Téměř přesně za dva roky, 20. ledna 2021 bude mít ve Spojených státech inauguraci buď nový prezident/ka, nebo staronový prezident Donald Trump. Jednou z nejvážnějších kandidátek je senátorka Elizabeth Warrenová, která oznámila svou kandidaturu na samém konci minulého roku.

Kdo je tato elegantní energická žena a jak vysoké jsou její šance? Devětašedesátiletá právnička z Oklahomy má poměrně barevný politický profil: kdysi (v letech 1991 až 1996) byla registrovaná republikánka, ale se stranou se rozešla, protože podle ní příliš straní Wall Street.

V té době se také stala poradkyní pro nový zákon, který měl omezit možnosti vyhlásit osobní bankrot. Zákon nakonec vešel v platnost v roce 2005, avšak Warrenová byla jednou z jeho nejsilnějších odpůrkyň. Vždy se zasazovala o ochranu spotřebitelů ve finančním sektoru a stála také v roce 2011 za vznikem nezávislého úřadu, který by ji měl zajišťovat.

V roce 2012 se stala senátorkou za Demokratickou stranu ve státě Massachusetts. Pomohlo jí video, v němž se zastávala vyšších daní pro bohaté s argumentem, že veškeré bohatství, které může jednotlivec získat, závisí na infrastruktuře, kterou platí zbytek společnosti. Jako senátorka upozorňovala na dvojí standard při posuzování zločinů, pokud jde o nadnárodní finanční korporace: společnost zaplatí pokutu, ale nikdo není uvězněn, nikomu není zakázána bankovní činnost.

↗

Elizabeth Warrenová má ve skutečnosti ráda kapitalismus, ale chce ho učinit spravedlivější a jeho možnosti dostupnější pro větší množství lidí. Foto Edward Kimmel

Dalším jejím tématem je školné a studentské půjčky. V roce 2013 navrhovala, že by studenti měli mít možnost dostat od vlády půjčku za podobně výhodných podmínek jako banky, tedy s úrokem 0,75 procent místo současných 3,4 procenta, a v posledních letech bojovala spolu s Berniem Sandersem o zvýšení dostupnosti univerzitního vzdělání pro děti z nízkopříjmových rodin a snazší splatitelnost půjček.

Přestože se v roce 2014 spekulovalo, že by se Elizabeth Warrenová mohla ucházet o prezidentskou funkci už v roce 2016, spokojila se s tím, že po primárkách, v nichž nakonec formálně nepodpořila nikoho (ačkoli předem slíbila, že podpoří kteréhokoli ze dvou kandidátů Demokratické strany proti kandidátovi republikánů), velmi radikálně vystupovala proti Donaldu Trumpovi: „Jsem připravena pustit se do boje za Hillary Clintonovou a napnout všechny síly, aby se Donald Trump nikdy nedostal do blízkosti Bílého domu.“

Málokdo z progresivně smýšlejících lidí by zpochybnil přínos Warrenové pro mizející střední třídu, která je jejím hlavním tématem: pro ni chce učinit vysokoškolské studium dostupnější, jí chce pomoci v boji proti Wall Street.

V současném rozdělení Demokratické strany je zcela jistě na progresivní, tedy „levicovější“ straně. Přesto může být pro mnohé konzervativnější voliče a voličky stravitelnější než „revolucionář“ Bernie Sanders: Elizabeth Warrenová má ve skutečnosti ráda kapitalismus, ale chce ho učinit spravedlivější a jeho možnosti dostupnější pro větší množství lidí.

Zatímco Warrenová plánuje debatovat s elitami a prosadit progresivní politiku, Sanders by upřednostňoval tvořit politiku skutečně „zdola“. Tam, kde je Sanders pro všeobecné zdravotní pojištění hrazené z daní, je Warrenová pro Obamacare; kde by Sanders rád zavedl vysoké školství pro všechny zdarma, Warrenová navrhuje možnosti oddlužení pro studenty a absolventy utopené v dluzích za studium.

Elizabeth Warrenová vzala svou kandidaturu vážně a začala objíždět americké státy. Navštívila Iowu, New Hampshire, chystá se navštívit Puerto Rico zejména v souvislosti s Trumpovým návrhem využít pro stavbu nechvalně proslulé zdi fondy určené na pomoc po hurikánu, který ostrov před více než rokem zasáhl.

Je zřejmé, že senátorka se snaží vzbudit dojem, že ve své osobě sdružuje všechna pozitiva dvou demokratických kandidátů minulých primárek: je žena, má politické zkušenosti, ale zároveň není spjatá s finančními elitami; je progresivní, ale neděsí voliče revolučním socialismem.

Zároveň se nebojí jít do konfrontací s Donaldem Trumpem. Přímo reaguje na jeho tweety a označuje ho „trumpovskými“ přezdívkami. Avšak jak varoval již Terry Sullivan, poradce republikánského kandidáta minulých voleb Marca Rubia, nelze „přetrumpovat Trumpa“: na Trumpově poli nelze vyhrát, a i Elizabeth Warrenová už se zřejmě dopustila první chyby v reakci na Trumpovy útoky.

Senátorka je Trumpem posměšně označována jako „Pocahontas“ v reakci na skutečnost, že byla vedená jako příslušnice domorodého etnika. To by byl problém v případě, že by senátorka v minulosti využívala kvóty pro vysokoškolské studium. V dané situaci by pravděpodobně bývala udělala nejlépe, kdyby Trumpův útok ignorovala.

Warrenová se však vytasila s DNA testem, podle něhož pravděpodobně nějakého indiánského předka má, ale někdy mezi šestou a desátou generací nazpět, a tak je tento „důkaz“ spíš směšný. Přesto lze doufat, že tuto chybu Warrenová ustojí a dále se nebude přizpůsobovat Trumpově šikaně, aby mu nahrávala na smeče.

Do primárek, natož do hlavních voleb je ještě daleko, ale myslím, že mohu říct, že bych si senátorku za prezidentku Spojených států přála, a to s o dost větším nadšením, než s jakým jsem před dvěma a půl lety doufala v Hilary Clintonovou.

Musím však přiznat, že bych si přála místo Donalda Trumpu vlastně kohokoli, což je zjevně nálada, na které se momentálně demokraté shodnou. Koneckonců i Elizabeth Warrenová prohlásila, že čerstvé oznámení kandidatury senátorky Kamaly Harrisové přijala s „potěšením“: „Musíme do boje přivést co nejvíce lidí. To je způsob, kterým můžeme způsobit skutečnou změnu. Jsem potěšena.“