Bernie a ti druzí: prezidentem chce být stále více demokratů

Sanders se po čtyřech letech znovu uchází o demokratickou nominaci na prezidenta - tentokrát z pozice favorita. Mezi jeho nejnovější konkurenty patří populární senátoři Cory Booker a Amy Klobucharová, prvního vyzyvatele má také Donald Trump.

(frak)

22.02.2019 01:34

Foto_inquisitr

Bernie Sanders znovu kandiduje, tentokrát už ale z pozice favorita. Foto Inquisitr

Rok před zahájením primárek se o nominaci Demokratické strany na prezidenta rozhodla ucházet první opravdu těžká váha. Tento týden totiž na neustále se rozšiřujícím seznamu kandidátů přibyl neúspěšný soupeř Hillary Clintonové v roce 2016, vermontský senátor Bernie Sanders.

Rozhodnutí znovu kandidovat ohlásil Sanders na stanici Vermont Public Radio, kde dal najevo, že jeho hlavním cílem bude od počátku sám prezident Donald Trump: „Současný nájemník Bílého domu zostuzuje celou naši zemi. Podle mě je to patologický lhář. A taky rasista, sexista, homofob, xenofob. Prostě člověk, který sbírá levné politické body tím, že útočí na menšiny nebo ilegální migranty.“

Ještě předtím, než bude moci vyzvat Trumpa, má ale „Bernie“ před sebou v boji o demokratickou nominaci plejádu více či méně známých protivníků, mezi nimiž je třeba senátorka Kamala Harrisová a možná se k nim přidá i Obamův viceprezident Joe Biden, který zatím přesvědčivě vede všechny průzkumy mezi demokratickými voliči.

Sanders se v nich stabilně objevuje na druhém až třetím místě a určitě čelí menší výzvě než v roce 2016, když do hry vstoupil jako politický outsider považovaný vedením Demokratické strany za nebezpečného radikála. Nejenže je vermontský senátor na rozdíl od většiny konkurentů známý na celostátní úrovni a nikoli pouze v domovském státě nebo v úzké voličské skupině, ale může se opřít o bezkonkurenční organizaci kampaně se sítěmi rozhozenými doslova po celých Spojených státech.

Zcela mimořádná je také jeho finanční základna – za pouhých 24 hodin od ohlášení kandidatury Sanders vybral bezmála šest milionů dolarů, tedy například čtyřikrát tolik, než senátorka Harrisová. Podobně jako v roce 2016 se jednalo v drtivé většině o drobné dary – v průměru ve výši 27 dolarů – což ukazuje přetrvávající zápal jeho příznivců.

Oběť vlastního úspěchu?
Řada analytiků přesto upozorňuje na Sandersovy domnělé slabiny, mezi něž paradoxně jmenují dlouhodobý úspěch jeho kampaně z roku 2016. Zatímco před třemi lety označovali mainstreamoví demokraté návrhy jako je všeobecná zdravotní péče, federální minimální mzda ve výši patnácti dolarů za hodinu, univerzitní vzdělání zadarmo nebo vysoké zdanění bohatých za příliš radikální, nyní patří takřka do povinné výbavy prezidentských kandidátů této strany.

Není bez zajímavosti, že hned čtyři Sandersovi prezidentští soupeři – Elizabeth Warrenová, Kirsten Gillibrandová, Kamala Harrisová a Cory Booker – se podepsali pod senátorův návrh na všeobecnou zdravotní péči. „Bernie Sanders už v demokratických primárkách zvítězil, protože se všichni kandidáti hlásí k jeho verzi socialismu,“ shrnula trefně Kayleigh McEnany z Trumpovy předvolební kampaně.

To může na jednu stranu Sandersovi pomoci, protože ve straně donedávna nelichotivou nálepku „socialisty“ neponese sám a hrdě se k ní hlásí celá generace mladých politiků. Na druhou stranu pro něj bude složitější vyniknout, ačkoli jen málo dalších demokratů se může pochlubit tak dlouhou historií konsistentně progresivních postojů.

Za potenciální překážku na cestě k prezidentské nominaci bývá zmiňován ještě špatný výsledek u menšinových voličů z roku 2016, který spolu s manipulacemi stranického vedení zabránil Sandersovu vítězství nad Clintonovou. V době, kdy Demokratickou stranu více než kdy dříve reprezentují ženy, zástupci etnických menšin a mladí lidé, může mít Sanders jako „starý bílý muž“ určitou nevýhodu. I když to byl paradoxně opět právě jeho (ne)úspěch v posledních primárkách, který mnoho mladých a progresivních politiků a političek do strany přilákal.

Řečník Booker...
Kromě Bernieho Sanderse se do boje o demokratickou nominaci tento měsíc přihlásili ještě dva významní uchazeči. Hned první únorový den tak učinil senátor za stát New Jersey, Cory Booker, o jehož prezidentských ambicích už se spekuluje od dob jeho působení ve funkci starosty města Newark. Desátého února se k němu připojila senátorka Amy Klobucharová z Minnesoty.

Foto_politico_2Cory Booker je bývalý starosta města Newark v New Jersey, o jehož prezidentské kandidatuře se spekuluje už léta. Na snímku s exprezidentem Obamou. Foto Politico

Booker má podobně jako Sanders výhodu v kvalitním a početném organizačním týmu, který má navíc zkušenost s řadou úspěšných kampaní na senátní úrovni a při podpoře spřízněných kandidátů v průběhu podzimních voleb. Booker je kromě toho považován za velmi nadaného řečníka, přestože je mu občas vyčítána přílišná teatrálnost – těžko hledat větší kontrast než mezi pečlivě cizelovanými Bookerovými projevy a Sandersovou zemitou přímočarostí.

Podobně jako prakticky všichni demokraté se dnes Cory Booker prezentuje jako progresivní kandidát a kromě zmíněného zákona o zdravotní péči se zasazoval kupříkladu o reformu justičního systému. Kritici zleva však připomínají, že donedávna pobíral masivní finanční dary od farmaceutického průmyslu a z prostředí Wall Streetu; finančníci si Bookera soudě podle výše darů oblíbili ještě víc, než samotného šéfa republikánů v Senátu, Mitche McConnella.

Mezi pravicovými komentátory se pro změnu stal cílem jiný aspekt Bookerovy osobnosti: jeho veganství. Trumpův oblíbený komentátor Sean Hannity na nejsledovanější konzervativní televizní stanici Fox News varoval, že se demokraté „chystají převzít Bílý dům s programem zakázat maso“. Narážel tak na rozhovor, ve kterém Booker upozornil na dopady masivní spotřeby masa na životní prostředí.

...a středová Klobucharová
Klobucharová, která oznámila prezidentskou kandidaturu 10. února, podobně jako Booker nepatří mezi oblíbence levicového křídla Demokratické strany. A na rozdíl od většiny ostatních stranických soupeřům se ani zvlášť nehlásí k progresivnímu programu – Klobucharová se například odmítla podepsat pod Sandersův návrh zdravotní reformy. Patřila ostatně mezi první podporovatele Hillary Clintonové a podílela se na její předvolební kampani.

Foto_twitter_amyklobucharSenátorka Amy Klobucharová je v domovské Minnesotě nesmírně populární, mimo středozápad ji ale prakticky nikdo nezná. Foto Twitter: @amyklobuchar

Klobucharová sází na pověst konsensuální političky, která by přilákala umírněné republikány a především demokratům pomohla vyhrát klíčový středozápad Spojených států, kde před třemi lety překvapivě triumfoval Donald Trump. Opírá se přitom o nesporné úspěchy v domovské Minnesotě, za niž zasedá v Senátu už od roku 2007 a opakovaně se jí daří masivně vítězit – naposledy na podzim s rozdílem 24 procentních bodů. Pro srovnání: Clintonová v tomto státu zvítězila o těsných 1,5 procent a v sousedních státech propadla.

Problémem Klobucharové je, že ji mimo Minnesotu prakticky nikdo nezná a v průzkumech se pohybuje na hranici statistické chyby. Celostátní pozornost se jí podařilo získat v podstatě jen dvakrát – poprvé při schvalování kontroverzního kandidáta na soudce Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha obviněného ze sexuálního obtěžování a podruhé v souvislosti s nařčeními z šikany a ponižování svých podřízených.

Situace u republikánů
Jestliže v demokratických primárkách je zájemců o prezidentskou nominaci už nyní více než požehnaně, v Republikánské straně se teprve koncem minulého týdne postavil Donaldu Trumpovi první vyzyvatel. Stal se jím někdejší guvernér státu Massachusetts Bill Weld, který současného prezidenta označil za „příliš nestabilního na to, aby mohl vykonávat povinnosti spojené s nejvyšším úřadem v zemi“ a republikány obvinil z toho, že se stali obětí „stockholmského syndromu“.

Foto_politicoBývalý guvernér Marylandu Bill Weld vyzve současného prezidenta o republikánskou nominaci. Proti Trumpovi má ovšem jen malou šanci. Foto Politico

Weld kandiduje na platformě diametrálně odlišné od té Trumpovy – dlouhodobě podporuje práva homosexuálů, je příznivcem potratů a dokonce varuje před následky klimatické změny, což je v Republikánské straně tabu. S prezidentem se shodne maximálně na prosazování daňových úlev, které by ovšem libertarián Weld (za marginální Libertariánskou stranu kandidoval v roce 2016 na post viceprezidenta) vyvažoval škrty ve výdajích.

S těmito postoji a s chybějícím charismatem pravděpodobně bývalý guvernér nemá naději na úspěch. Republikánská strana se přinejmenším od dob hnutí Tea Party posunula výrazně doprava, a jak upozorňuje analytický server FiveThirtyEight, řada obvodů, kde Weld v 90. letech dosahoval největšího úspěchu, dnes volí demokraty. Trump je navíc ve vlastní straně rekordně populární.

Weldovy šance by ovšem vzrostly v případě, že by Trumpa v příštích měsících významně poškodily skandály a závěry vyšetřování ohledně údajného napojení na Rusko. Zvláště pak za předpokladu, že prezidenta nevyzvou významnější soupeři z živořícího tábora umírněných republikánů, jako je neúspěšný prezidentský kandidát a novopečený senátor Mitt Romney, bývalý guvernér státu Ohio John Kasich, nebo populární guvernér Marylandu Larry Hogan.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.