Americký prezident Donald Trump se uchýlil k poslední zbývající možnosti, jak zaplatit projekt vysněné betonové zdi (nebo alespoň ocelové bariéry) na hranici s Mexikem. Poté, co právě kvůli zdi přivedl zemi k nejdelšímu „shutdownu“ federálních úřadů v historii, totiž s odkazem na údajnou migrační a drogovou krizi vyhlásil stav nouze, který by mu měl umožnit získat potřebné peníze.

„Stav nouze byl podepsán řadou dalších prezidentů někdy od roku 1977, kdy tuhle pravomoc dostali,“ prohlásil prezident na páteční tiskové konferenci. „V některých případech ho podepisovali pro mnohem méně důležité věci. My tu mluvíme o invazi do naší země, invazi drog, překupníků s lidmi, všech možných druhů zločinců a gangů.“

Při stejné příležitosti ale Trump na otázku reportérů připustil, že mohl nechat zeď vybudovat za delší časové období. „Nemusel jsem to dělat,“ řekl s odkazem na stav nouze a podle kritiků tak sám přiznal, že zmíněným krokem nereaguje na skutečně akutní ohrožení. Stav nouze tak bude čelit žalobám, o nichž by v konečném důsledku mohl rozhodovat až americký Nejvyšší soud.

Stavy nouze

Vyhlášení stavu — nebo přesněji stavů nouze — se řídí podle zákona z roku 1976, který americkému prezidentovi umožňuje převzít 136 mimořádných pravomocí. 123 z nich může hlava státu využívat bez souhlasu Kongresu a zpráva Výzkumné služby Kongresu (CRS) z roku 2007 mezi nimi cituje například „vyslání vojenských sil do zahraničí, vyhlášení stanného práva, konfiskace a převzetí všech dopravních a komunikačních prostředků, regulace fungování soukromého podnikání, omezení cestování a další způsoby kontroly života amerických občanů“.