Trump chce využít stavu nouze k postavení vysněné zdi. Může narazit u soudu

Americký prezident se rozhodl využít nouzových pravomocí k protlačení stavby zdi s Mexikem, na kterou mu zákonodárci odmítali dát peníze. Kritici to označují za překročení pravomocí a zpochybňují údajně krizovou situaci na jižní hranici.

František Kalenda

18.02.2019 01:11

Foto_nbc

Zeď na hranici s Mexikem stála na samém počátku Trumpovy prezidentské kampaně. Nyní kvůli ní vyhlásil stav nouze. Foto NBC

Americký prezident Donald Trump se uchýlil k poslední zbývající možnosti, jak zaplatit projekt vysněné betonové zdi (nebo alespoň ocelové bariéry) na hranici s Mexikem. Poté, co právě kvůli zdi přivedl zemi k nejdelšímu „shutdownu“ federálních úřadů v historii, totiž s odkazem na údajnou migrační a drogovou krizi vyhlásil stav nouze, který by mu měl umožnit získat potřebné peníze.

„Stav nouze byl podepsán řadou dalších prezidentů někdy od roku 1977, kdy tuhle pravomoc dostali,“ prohlásil prezident na páteční tiskové konferenci. „V některých případech ho podepisovali pro mnohem méně důležité věci. My tu mluvíme o invazi do naší země, invazi drog, překupníků s lidmi, všech možných druhů zločinců a gangů.“
Při stejné příležitosti ale Trump na otázku reportérů připustil, že mohl nechat zeď vybudovat za delší časové období. „Nemusel jsem to dělat,“ řekl s odkazem na stav nouze a podle kritiků tak sám přiznal, že zmíněným krokem nereaguje na skutečně akutní ohrožení. Stav nouze tak bude čelit žalobám, o nichž by v konečném důsledku mohl rozhodovat až americký Nejvyšší soud.

Stavy nouze
Vyhlášení stavu – nebo přesněji stavů nouze – se řídí podle zákona z roku 1976, který americkému prezidentovi umožňuje převzít 136 mimořádných pravomocí. 123 z nich může hlava státu využívat bez souhlasu Kongresu a zpráva Výzkumné služby Kongresu (CRS) z roku 2007 mezi nimi cituje například „vyslání vojenských sil do zahraničí, vyhlášení stanného práva, konfiskace a převzetí všech dopravních a komunikačních prostředků, regulace fungování soukromého podnikání, omezení cestování a další způsoby kontroly života amerických občanů“.

Zmíněný zákon ukládá prezidentovi, aby při každém vyhlášení stavu nouze specifikoval, které konkrétní pravomoci přebírá a za jakým účelem se je chystá využít. Jak Trump zmínil ve svém pátečním oznámení, jeho předchůdci tak od dob prezidenta Jimmyho Cartera učinili již devětapadesátkrát a 31 z těchto stavů nouze je stále v platnosti.

V drtivé většině případů se jedná o sankce uvalené na zahraniční subjekty - včetně prvního a každoročně obnovovaného zmrazení aktiv íránské vlády na americkém území, jež v roce 1979 vyhlásil Carter v reakci na obsazení americké ambasády v Teheránu. Trump je ovšem prvním prezidentem, který se pokouší vyhlášením stavu nouze obejít tradiční pravomoc Kongresu při rozdělování finančních prostředků.

„V minulosti nenajdeme žádný případ, kdy by prezident žádal Kongres o financování nějakého projektu, Kongres by to odmítl a prezident by opáčil: ‚tak já na to využiju mimořádné pravomoci‘,“naráží profesor Chris Edelson z American University na Trumpovy neúspěšné pokusy vymoci si prostředky na zeď s Mexikem ze státního rozpočtu. Vyhlášení stavu nouze mu místo toho umožní přesměrování části armádního rozpočtu.

Nouzová situace?
Za kontroverzní je považováno i samotné označení situace na jižní hranici za „nouzové“. Jak upozorňuje Alex Nowrasteh z think tanku Cato Institute, příhraniční oblasti navzdory prezidentovým tvrzením netrpí nadměrnou kriminalitou – celková míra zločinnosti je v nich naopak mírně podprůměrná a poměr vražd na počet obyvatele je dokonce o 34 procent nižší než v okresech, jež se nachází mimo hranice s Mexikem.

Také počet osob zadržených při pokusu nelegálně překročit mexicko-americkou hranici je v posledních letech stabilní a podstatně nižší než například v období mezi lety 2000-2008. A co se narkotik týče, drtivá většina z nich - dle odhadů na 90 % - se do Spojených států dostává přes hraniční přechody. „Potenciál pašování drog přes hraniční přechody je bez ohledu na počet psů, pokročilých technologií a zpravodajských informací nesrovnatelně vyšší,“ říká Gil Kerlikowske, bývalý šéf Úřadu pro cla a ochranu hranic.

Z těchto důvodů se vyhlášení stavu nouze chystá zpochybnit žalobami řada vlivných organizací jako American Civil Liberties Union (ACLU) a Public Citizien nebo stát Kalifornie, jehož guvernér Gavin Newsom označil plánovanou zeď za „pomník stupidity“. Sám Trump podle všeho očekává dlouhou právní bitvu, která by mohla skončit až u Nejvyššího soudu, kde má ovšem podstatnou výhodu: do nejdůležitější soudní instance v zemi stihl jmenovat už dva soudce a konzervativci v ní mají momentálně převahu.

Političtí oponenti
Na politické scéně se vyhlášení stavu nouze za účelem stavby Trumpovy zdi samozřejmě nevyhnulo kritice opozičních demokratů, kteří po vítězství v podzimních volbách ovládají dolní komoru Kongresu. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ve společném prohlášení s šéfem senátních demokratů krok označila za „uchvácení moci zklamaným prezidentem“. Demokratický předseda legislativního výboru sněmovny Jerrold Nader pro změnu Trumpa obvinil z „opovrženíhodného zneužití moci podkopávajícího klíčové ústavní principy“.

Prezidentův krok však znepokojuje i některé konzervativce včetně někdejších Trumpových podporovatelů, jako je komentátorka Ann Coulterová, jež přitom patřila mezi největší zastánce zdi s Mexikem a bývala považována za vlivnou osobu při formování prezidentovy imigrační politiky. „Jediným stavem nouze je to, že máme za prezidenta idiota,“ prohlásila v rádiu KABC Coulterová, mimo jiné autorka oslavné knihy z roku 2016 In Trump We Trust.

Donalda Trumpa od vyhlášení stavu nouze původně odrazoval také republikánský předseda Senátu Mitch McConnell, který se podobně jako řada konzervativců obával, že by podobně široce mohli prezidentské pravomoci v budoucnosti pojmout demokraté. Tyto obavy ještě posílila prohlášení některých kongresmanů včetně Pelosiové, podle kterých by příští demokratický prezident mohl vyhlásit stav nouze na omezení počtu zbraní nebo za účelem boje s klimatickými změnami.

McConnell však nakonec ze své pozice ustoupil a Trumpův stav nouze podpořil. Otázkou je, zdali stejnou pozici zaujmou další donedávna ostře kritičtí republikánští poslanci a senátoři. Ti budou mít v nejbližší době příležitost hlasovat o zákonu z pera demokratů, jenž by zneplatnil vyhlášení stavu nouze. Pro překonání prezidentského veta budou potřeba dvě třetiny hlasů v obou komorách Kongresu, které nemá ani jedna strana sama o sobě k dispozici.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.