Za řešení klimatické krize jsme připraveni bojovat tak dlouho, jak bude potřeba
Josef PatočkaS Veronikou Zemanovou a Petrem Doubravským, kteří organizují stávky středoškoláků za záchranu klimatu, jsme hovořili o aktivismu, síle hlasu studentů v české společnosti a neochotě politické reprezentace řešit ekologické problémy.
Příští pátek vyjdou do ulic po celém světě tisíce studentů a studentek středních škol. K protestní stávce za klima se připojí i ti čeští. Jak se vám podařilo demonstrace v České republice zorganizovat? Kde se ta myšlenka vzala?
Zemanová: O ekologii se zajímám dva nebo tři roky. Po celou tu dobu se snažím dosáhnout změn ve svém okolí. Hledám způsoby jak žít udržitelněji. Zapojuji se do rozličných — povětšinou lokálních — ekologických akcí. Dlouho jsem ale cítila potřebu udělat něco, co má šanci ovlivnit celou společnost. Něco, co bude mít globální přesah.
Když jsem před pár lety narazila na Gretu Thunberg, tak mě její příběh inspiroval. Přišlo mi, že to co dělá ona, skutečně dává smysl a já toho chci být součástí. Proto jsme společně se spolužáky ve škole začali vést debaty, zda a jak bychom se mohli do stávek zapojit. Přitom jsme objevili jinou skupinku, v níž působil Petr a která se na demonstrace také připravovala.
S nápadem uspořádat stávku jste tedy přišli nezávisle na sobě?
Zemanová: Je to tak.
Jaké má stávka požadavky? Co všechno chcete, aby se změnilo?
Zemanová: Nejdůležitější je, aby se politici ve spolupráci s vědci pokusili nalézt vhodná opatření, která zamezí rozvratu klimatu. Přestože nejsme odborníci, ale studenti, tak za podstatné považujeme urychlené snížení emisí skleníkových plynů. Podle vědeckých doporučení se tak musí stát nejpozději do roku 2050. Vzhledem k tomu, že Česká republika patří k rozvinutým státům, měla by jednat svižněji.
Jak poznáte, že se demonstrace neminuly účinkem? Co budete považovat za úspěch?
Kdepak jsou dnes ti tehdejší nadšení revolucionáři? Opravdu dokázali svým spontánním autonomismem infiltrovat instituce zevnitř - anebo ale naopak jimi sami nakonec byli pohlceni? Stali se jejich poslušným výkonným kolečkem?
U těch studentů - v žádném případě nechci jejich angažovanost znevažovat, ale faktem je, že oni tím že si (namísto vyučování) vyjdou na demonstraci, neobětují naprosto nic. Nic, co by je v tu chvíli nějak bolelo. Až teprve by začal stávkovat ten "normální člověk z ulice", respektive ze závodů - až teprve to by bylo dokladem a důkazem, že se ve společnosti skutečně něco reálně změnilo.
Na druhé straně velmi mnoho mladých má spotřebováno nepoměrně větší množství energie než měli jejich rodiče v jejich věku, příp. než mají vůbec. Týká se to třeba počtu letů, míry cestování autem, kupování zbytného a dovozového zboží a nakonec třeba i spotřeby hovězího.
Demonstrace mladých tak vlastně prosazují, aby byla jimi nastoupená cesta růstu spotřeby v příštím půlstoletí a déle aplikací technických inovací vůbec učiněna možnou. Je zde přítomna naděje, že ekonomický růst po "přezbrojení" dosáhne opět nejvyšších hodnot. Stranou ovšem zůstává fakt, že hospodářský vzestup povede vždy k zásadním problémům a promění Zemi v podobě, jak ji známe, ještě nemilosrdněji.
Ti mladí ostatně nelpí na "zimě", kterou relativně, vzhledem na to, co je nám druhově konformní, v našich zeměpisných šířkách máme. Oni si na jih budou odlétat častěji než (dosud) tažní ptáci dnes. Hledají potenciální cesty k politickému vlivu a k tomu, aby jejich sny nezůstaly sny. Samozřejmě, že je to pochopitelné. Říkají si něco jako "Zítra to roztočíme, drahoušku!"
A co na to Země? Vedra už zažila horší, taky úplně jiné rozložení kontinentů a úplně jinačí netvory. Takovou divnou krustu, prý antroposféra tomu říkají, však ještě nikdy, milí mladí.
Po možnosti, že by to prolomil stud před mládeží která dospěla k jinému etickému postoji, tudíž k jiném než současném pojetí demokracie bych přímo dychtil...... bych dodal.
Skutečným zlomem bude, až se část mocných a bohatých postaví proti té části mocných a bohatých, kteří stojí za fosilním a jiným byznysem.
Až se bratři Kochové stanou vyvrhely ve vlastní třídě...