Většina české společnosti — konkrétně sedmapadesát procent občanů — hodnotí stav zdejšího životního prostředí jako „dobrý“. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění agentury STEM. Ta dodává, že vnímání stavu životního prostředí se od devadesátých let výrazně zlepšilo. Ještě v roce 1997 jej hodnotilo pozitivně pouhých třináct procent respondentů. Nakolik ovšem takový průzkum vypovídá o skutečných postojích české veřejnosti k ekologickým problémům a uvědomění si jejich závažnosti, je sporné.

„Výzkumy tohoto druhu považuji za pochybné,“ řekla Deníku Referendum socioložka z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně Hana Librová. „Nedodržují základní metodologické pravidlo výzkumů postojů — ptát se jenom na témata, kterými se respondenti zabývají a k nimž mají postoje utvořené. Dotazy STEMu zatlačují respondenty do kouta a ti pak plácnou, co je právě napadne,“ dodala.

Navzdory významnému pokroku v některých oblastech totiž přetrvává množství problémů a mimo to se objevují i nové. Ekologové upozorňují zejména na neblahé trendy spojené se změnami klimatu. Dlouhodobě neuspokojivá je také kvalita ovzduší. Závažnou komplikací se v posledních letech stává úbytek vody v krajině, postupně se prohlubující sucho a s ním související odumírání lesů v mnoha různých oblastech.

Znečištěné ovzduší a změny klimatu

Odborníci za nejzávažnější ekologické problémy České republiky označují znečištění vzduchu spalováním uhlí a ropy. Za dlouhodobě neuspokojivý označuje stav ovzduší také ministerstvo životního prostředí ve své poslední výroční zprávě o stavu životního prostředí. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí. Přispívá také k celé řadě zdravotních problémů — od plicních chorob přes poškození mozku až po cukrovku.

„Je na čase vrhnout se opravdu vážně na řešení znečištění ovzduší, které zabíjí řádově více lidí než dopravní nehody,“ okomentoval závěry zprávy ministerstva programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. „Vyšší energetická daň z uhlí pro domácnosti je nutný krok k motivaci opouštět toto špinavé palivo a zároveň k získání financí na výměnu kotlů. Peníze se lidem vrátí. Uhelné elektrárny musí být zase nuceny splnit nové evropské limity. Bez výjimek,“ nastínil řešení.

Mezi další důsledky spalování fosilních paliv patří kromě negativních dopadů na lidské zdraví také postupné oteplování atmosféry, jež dle odborníků výrazně přispělo k loňskému rekordnímu suchu. Nedostatek vláhy napáchal v lesnictví a zemědělství škody za desítky miliard. Suchem vyvolaná neúroda pak s sebou přinesl zvýšení cen základních potravin jako je pečivo, brambory nebo zelenina.

„Situace se bude v nadcházejících desetiletích zhoršovat. A to o to více, pokud se lidstvu nepodaří snížit emise skleníkových plynů na minimum, což se doposud nedaří,“ upozornil Deník Referendum klimatolog Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. „Budou usychat lesy, porostou škody v zemědělství, zhorší se situace v oblasti migrace,“ pokračoval s tím, že možnosti, jak zmírňovat projevy teplejšího podnebí sice existují, ale neřeší jejich příčinu.

Hrozí další zhoršení stavu lesů

Další z oblastí, která se podle ekologických organizací i ministerstva zemědělství potýká s vážnými problémy, je stav českých lesů. Sucho přispívá k odumírání porostů a oslabené smrkové monokultury pak napadá tradiční likvidátor starých stromů, kůrovec. Lesníci navíc varují, že se rozsah kůrovcové kalamity, již nevhodné lesní hospodaření a nedostatek vody způsobuje, může brzy i zdvojnásobit.

„Přestože česká krajina za poslední století výrazně zarostla, lesy jsou u nás měřeno mírou ztráty jehličí v nejubožejším stavu z celé Evropy,“ vysvětlil Deníku Referendum ekolog a vedoucí kampaně Zachraňme lesy v Hnutí DUHA Jan Skalík. „Lidé si zvykli, že lesem se rozumí smrková monokultura, v níž se dobře sbírají houby. Dál často nedohlédnou. Třeba do vrcholků plantážnicky pěstovaných smrků, které kůrovec okousal natolik, že letos se pravděpodobně rozpadne značná část lesů na Vysočině,“ doplnil.

Ekologové i lesníci přitom říkají, že řešení ekologických problémů nejsou nikterak obtížná, jejich prosazení ovšem bývá politicky složité. Mezi opatření, jež mohou českým lesům pomoci, patří usnadnění podmínek pro lesní hospodaření bez holosečí, větší druhová rozmanitost, méně monokultur, ponechávání v lesích více stromů k zetlení a umožnit jim se přirozeně obnovovat na větším území.

Ekologické problémy však nelze vnímat odděleně, neboť mezi nimi existují spojitosti. „Znečištěné ovzduší, hynoucí lesy nebo vysychající krajina — všude tam se nešetrné nakládání s přírodou spojuje se změnou klimatu a nastává krize,“ ozřejmil Koželouh. „Ve všech těchto případech však platí, že prosazení účinných řešení — jako je rychlé snižování spotřeby fosilních paliv, systémová změna hospodaření v lesích, revitalizace řek a přírodě bližší zemědělská praxe bez rozlehlých lánů a tun pesticidů — může přinést masivní zlepšení situace,“ uzavřel programový ředitel Hnutí DUHA.