Znečištěné ovzduší představuje podle politiků, lesníků i ekologů problém pro české lesy, zejména kvůli okyselování půd a ztrátě živin. Lesy ČR se proto se znečisťovateli pravidelně soudí. V zemědělství pak ovzduší v nejvíce znečištěných místech může škodit růstu a kvalitě pěstovaných plodin. Oproti minulosti jsou však tyto škody minimální. Větší škody způsobuje sucho a měnící se klima.

Podle tiskové mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové emise kyselinotvorných látek způsobují okyselení půdy a nadměrný přísun dusíku v lesních porostech. Nejhorší situace je podle ní v Krušných a Jizerských horách. Ačkoliv podle Jouklové znečištěné ovzduší není hlavním problémem lesů, přispívá současné kalamitní situaci. Lesy ČR proto přistupují k revitalizačním opatřením, jako je vápnění či hnojení lesních porostů.

Mezi firmy, se kterými se Lesy ČR soudí nejčastěji, patří energetické společnosti ČEZ, se kterou v současnosti vedou třicet soudních sporů, Unipetrol, Plzeňská teplárenská nebo Severní energetická. „Během posledních osmi let soudy ukončily téměř padesát sporů. Původci imisních škod nám zaplatili kolem dvaačtyřiceti milionů korun. Úspěšnost vymáhání se pohybuje nad osmdesáti procenty požadovaných částek,“ řekla Deníku Referendum Eva Jouklová.

Jako problém vnímá dopady znečištěného ovzduší na lesy také ministerstvo zemědělství. Podle tiskového oddělení ministerstva škodliviny vypuštěné v uplynulých desetiletích ovlivňují půdní prostředí dodnes. Kromě již jednou zmíněného okyselení půd upozorňuje také na ztrátu živin.

„Od osmdesátých let se snížilo množství vypouštěné síry, v současnosti tak hlavní problém představují sloučeniny dusíku a ozón. Vynakládáme ročně desítky milionů korun na ozdravná opatření pro lesy, zejména na chemickou melioraci půd. Plánujeme také obnovu lesních porostů na nejvíce postižených místech, například v Jeseníkách a Krušných horách,“ uvedlo pro Deník Referendum tiskové oddělení ministerstva zemědělství.

Postup ministerstva zemědělství a lesníků schvaluje také bývalý ministr zemědělství a člen zemědělského výboru Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Ministerstvo zemědělství se problému úspěšně věnuje už několik let. Třeba v Krušných horách pomáhá vápnění tisíců hektarů půd snižovat jejich kyselost. Nicméně nejen špinavé ovzduší, ale celkově dopady klimatické změny dnes způsobují velké problémy v rámci kalamitní situace, kdy lesy jsou díky vysokým teplotám a nízkým srážkám v problémech,“ řekl Deníku Referendum Marian Jurečka.

Podle Evy Jouklové by problém se stavem lesů mohl řešit také stát, který by zákonnými předpisy ještě více zpřísnil emisní limity pro zdroje produkující škodliviny. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou však tyto limity nastavené správně a v souladu s unijní legislativou.

Smrky do ohrožených lesů nepatří

Záměry ministerstva, které do připomínkového řízení zaslalo návrh vyhlášky umožňující vysazovat lesy s převahou méně odolných smrků, však kritizují ekologové. „Ministerstvo zemědělství nedělá v terénu potřebné kroky, které by mohly přinést řešení kalamity v českých lesích. Dál plánuje sázet smrky do míst, kde jim hrozí hynutí,“ uvedl v tiskové zprávě Hnutí DUHA Jan Skalík.

Ministerstvo v reakci na kritiku Hnutí DUHA uvedlo, že sice nová vyhláška nezakazuje výsadbu smrků, nicméně poskytuje majitelům lesů „variabilitu rozhodování o způsobu hospodaření lesů, a to zejména pokud jde o využití široké skladby dřevin“. Zároveň podle ministerstva připravovaná vyhláška neomezuje druhovou rozmanitost lesa.

Podle programového ředitele Hnutí DUHA Jiřího Koželouha však dává vyhláška až příliš velkou volnost vlastníkům lesů a na mnoha místech povede právě k výsadbě smrků. „Hlavním problémem vyhlášky je fakt, že dovoluje sázení smrků i v ohrožených lokalitách. Pouze varuje, že je to rizikové,“ řekl Deníku Referendum Jiří Koželouh.

Sucho ohrožuje zemědělce více než špinavý vzduch

Znečištěné ovzduší způsobuje menší problémy také v zemědělství, kde podle zemědělců mohou prachové částice, oxid siřičitý, fluorid nebo chlór způsobit poruchy růstu, stejně jako snížit užitkovost krmiva určeného pro hospodářská zvířata. Hlavním škoditelem v zemědělství je však ozón.

„Jedním z řešení problému je snížení vypouštění látek způsobujících vznik ozónu, mezi které patří oxidy dusíku či reaktivní uhlovodíky, které pocházejí ze spalování fosilních paliv. U ostatních látek mimo ozónu je potřeba hledat možnosti snižování jejich množství v ovzduší při zohlednění ekonomické udržitelnosti aktivit, ze kterých tyto látky pocházejí,“ řekla Deníku Referendum tisková mluvčí Zemědělského svazu ČR Jana Sixtová.

Řešením může být cílené šlechtění plodin pro vyšší odolnost vůči vyšším koncentracím znečišťujících látek. Podle Sixtové však není znečištěné ovzduší významným problémem pro zemědělskou produkci v celé republice, pouze v nejvíce postižených regionech

Také vědci upozorňují, že oproti situaci před třiceti lety je vliv splodin na zemědělství výrazně nižší, zejména evidují nižší počet kyselých dešťů. Na vliv velkých lokálních zdrojů na zemědělské plodiny by podle klimatologa Ivana Holoubka měla dohlížet inspekce životního prostředí.

„Pro zemědělství je dnes mnohem významnějším zdrojem znečistění používání různých pesticidů, nedostatek vody a půdní organické hmoty či neekologické způsoby hospodaření,“ řekl Deníku Referendum Ivan Holoubek z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Ministerstvo zemědělství i členové sněmovního zemědělského výboru Deníku Referendum sdělili, že vliv znečištění ovzduší na zemědělství nesledují, jelikož se jedná o problém okrajový vzhledem k plodinám pěstovaným v České republice. Podle Mariana Jurečky představují větší problém změny klimatu, které například skrze sucho představují velké problémy pro zemědělství.

„Podporujeme technologie na zadržování vody a její využívání v rámci závlahových systémů. Potřebujeme vymyslet taková opatření, která budou motivovat především domácnosti, aby používaly čistá paliva. Na místě je ekonomická motivace například snížením sazby DPH u zemního plynu, dřeva nebo dřevních pelet nebo zjednodušením pravidel pro používání obnovitelných zdrojů,“ řekl Deníku Referendum Marian Jurečka.