Znečištěné ovzduší způsobuje zdravotní problémy, škodí zemědělským plodinám i lesům, shodují se vědci, politici, lesníci i zemědělci. Největší problémy s kvalitou ovzduší mají Moravskoslezský a Ústecký kraj.

Podle Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR jsou v menších sídlech hlavními zdroji znečištění lokální topeniště, v Praze jde o zplodiny z dopravy, v Moravskoslezském kraji hraje významnou roli také těžký průmysl.

Podle dat Evropské agentury životního prostředí (EEA) zemře v České republice každý rok kvůli špinavému ovzduší až jedenáct tisíc lidí. Nejškodlivější je jemný prach, který způsobuje onemocnění srdce a cév, mrtvice, onemocnění dýchacího ústrojí nebo chronickou bronchitidu.

„Vhodným řešením by mohly být častější kontroly nákladních i osobních aut, modernizace tepláren a elektráren, snížení ceny zemního plynu, aby domácnosti nemusely přecházet na topení pevnými palivy či spalování odpadků, a zrušení výjimek pro provozy, které nesplňují nové evropské normy pro znečištění ovzduší,“ řekl Deníku Referendum Radim Šrám.

Právě zrušení i omezení výjimek z evropských limitů znečištění pro velké uhelné elektrárny se pokusila část poslanců v čele s Pirátskou stranou. Jejich návrhy však neschválil ani výbor pro životní prostředí, ani posléze Sněmovna v rámci schvalování novely zákona o ochraně ovzduší.

Kotlíkové dotace a emisní limity

Ministerstvo životního prostředí chce namísto regulace průmyslu snižovat znečištění ovzduší pomocí rozšíření kotlíkových dotací a finanční podpory ekologické dopravy a elektromobility. V rámci novely zákona o ochraně ovzduší prosadil ministr Richard Brabec levnější revize kotlů, které jsou nyní povinné jednou za tři roky. Schváleným návrhem poslanci také omezili výši cen za revizi kotle, která se teď liší podle krajů.

Podle programového prohlášení chce vláda pomocí kotlíkových dotací do roku 2019 vyměnit až sto tisíc starých domácích kotlů a z programu Nová zelená úsporám zajistit snížení energetické náročnosti desítek tisíc rodinných a bytových domů.

Člen výboru pro životní prostředí Roman Sklenák (ČSSD) Deníku Referendum připomněl, že kotlíkové dotace schválila už předchozí vláda Bohuslava Sobotky a jako nástroj se osvědčily. Nicméně poslanecký klub ČSSD podle něj nebude v tomto volebním období iniciovat jiné kroky k ochraně ovzduší.

Pro Jana Čižinského zvoleného za KDU-ČSL jsou řešením větší pravomoci obcí při regulaci lokálních topenišť a možnost zakázat spalování tuhých paliv. „Urgujeme pravidelné kontroly nelegálně upravených filtrů pevných částic u moderních dieselových motorů. Podporujeme také osvětu, která by lidem vysvětlovala, jak správně ekologicky topit,“ řekl Deníku Referendum Jan Čižinský.

Podle ekologů však pouze kotlíkové dotace nestačí, stát by měl začít modernizovat energetiku a zbavit jí závislosti na fosilních palivech, zejména uhlí. Upozorňují na studii konzultační společnosti Energynautics, podle které česká síť může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez velkých uhelných elektráren.

„Není možné, aby Česká republika plnila Pařížskou dohodu a zároveň provozovala uhelné elektrárny v Počeradech, Chvaleticích nebo Dětmarovicích. Potřebný útlum uhelných elektráren bude znamenat významný zásah do systému. Zpráva o tom, že česká síť se bez uhelných elektráren může obejít, je důležitým vstupem do debaty,“ uvedl v tiskové zprávě energetický expert Hnutí DUHA Karel Polanecký.

O dekarbonizaci energetiky podle členky výboru pro životní prostředí Markéty Pekarové Adamové usiluje také opoziční TOP 09. „Postupně odstavené uhelné elektrárny a teplárny chceme nahradit produkcí elektřiny z obnovitelných zdrojů, energetickými úsporami a samovýrobou,“ řekla Deníku Referendum Markéta Pekarová Adamová.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu nelze jednoduše omezit provoz uhelných elektráren a omezit vývoz elektřiny pomocí státních zásahů, jelikož trh s elektřinou v České republice je liberalizovaný. „Znečištění ovzduší a výrobu energie z uhlí je třeba snižovat s využíváním emisních limitů a dalších nástrojů ochrany ovzduší. Státní energetická koncepce klade důraz na to, aby konvenční kapacity postupně nahrazovaly zejména nízkoemisní zdroje energie, jako jsou obnovitelné zdroje a jaderná energie,“ řekla Deníku Referendum tisková mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Pomůže dobrá vůle firem?

Největší znečištění je dlouhodobě podle všech měření na Ostravsku, kde zejména v zimních měsících překračují koncentrace oxidů dusíku, benzopyrenu nebo prachových částic povolené limity několikanásobně.

„Zlepšit situaci kolem životního prostředí je,“ podle moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka (ANO) „jednou z priorit vedení kraje“. Podle Vondráka kraj jedná s velkými podniky o snižování negativních vlivů jejich činnosti. „Už máme podepsané dobrovolné dohody, ve kterých se společnosti Třinecké železárny a BorsodChem zavázaly k aktivitám nad rámec zákona. Komunikujeme i s dalšími podniky a věřím, že dobrovolných dohod bude v našem kraji přibývat,“ řekl Deníku Referendum Ivo Vondrák.

Vondrák podtrhl také důležitost výměny starých kotlů. Ve druhém kole výzvy kotlíkových dotací kraj vyčerpal devět set milionů korun, ve třetím kole ministerstvo životního prostředí slíbilo kraji přispět miliardou. „Podporujeme také elektromobilitu, velká část krajských autobusů již dnes jezdí na ekologičtější zemní plyn,“ dodal Ivo Vondrák.

Podle ředitele ostravské ekologické organizace Čisté nebe Nicola Cariće by však měla vláda také hledat možnosti jak omezit velké znečišťovatele. „Potřebujeme řešení pro velké znečišťovatele, jako je například koksovna v Ostravě-Přívoze, která nemá žádný vliv na zdejší průmysl, a tudíž špiní vzduch naprosto zbytečně,“ řekl Deníku Referendum Nikola Carić.