Velkou debatu vyvolal v Německu v posledních dnech dopis tři ministerstev evropskému komisaři pro životní prostředí Karmenu Vellovi, v němž jsou vypočítána opatření, jež by mohla zlepšit stav městského ovzduší. Jednou z těchto politik je totiž zavedení bezplatné veřejné dopravy v pěti nejšpinavějších německých velkoměstech -- v mnoha ohledech převratné politiky, která však budí stále emoce.

Z první vlny informací o dopise se zdálo, že se o zavedení dopravy zdarma v příslušných městech již rozhodlo. Teprve mluvčí ministerstva životního prostředí Stephan Gabriel Haufe prvotní nadšení zchladil: „Je na městech samotných, aby se rozhodly, zda to chtějí zkusit,“ uvedl Haufe den po zveřejnění dopisu s tím, že z dotyčných měst dosud žádné o zavádění bezplatné dopravy neuvažuje.

Dopis se ukázal ve skutečnosti být součástí licitace mezi Německem a EU, protože Německu aktuálně hrozí unijní žaloba pro porušování zdravotních limitů znečištění vzduchu oxidy dusíku a prachovými částicemi, stejně jako České republice a sedmi dalším zemím.

Otázka, nakolik může vést veřejná doprava zdarma k čistějšímu ovzduší, však zůstala. Převážná odpověď německých odborníků na ni je přitom rozpačitá.

Zkušenost z Tallinnu a lepší alternativy

Jen málokdo z odborníků rozporuje sociální přínos opatření, s ekologickým je to ale něco jiného. Velice významnou v německé debatě se ukázala být zkušenost z dosud jediného evropského hlavního města, které se k jejímu zavedení odhodlalo -- estonského Tallinnu.

Jak upozorňuje například autor zevrubné studie o účincích tamního systému Oded Cats na stránkách Deutsche Welle, zavedení bezplatného jízdného v Tallinnu sice prospělo mobilitě méně majetných či nezaměstnaných, proti očekáváním ale nevedlo k poklesu cestování auty. Počet uživatelů veřejné dopravy se sice zvýšil, převážně však proto, že lidé začali méně chodit.

Lákat řidiče do veřejných dopravních prostředků se dle zkušenosti z jiných menších měst vyplatí spíše zvyšováním kvality služeb, především zkracováním intervalů. Z hlediska kvality ovzduší jsou pak dle německých znalců daleko efektivnější nízkoemisní zóny či opatření směřující k tomu, aby řidiči platili skutečnou cenu užívání automobilů.

„Řidiči by měli platit za vedlejší důsledky svého chování — především znečištění a zácpy,“ uvádí přímo Cats. „Toho lze dosáhnout prostřednictvím zvýšení poplatků za parkování, zavedením mýta za vjezd do města, vyšším zdaněním paliva a tak podobně,“ upřesňuje.

Političtí novináři ještě připomínají, že v Německu vzniká aktuálně nová vláda. Debata o ovzduší se tak může promítnout i do jejího programu. Znečištění ovzduší jinak zůstává problémem v celé Evropě. Předčasně kvůli němu umírá na 400 000 lidí ročně, v České republice jde až o čtyři tisíce. V dnešních městech je přitom hlavním zdrojem znečistění především právě individuální automobilová doprava.