Obyvatelé Tallinnu mohou od Nového roku cestovat místními tramvajemi, autobusy i trolejbusy bez jízdenek. Hromadnou dopravu jim hradí město. Každému, kdo chce výhody využívat, stačí přihlášení k trvalému pobytu v estonské metropoli či jejím okolí a zakoupení tzv. ühiskaart — rezidenční čipové karty. Ta se po nástupu do vozidla jen přikládá ke zvláštnimu registračnímu čidlu.

Podle tallinnského starosty Edgara Savisaara sníží reforma počet přecpaných ulic, dopravních nehod i nečistot v ovzduší. Navíc má i svůj sociální aspekt.

„Lidem se celkově uleví. Klasická čtyřčlenná rodina ušetří na jízdenkách v průměru 600 eur ročně,“ uvedl starosta pro Estonský rozhlas.

Právě pokrokářský politik Savisaar stojí dle agentur za tím, že Tallinn nový systém zavedl. Estonská média ovšem připomínají, že změně předcházela letitá občanská kampaň, která vyústila ve velký tematický plebiscit loni v březnu. Za změnu se tehdy postavilo 75 procent hlasujících Tallinňanů.

Cena a důsledky

Zavádění reformy provází od počátku velká debata nad jejími důsledky. Odpůrci opatření vyzdvihují zejména finanční výpadek v městském rozpočtu, jenž je dnes odhadován na 12 milionů eur (300 milionů Kč) ročně. Tato částka je sice nižní než původní odhad (20 milionů eur, resp. 500 milionů korun), neboť se město rozhodlo úplně zrušit jízdenkový systém a pro návštěvníky zavést platbu přes mobil; přesto jde ale o citelnou sumu.

Tallinnské tramvaje, autobusy a trolejbusy jsou navíc dle kritiků po několika pokusech s privatizacemi v dezolátním stavu. Výpadek příjmu tak znesnadní i jeho napravení.

Obhájci reformy ovšem namítají, že jde o otázku priorit — kvalita životního prostředí a zvýšení mobility nemajetných prý za příjmový výpadek stojí. Ztrátu lze navíc kompenzovat z jiných zdrojů.

Reforma dále dle příznivců přiměje Estonce, kteří dnes v hlavním městě žijí, ale formálně trvale nepobývají, aby si změnili bydliště. Město tak údajně získá nové zdroje financí.

Estonská média se v souvislosti s opatřením věnují rovněž otázce, kolik a kterých lidí bude nový systém využívat. MHD v Tallinnu v posledních letech cestovalo každý den 84 tisíc usedlíků, tzn. pětina obyvatel města. Rezidenční čipovou kartu si jich do 31. prosince 2012 koupilo 150 tisíc. Právo bezplatné přepravy se ovšem vztahuje také na všechny studující do 19 let věku (nezávisle na místě bydliště), zdravotně postižené a další zvýhodněné skupiny. Očekává se, že vzroste i počet osob, jež začnou tallinnskou MHD využívat k cestě z okolních obcí za prací.

Evropa se dívá

Bezplatná MHD byla ji zavedena v řadě evropských měst. Zřejmě nejčastěji se mluví o Hasseltu v Belgii, Kiruně ve Švédsku či Châteauroux, Aubagne a Castres ve Francii. Tallinn je ovšem první metropolí, a navíc poměrně lidnatou. Reforma je tak sledována mnoha samosprávami a městskými radami z celého kontinentu.

Dle finské veřejnoprávní stanice YLE je tallinnská zkušenost důležitá zvláště pro Helsinky. Část polické reprezentace zde usiluje o zavedení podobného systému už léta. Její odpůrci ale argumentují studiemi, dle nichž způsobí reforma při příslušné velikosti města spíše úbytek chodců a cyklistů než osobních aut. Výledky estonského pokusu tak mohou pomoci spor konečně vyřešit.

Proponenti bezplatné MHD v Tallinnu se už na začátku prosince rozhodli spolu s belgickými a francouzskými partnery založit Evropskou informační sít pro otázky bezplatné dopravy. Jejím prostřednictvím chtějí — krom jiného — popularizovat analýzy a případové studie jednotlivých reformních počinů, a tak rozvíjet příslušnou debatu dále.

Další informace:

ERR Tallinn Becomes First European Capital to Waive Public Transport Fares for Residents

ERR 'Free' Public Transport - Tallinn's View

The Baltic Course Tallinn adopts an e-tickets system from January

The Baltic Course Free Public Transport seminar held in Tallinn EU Office

YLE Helsinki eyes Tallinn's free public transport plans