Vláda na severní Moravě diskutovala o budoucnosti hutí i o znečištění

Radek Kubala

Zástupci vlády v čele s Andrejem Babišem jednali na severu Moravy o prodeji ostravské huti ArcelorMittal, budoucnosti těžební firmy OKD a snahách o zlepšení stavu ovzduší. Odbory se obávají příchodu spekulantů na Ostravsko.

Útlum těžby uhlí, klidný prodej ostravských hutí do rukou spolehlivého majitele a programy pro zlepšení ovzduší sliboval premiér v demisi Andrej Babiš na úterním výjezdním zasedání vlády v Moravskoslezském kraji. Spolu s většinou ministrů svého kabinetu postupně jednal s odboráři a vedením velkých průmyslových podniků OKD, ArcelorMittal a Třineckých železáren.

Odboráři se nejvíce obávají právě situace okolo ostravských hutí, které se na začátku března rozhodl jejich majitel prodat kvůli nákupu jiné ocelářské společnosti v italském Tarantu. Pokud nákup v květnu posvětí Evropská komise, bude se britsko-indický majitel firmy Lakšmí Mittal muset zbavit až šesti podniků po celé Evropě.

„Z našeho pohledu je situace velmi vážná a nebezpečná. Postupujeme společně s odbory z celé Evropy a společně se obáváme, že žádný majitel nekoupí všech šest podniků naráz a budou se tudíž prodávat po dílech. Komise případným potvrzením prodeje může otevřít prostor různým pochybným oligarchům nebo finančním spekulantům, čemuž by měla vláda za každou cenu zabránit,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Podle odborů by dobrým vlastníkem mohla být rakouská firma Voestalpine, která o některé továrny koncernu ArcelorMittal projevila zájem. Nevylučují ani, že by podniku mohl pomoct přímo stát. Odborový předák firmy Vítězslav Prak médiím sdělil, že vedení hutí komunikuje se zaměstnanci nedostatečně a arogantně.

„Bylo nám řečeno, že už v listopadu bude podepsaná smlouva a od ledna bude mít všech šest fabrik nového majitele. Z probíhajícího jednání je jasné, že nám vedení firmy tajilo a nadále tají své plány do budoucna,“ řekl novinářům Vítězslav Prak.

Premiér v demisi Andrej Babiš na tiskové konferenci novinářům sdělil, že vláda podporuje snahy odborů o zachování zaměstnanosti a poklidný přechod firmy na nového majitele. „Problematika prodeje ostravských hutí je pro nás důležitá. Budoucí majitel musí být stabilní společnost, která udrží zaměstnanost,“ řekl Andrej Babiš.

Útlum uhlí a čisté ovzduší

Vláda jednala také s představiteli těžební společnosti OKD, která před nedávnem přešla pod správu státu, konkrétně společnosti Prisko. OKD v současnosti těží na Karvinsku okolo šesti milionů tun černého uhlí ročně. V příštích letech má podle předsedy dozorčí rady OKD Michala Kučy těžba klesnout na dva miliony tun uhlí ročně. V roce 2023 pak těžba uhlí na Ostravsku a Karvinsku skončí.

Podle Andreje Babiše se celá restrukturalizace firmy, která začala ještě za předchozí vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), povedla na výbornou. „Společnost má nový management, přitom ještě před dvěma lety v červnu byla na zavření a těsně před bankrotem. Nyní hledá dvě stě osmdesát zaměstnanců,“ řekl Babiš novinářům. Budoucnost společnosti premiér v demisi spojil s již zmíněným prodejem ostravských hutí, který bude mít na fungování OKD velký vliv.

Vláda se v Moravskoslezském kraji zabývala také otázkou znečištění ovzduší. Ministr životního prostředí Richard Brabec spolu s hejtmanem kraje Ivo Vondrákem (oba ANO) a generálním ředitelem Třineckých železáren Janem Czudkem podepsali dobrovolnou dohodu o snižování vlivu železáren na životní prostředí nad rámec limitů pro znečištění ovzduší.

Podle ekologické organizace Čisté nebe však spíše než dohody s majiteli velkých podniků pomůžou systémová rozhodnutí vlády vedoucí k ozdravění ovzduší. Vláda by podle nich spíše měla začít omezovat provoz uhelných elektráren, zvýšit pravomoci obcí pro regulaci znečištění z lokálních topenišť a podpořit investice do čistých zdrojů energie.

    Diskuse
    Těžký průmysl a znečištění patří k sobě, tak to je.
    Ale také platí, že se toto znečištění dá celkem dost omezit. Voda se vyčistí, emise sníží na přijatelnou míru.

    Klíčový zážitek v tomto směru pro mě byla návštěva ukrajinského Donbasu před zhruba 15 lety. Ještě před válkou.

    Donbas je obrovská zóna těžkého průmyslu. Opravdu obrovská. Celý den jedete autem a vidíte jen doly, hutě, ocelárny, chemičky, koksovny, válcovny, drátovny.......... sem tam zaprášenou nevábnou čtvrť zanedbaných činžáků. To všechno protkané sto metrů vysokými haldami. Některé z nich uvnitř hoří...

    Dobře, trošku přeháním.
    Ale oproti Ostravsku je Donbas fakt MEGA.
    A tam, na Donbase, jsem si uvědomil, že moderní společnost železo, ocel a výrobky z nich prostě potřebuje a vyrábět se budou tak jako tak.
    A že je mnohem lepší, když těžký průmysl není ve velkém měřítku koncentrovaný na jedno místo, jako třeba na Donbase.

    Časy, kdy byly řeky na ostravsku jen mrtvé stoky a Beskydy umíraly pod tíhou emisí přinášených z hutí západním větrem, jsou pryč.
    Ne že by situace byla ideální, ale zlepšila se velmi a pořád se pomalu zlepšuje.
    Těžký průmysl k Ostravě patří a bylo by velmi dobré ho v současném rozsahu v Ostravě udržet. Škoda, že je Mittal asi příliš velké sousto pro třinečáky (TŽ). Jsou zodpovědní, chtějí se udržet a rozvíjet, a - ač to zní jako klišé - uvědomují si, že jsou místní firma a mají k tomuto místu zodpovědnost.
    To samozřejmě nebrání modernímu rozvoji průmyslu. Vedle hutí přece můžou koexistovat firmy napojené na superpočítač na VŠB, pro příklad.

    Jinými slovy -- jako mnoho lidí z Ostravska doufám, že do Mittalu nepříjdou zlatokopové, ale lidé, kteří to budou myslet vážně.