Průmysl na severu Moravy: nejistá budoucnost, propouštění zaměstnanců

Radek Kubala

Plánovaný prodej ostravských hutí, budoucnost těžební společnosti OKD nebo krachující Vítkovické strojírny nedávají v posledních týdnech spát severomoravským politikům ani odborářům. Ve středu na severní Moravu vyjela vláda v demisi.

Těžký průmysl na severu Moravy zažívá v posledních měsících významné změny. Na začátku března se tématem stal prodej ostravské Nové hutě. Její dosavadní vlastník ArcelorMittal ji chce prodat kvůli evropským antimonopolním pravidlům. Ve stejnou dobu na sebe podal majitel Vítkovických strojíren návrh na insolvenci a těžební společnost OKD dokončila reorganizaci a stala se majetkem státu.

Vláda, lidé v regionu i odboráři pracující v těžkém průmyslu se obávají možných problémů v regionu, kde je i přes hospodářský růst nezaměstnanost oproti celostátnímu průměru dvojnásobná. Případné uzavření některé z velkých firem by mohlo změnit i plány na hospodářskou obnovu regionu, které schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v minulém volebním období.

Situaci v regionu by se měla v úterý a ve středu věnovat na dalším ze svých výjezdů i vláda v demisi, premiér Andrej Babiš chce jednat především s představiteli těžkého průmyslu.

Nejistá budoucnost Nových hutí

Vláda se sejde s vedením společnosti ArcelorMittal, vlastníka ostravské Nové huti. Společnost zaměstnávající přes sedm tisíc lidí jako oficiální důvod prodeje podniku na severní Moravě uvedla souběžný nákup hutí Ilva v italském městě Taranto. Protože se tak dostává do rozporu s evropskými antimonopolními pravidly, potřebuje se ArcelorMittal zároveň zbavit některého jiného svého podniku. Britsko-indický majitel firmy, miliardář Lakšmí Mittal, podle informací Deníku Referendum o případném prodeji Nové huti jednal s čínským ocelářským gigantem He Steel.

„Moje priorita je jasná, případný prodej nesmí mít negativní dopad na zaměstnanost v Ostravě a v celém Moravskoslezském kraji. Hledáme cesty, jak toho společně docílit. Hutě v současné době zaměstnávají na sedm tisíc lidí a je velmi důležité zaměstnance uklidnit a celou věc odpovědně a transparentně řešit. Aby lidé měli nejen informace, ale hlavně garantovanou práci,“ řekl Deníku Referendum k situaci v ostravské Nové Huti Tomáš Hüner.

Ministr zároveň minulý týden na tiskové konferenci po společném jednání s vedením ArcelorMittal oznámil vznik čtyřčlenné pracovní skupiny složené ze zástupců firmy i státu, která bude v případě prodeje zpracovávat data a informovat veřejnost i zaměstnance o jednotlivých návrzích.

Prodeje společnosti se obávají i odbory. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je jednání vedení společnosti velkým zklamáním. Zejména mu vadí způsob, jakým vedení ArcelorMittal o možném prodeji informuje.

„Požadujeme, aby v rámci navržených variant ideálně neproběhl prodej vůbec. V případě, že by se prodej měl uskutečnit, chceme, aby bylo plně pod kontrolou České republiky, jakým způsobem a komu se případně bude prodávat. Není možné, aby společnost padla do rukou spekulantů či lidí, kteří nemají s hutěmi žádnou zkušenost. ArcelorMittal je velmi prosperující společnost a vlastníkovi se koupě už dávno vrátila,“ řekl Deníku Referendum Josef Středula.

O prodeji hutí ještě není rozhodnuto. Vedení podniku čeká na vyjádření Evropské komise, které zřejmě padne v květnu i v souvislosti s plánovaným nákupem italských železáren. Mezi zaměstnanci přinejmenším do té doby bude panovat nejistota.

Ostravskou Novou huť se její majitel ArcelorMittal chystá prodat.

Odbory žádají, aby prodej kontroloval stát. Foto FB ArcelorMittal Ostrava

OKD opět státní

Situaci ve společnosti ArcelorMittal stát sleduje také kvůli uhelné společnosti OKD, kterou před nedávnem převzal stát, respektive státní podnik Prisko. Ostravské hutě jsou totiž klíčovým zákazníkem OKD a omezení dodávek pro Novou huť by tak mohlo ohrozit i plány na postupný útlum těžby v OKD.

Původně státní Ostravsko-karvinské doly byly během devadesátých let prodány. Jejich majitelem se nakonec stal miliardář Zdeněk Bakala.  V roce 2016 se dostala do úpadku kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. Insolvenční návrh na sebe podala firma sama. Věřitelé přihlásili u soudu pohledávky za více než dvacet miliard korun, většinu této částky ale insolvenční správce neuznal.

Věřitelé, insolvenční správce i soud firmě schválili reorganizační plán. Jeho součástí bylo převedení dolů i se zaměstnanci na novou společnost OKD Nástupnická. Firma se pak přejmenovala na OKD a její akcie před nedávnem převzalo státní Prisko.

Proces reorganizace započatý již za minulé vlády ministerstvo financí hodnotí příznivě. „Podařilo se odvrátit riziko konkurzu se všemi jeho nepříznivými důsledky. Společnost OKD se může nyní plně soustředit na budoucnost tak, aby z výnosů mohly být hrazeny náklady na pozvolný útlum dolů," řekl ČTK mluvčí ministerstva Michal Žurovec.

Roli státu pozitivně hodnotí i odboráři, podle nichž je reorganizace nejlepším možným řešením v dané situaci. „Je dobře, že se v problému aktivně stát angažoval. Jaká bude budoucnost, uvidíme, současná situace je však rozhodně lepší než byla dříve. Je evidentní, že za problémy OKD stojí bývalý vlastník, který z firmy vytáhl obrovské prostředky, přičemž ho vůbec nezajímaly důsledky, které nesou horníci,“ řekl Deníku Referendum předseda ČMKOS Josef Středula.

Díky reorganizaci tak může být útlum dolů patřících pod OKD být postupný. Loni společnost ukončila těžbu na dole Paskov, na konci letošního roku by podle plánu měly skončit také doly Lazy a Darkov. Provoz na posledním černouhelném dolu by měla společnost ukončit v roce 2023.

Zkrachovalé Vítkovické strojírny

Na zaměstnanost v kraji má vliv také krach Vítkovických strojíren, který završil dlouhodobé problémy ostravské firmy. Strojírny koupila loni na podzim od insolvenčního správce firma Taxton Property patřící Františku Pivodovi. Dřívějšího majitele, společnost Vítkovice Power Engineering patřící ostravskému podnikateli Janu Světlíkovi, poslal soud do konkurzu loni v srpnu. V polovině března na sebe Vítkovické strojírny podaly návrh na zahájení insolvenčního řízení kvůli nedostatku peněz na provozní financování firmy.

Více než pět set padesát zaměstnanců již přišlo o práci, ve firmě zůstalo pouze několik desítek lidí, kteří se budou podílet na její likvidaci. Podle odborníků za problémy firmy může rizikové podnikání, které v minulosti prováděl bývalý majitel firmy Jan Světlík. Patří mezi ně třeba nedokončená stavba tepelné elektrárny Adularya v Turecku. Krachující strojírny navíc řeší již několik měsíců spory kvůli nevyplaceným mzdám.

„Zorganizovali jsme protestní akci, abychom upozornili na situaci s nevyplacenými mzdami a pojmenovali, že zdrojem problémů je  bývalý vlastník pan Světlík. Poradili jsme vedení společnosti, aby využilo zákonnou ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Přál bych strojírnám, aby po konkurzu našli dobrého vlastníka, a věřím, že řada zaměstnanců a odborníků se do podniku vrátí,“ řekl Deníku Referendum Josef Středula.