Součástí majetku, který Zdeněk Bakala získal při doprivatizaci OKD za zlomek reálné ceny, byl největší bytový fond v České republice. Cenu jednoho bytu znalec při prodeji Bakalovým prostředníkům Viktoru Koláčkovi a Petru Otavovi ohodnotil na čtyřicet tisíc korun. Za jeden metr čtvereční tak zaplatili šest set třicet korun.

Když v roce 2004 prodávala vláda svůj menšinový podíl v OKD Bakalovým prostředníkům z Karbon Investu, zařadila do smlouvy závazky, které měly chránit nájemníky. Karbon Invest je přijal. Vláda, která věděla, že kontrolu OKD již nemá a zpět nezíská, tak alespoň částečně napravila pochybení Vladimíra Dlouhého z roku 1990. Dlouhý tehdy totiž v rozporu s předmětem podnikání OKD a.s. do majetku společnosti zařadil i byty.

Věci šly podle plánu, a majitelem se tak v konečné fázi skutečně stala společnost RPG Industries Zdeňka Bakaly. Celkový kontext privatizace a následného prodeje menšinového podílu státu v OKD jsme popsali před dvěma týdny. Český stát touto transakcí zřejmě přišel o několik desítek miliard korun, což jsme spolu s posudky, jež to dokládají, zveřejnili v pondělí.

Jediné, o čem stát tvrdil, že svým počínáním v roce 2004 zachránil, byla práva nájemníků v bytech OKD. Jenomže skutečnost je poněkud jiná.

Bakalovy sliby chyby a „férová cena“

Ze závazků vyplývalo, že po dobu pěti let od privatizace měly být byty spravovány ve vlastnictví OKD a.s. a výnosy z bytového hospodářství měl majitel investovat do bytů. Natrvalo byl ve smlouvě sjednán závazek, podle kterého mají nájemci bytů v případě prodeje předkupní právo k bytu za cenově zvýhodněných podmínek, a to za cenu dle znaleckého ocenění, tedy za oněch čtyřicet tisíc za byt. Nízké ocenění bytů ostatně ovlivnilo i celkovou částku, kterou Karbon Invest zaplatil státu za podíl v OKD.

Ještě ve chvíli, kdy Zdeněk Bakala oznámil, že společnost Karbon Invest ovládl, ujistil veřejnost, že jeho společnost stojí pevně za všemi smluvními závazky. V rozhovoru pro časopis Horník v prosinci 2004 prohlásil: „Výsledkem by mělo být to, že nabídneme nájemníkům možnost koupit si tyto byty do vlastnictví a zcela tak eliminovat riziko, že se někdo rozhodne byt jim dále nepronajímat.“

V lednu 2005 řekl Bakala v České televizi, že „za tři roky budete vědět, jakým způsobem a kdy si ten byt můžete koupit.“ Jeho slova pak ještě potvrdil mluvčí Karbon Investu v únoru 2005. V reportáži České televize prohlásil: rozhodnutí, že majitel bytů společnost Karbon Invest byty prodá, už padlo. „Tyto byty mají být prodávány v rozmezí třicet až padesát tisíc za bytovou jednotku,“ řekl tehdy na kameru.

Veřejnost tedy žila v domnění, že smlouva mezi státem a novým nabyvatelem akcií obsahuje závazek prodat byty stávajícím nájemníkům za zvýhodněnou cenu. Takový závazek ale ve smlouvě, kterou má Deník Referendum k dispozici, není. Navzdory tomu, co se celé roky píše v médiích, taková povinnost se týká pouze situace, kdy by chtěl prodávat byty jednotlivě. Domy prodávat může.