Zdeněk Bakala — portrét miliardáře jako pěstitele štěnic
Saša UhlováBakala je na Ostravsku lidmi nenáviděný oligarcha, který podvedl nájemníky, okradl stát a dodnes z něj ždímá dávky obchodem s chudobou. Vydali jsme se zjistit proč.
Když se nastěhovala, zjistila, že má v bytě plíseň a štěnice. Šla si tedy stěžovat do RPG Byty, společnosti, která byty spravuje. Seděl tam chlap, který — když mu to řekla — ji odbyl: „Štěnice? To nic nedělá, to žere jen zeď.“
Vrátila se tedy domů, nasbírala štěnice do pytlíku a pak šla opět do RPG, kde štěnice vysypala na stůl. Lidé v kanceláři z toho byli zděšení a začali křičet. Ona jim ale řekla: „To nic nedělá, to jen žere zeď!“
Vyprávění hrdinské historky o tom, jak se nájemnice postavila praktikám společnosti, která spravuje bývalé byty OKD, provázel hořký smích žen, jež se sešly ke společnému posezení na předzahrádce domu v Ostravě-Kunčičkách.
Společnost RPG Byty je největším poskytovatelem bydlení na Ostravsku. Před třemi týdny jsme psali o tom, jak se finančník Zdeněk Bakala stal majitelem bytů OKD, před čtrnácti dny o okolnostech, které prodej provázely a následně o tom, jak původní nájemníci žijí v neopravovaných bytech.
V majetku společnosti RPG je třiačtyřicet tisíc bývalých bytů OKD, tedy celý původní bytový fond důlní společnosti. Těžko říct, zda je horší, jak Bakala k bytům přišel, anebo to, jak je spravuje.
Jak se rodí ghetto
Ostrava-Kunčičky je na první pohled krásné místo. Domy mají opravené fasády a nová okna. Je mezi nimi spousta stromů, čtvrť působí klidně a příjemně. Lidé, kteří zde bydlí, se ale moc dobře necítí. Mají obavy, co bude s jejich čtvrtí dál.
Na první pohled je Ostrava - Kunčičky klidné místo. Problémy ovšem narůstají kvůli bytové politice RPG.
Sedím na předzahrádce s několika ženami, a ony vyprávějí, jak se jim tu žije. Většinou se jedná o starousedlice, které zde bydlí už dlouho. Sedí tu pospolu Romky i etnické Češky, dělící čára zde totiž vede jinudy: mezi starousedlíky a nově příchozími.
Ani ta však není jasná. Třeba Růžena Dunková (40 let), která s námi sedí, a tudíž by mohla být brána jako starousedlice, bydlí v Kunčičkách teprve rok. Pracuje v diecézní Charitě a zároveň jako komunitní pracovnice v pilotním projektu Moravskoslezského kraje. Do stávající komunity se tudíž bez obtíží integrovala.
Z čeho tedy mají strach lidé, kteří tu bydlí už dlouhé roky? Jednoduše řečeno z toho, že se z jejich čtvrti stane ghetto.
Už teď se sem noví nájemníci nehrnou. I když to tu na první pohled vypadá hezky, místo má špatnou pověst. Je tu poměrně hodně volných bytů a společnost RPG je obsazuje lidmi, kteří nemají kam jít. Tedy Romy z ubytoven.