Problém Babiš

Jakub Patočka

Rozjezd akce Mladé fronty Dnes proti Bohuslavu Sobotkovi kvůli privatizaci OKD především ukazuje, proč je s demokracií neslučitelná kumulace mediální, ekonomické a politické moci, jakou dnes ve svých rukou shromáždil oligarcha Babiš.

Andrej Babiš je poslancem, místopředsedou vlády, ministrem financí, předsedou politické strany ANO. Je rovněž majitelem koncernu Agrofert. A je také vydavatelem několika deníků.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Ten, který se prozatím ještě jmenuje Mladá fronta Dnes, včera věnoval své první tři strany pokusu prokázat, že Bohuslav Sobotka před deseti lety připravil Českou republiku o zhruba šest miliard korun. Důsledně vzato o šest miliard korun připravil Českou republiku Zdeněk Bakala při privatizaci OKD. Leč Bohuslav Sobotka byl tehdy tím, čím je Babiš dnes: ministrem financí a v této úloze transakci — podle Babišova deníku — posvětil. Nyní je Sobotka premiérem a předsedou strany, jež je koaličním partnerem Babišova ANO.

Ve všech zhruba deseti k tématu publikovaných textech je spousta práce, otázka ovšem zní, jak s případnými podklady naloží nezávislé posouzení, a zda je odpovědnost Bohuslava Sobotky natolik nesporná, jak Babišovy noviny dnes tvrdí. V každém případě se jedná o atak, který působí jako důkladně promyšlený a připravený krok, jež bude mít pokračování. Takhle nějak vypadal v Mladé frontě Dnes publikovaný soubor textů, jenž byl počátkem destrukce Věcí veřejných.

Možná se Mladá fronta Dnes k tématu už nikdy znovu nevrátí. Možná si Zdeněk Bakala vezme k srdci populární slogan polistopadové mocenské elity „co bylo ukradeno, musí být vráceno“, a kdyby už nic jiného, daruje byty, za něž podle všeho nezaplatil ani haléř, lidem, kteří v nich bydlí. Pravděpodobnější ale je, že Zdeněk Bakala nevrátí nic, a dál se na nás bude šklebit svým vypečeným úsměvem vydavatele, podnikatele a mecenáše. Je to zhruba tak pravděpodobné jako možnost, že v Mladé frontě Dnes budou vycházet další texty o tom, jak Bohuslav Sobotka připravil Českou republiku o šest miliard korun.

Lze si snadno představit, jak znovu a znovu budou další a další okolnosti poukazovat na to, že Bohuslav Sobotka o pochybné transakci musel vědět. Možná se objeví i nějaký „nový svědek“.

V mezičase se na Sobotku bude stupňovat tlak, aby vyvodil politickou odpovědnost, ať už to znamená cokoli. Fakt, že text, který rozsáhlé materiály MF Dnes sumarizoval v její internetové sestře idnes.cz, sdíleli s gustem v sociálních sítích mnozí ze Sobotkových vnitrostranických statutárních „přátel“, jejichž pokus o převrat krátce po volbách odrazil, je předzvěstí nástupu, který lze předpokládat.

Pokud si věc začne žít takovýmto vlastní životem, stane-li se osou politických debat v nadcházejícím období, rozhoří-li se oheň, k jehož síle postupně budou přispívat i reakce na reakce, v kruhu se točící spekulace, situace premiéra se může nakonec stát obtížně udržitelnou: a to takřka bez ohledu na faktickou podstatu celé záležitosti. Manévrovací prostor Bohuslava Sobotky se může překvapivě rychle ukázat jako velmi úzký.

Jako kolorit masivního souboru materiálů v Mladé frontě Dnes lze brát o den dříve publikovaný pronikavý komentář Josefa Kopeckého v idnes.cz, který upozorňuje na vznik zájmové aliance mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem. Kdyby Zeman mohl, Sobotku by premiérem nikdy nejmenoval. A kdyby mohl Babiš, do koalice se Sobotkou by raději nevstoupil. A pak jsou tu samozřejmě zástupy vnitrostranických protivníků, kteří prahnou po odvetě.

Může se stát, že Babiš vyvolá nové volby, do nichž bude nastupovat v mnohem lepším postavení, neboť sociální demokracie by byla zatížena puncem strany, která se nejprve půl roku hádala a pak zapříčinila pád vlády. Může se stát, že se vláda bude rekonstruovat již pod Babišovým vedením: ANO, a nikoli ČSSD, je již dnes osou vlády, neboť jeho manévrovací prostor ve Sněmovně je mnohem širší. Minimálním výsledkem započaté akce zřejmě bude, že při zachování současné konstelace Bohuslav Sobotka podstatně oslabí.

Nevíme a nechceme spekulovat o tom, co přesně se před deseti lety při privatizaci OKD stalo. Stěžejní problém celé situace dnes ale spočívá v hrubé disproporci mezi komunikačními kanály, jimiž disponuje Andrej Babiš a jimiž disponuje ČSSD.

Je možné, že i kdyby nebyl vydavatelem Mladé fronty Dnes Andrej Babiš, materiály včera opublikované o Bohuslavu Sobotkovi by vypadaly totožně. Ani to by vzhledem k úrovni zdejší mediální a politické kultury sice nezaručovalo, že se jejich zveřejnění neděje v něčím partikulárním zájmu, ale pozice MF Dnes by byla podstatně výhodnější.

Takto je paradoxně jednou z nejsilnějších Sobotkových zbraní v danou chvíli tvrzení, že se vše děje v Babišově zájmu a na jeho zakázku. I kdyby to tisíckrát nebyla pravda, Babišovi se takové podezření bude velmi těžko vyvracet.

Na okraj poznamenejme, že Zdeněk Bakala by teď mohl nechat některé novináře ve svém vydavatelském domě důkladně prozkoumat způsoby, jimiž vznikalo impérium jménem Agrofert. Tak by z prostředků, k nimž přišel na jejich úkor, měli konečně aspoň trochu užitek též obyvatelé bytů OKD. I když, kdo ví, možná se dokáží radovat i z úspěchů Bakalovy cyklistické stáje.

Co je ovšem zcela nesporné: Andreje Babiše nelze pokládat za demokratického politika. Překáží tomu skutečnost, že vůbec nechápe koncepci „střetu zájmů“. To, čeho je učebnicovým příkladem v každém smysluplném výkladu daného termínu, on sám zjevně bere jako „soulad zájmů“: působí, jako by byl přesvědčen o tom, že koná dobro a že k tomu potřebuje vlastnit české zemědělství, půl médií a čtvrt parlamentu.

Možná na nás své dobráctví jen umně hraje, a kdo chce, může věřit tomu, že opravdu je takovým zemitým dobračiskem, které přišlo ke svému jmění konáním samých dobrých skutků, mezi nimiž se rozhodně nikdy nevyskytlo nic, co by byť jen velmi vzdáleně připomínalo něco tak opovrženíhodného, jako byla privatizace OKD.

Buď jak buď demokracie takhle fungovat nemůže. Současný útok na Sobotku je toho názorným příkladem. Taková kumulace ekonomické, politické a mediální moci vždy bude nastolovat otázku, zda ji její vlastník nezneužívá k vlastnímu prospěchu a zda sama takováto kumulace neohrožuje demokracii mnohem podstatněji než jakýkoli dílčí nešvar, na nějž mohou jeho média poukázat.

Možná se vstupem do koalice s Andrejem Babišem ČSSD opravdu dopustila chyby, možná je jeho strana svou populistickou podstatou a bezprecedentní kumulací mediální, politické a ekonomické moci největší současnou hrozbou české demokracie, možná měla pravdu europoslankyně Grässelová, když řekla, že by se měl svého podnikání vzdát. Ba dokonce měl možná pravdu Andrej Babiš, když Sobotkovi na totožný argument opáčil, že by si — pokud se mu to nelíbí — měl najít nového koaličního partnera.

Faktem je, že koalice ČSSD a TOP 09 tolerovaná komunisty by se dnes už Miroslavu Kalouskovi vůbec nemusela jevit jako špatný nápad: vystupuje jako člověk, který právě Babiše, a nikoli KSČM pokládá za hlavní současnou hrozbu české demokracie. Programově by taková koalice více vpravo, nežli je současná vláda, být už zřejmě nemohla.

Ale hlavně by měla volné ruce k systémovému řešení kumulace médií v rukou oligarchů, z čehož se postupně stává jeden z klíčových problémů české demokracie. Pokud se máme například někdy dopracovat k tomu, že vráceno by mělo být i to, co bylo ukradeno až po roce 1989, případně k jiným podstatným systémovým otázkám, je nutné, abychom disponovali médii, v nichž o tom bude možno svobodně debatovat.

    Diskuse
    Složitá věc tohleto.

    Osobně jsem nadále přesvědčen, že stávající koalice je nejlepší z možných řešení - nicméně Andrej Babis občas děsí.
    Koalice ČSSD - TOP09 s podporou komunistů mně ale taky přijde jako hodně velká divočina.
    (navíc nereálná)

    Dlužno také připomenout, že díky krymským událostem musí momentálně ministerský předseda věnovat mnohem více času mezinárodní politice - a s ním samozřejmě i prezident, ministr zahraničí a ministr obrany - takže na domácí scéně má A.Babiš o to více prostoru.

    Je to těžké.
    PL
    April 4, 2014 v 9.59
    klíčový problém
    kumulace médií v rukou oligarchů jistě nebude klíčovým problémem české demokracie. Hlavní média ve všech zemích tzv. "demokracie" nestojí za nic, zpívají píseň koho chleba jedí. Před Babišem to nebylo lepší. Před tím milovali knížete, Havla, Klause a znovu Havla. Presstituti také nejsou jen v babišových Čechách. Problémem spíše je, že lidé ještě pořád takové noviny čtou a ty televizní sledují. Změnit se tedy musí nejprve čtenáři a diváci. Pomoci by jim v tom mohla média nezávislá. Tedy média nespjatá s žádnou politickou stranou či ekonomickou skupinou. Moc korumpuje - i novináře.
    Pokud jde o to, že by mělo být vráceno co bylo ukradeno - tak to se nikdy konat nebude, protože se to ani konat nemůže. Celá slavná tzv. transformace byla jedna velká zlodějna zakončená navíc nesplatitelným dvoubilionovým dluhem a sty miliardami ročních splátek. Musíme se smířit s tím, že co bylo ukradeno, už vráceno nebude.
    PM
    April 4, 2014 v 11.43
    Rád bych dopolnil poslední větu textu pana Patočky
    ..... je nutné, abychom disponovali médii, v nichž o tom bude možno svobodně debatovat .......
    A to především mezi těmi, kteří jsou potrefeni nesmiřitelností s ignorantstvím nároků kladených na demokratický režim,
    a přitom jsou schopni umožnit i bakalistům jinou představu o demokratickém režimu a jinak než Bakala.
    Jesenská by se k tomu dnes opětně ozvala pod titulkem "Nad naše síly" .....bych nerad a rezignativně podotkl.
    April 4, 2014 v 12.46
    Problém Babiš? Proč Babiš?
    Začnu zdánlivě od věci: " Na Slovensku neexistuje žiadna významná ľavicová strana a stranu Smer-SD za ľavicovú považovať skutočne nemožno. Jej ľavicovosť je len formálno-verbálna a vyjadrená v názve strany a v prázdnych volebných heslách. Strana Smer-SD sa momentálne nachádza v polovici volebného obdobia, v ktorom môže vládnuť vďaka svojmu poslednému masívnemu víťazstvu sama. Má k dispozícii jednofarebnú vládu, v ktorej nemusí viesť žiadne stranícke spory a väčšinovú podporu parlamentu. Myslím si, že táto situácia je pre presadenie vlastnej politiky a názorov ideálna a lepšou je už len málo pravdepodobná ústavná väčšina. Napriek tomuto výhodnému postaveniu Smer-SD neuskutočnila žiadne ľavicové zmeny v spoločnosti, ktorá v podstate pokračuje v reštriktívno-liberálnom smerovaní predchádzajúcej pravicovej vlády. Nezaviedlo sa dodatočné zdanenie bohatých, nezlepšilo sa sociálne postavenie mladých, dôchodcov, chorých a sociálne slabých, neuskutočnila sa reforma zdravotného postenia, neboli zlúčené zdravotné poisťovne, nezvýšila sa právna ochrana pracujúcich v Zákonníku práce, neboli postihnutí zamestnávatelia, ktorí zneužívajú živnostenské zmluvy pri prácach vykazujúcich znaky prác zamestnancov v trvalom pracovnom pomere, neboli vytvorené podmienky pre zvyšovanie miezd, neboli postihnuté spoločnosti vyhýbajúce sa daňovej povinnosti tým, že majú fiktívne sídlo v tzv. daňových rajoch. Navyše, vo vedení strany je množstvo podnikateľov – milionárov a ďalší sú strane veľmi blízki a sú jej verejní podporovatelia. Strana udržuje priateľské styky s tzv. finančnými skupinami, ktoré prišli k majetku v divokých privatizáciách, vyhýbajú sa daňovej povinnosti a pôsobia tzv. „na hrane“ zákona práve vďaka dobrým vzťahom so stranou Smer-SD a vplyvom na jej poslancov v zákonodarnom zbore. Jedinou skutočnou úlohou strany Smer-SD je poskytnúť tej časti voličov, ktorí cítia a myslia ľavicovo ilúziu ľavicovej strany a zabrániť tak vyformovaniu a pôsobeniu skutočného ľavicového politického subjektu. Túto rolu dnes všade vo svete hrajú zvyšky bývalých sociálno-demokratických a socialistických strán." Schválně, najdete 10 rozdílů Smer a ČSSD? Prosím mimo oblbující fráze, že tak rozhodli voliči.
    Takže k meritu: Byl to přece Sobotka, kdo s Babišem uzavřel holport, nad kterým se musel každému levičákovi zvednout kufr. Ovšem v návaznosti na předchozí kapitolu je třeba říci, že iluze levicovým voliřům byla skutečně poskytnuta a tentokráte to bylo i pučem, kde "dobro zvítězilo nad zlem". Komedie jak vyšitá. "Vítězstvím" zblblí levičáci už pak ani nevnímali co a kde socani vzdali, schválili, kde ustoupili a tak dále. Výsledkem je pak logicky dnešní stav. Takže : problém není Babiš, problém je ČSSD.
    JV
    April 4, 2014 v 15.0
    Nejen problém Babiš
    Privatizace byla konána s jasným úmyslem poškodit co nejvíce stát. Privatizace OKD není výjimkou, takže pan Bohuslav Sobotka má co vysvětlovat. A není už tolik podstatné, kdo jej k tomu vybízí. A protože úmysl poškodit stát byl a je patrný na obou stranách privatizačních aktérů (politické reprezentace i nabyvatelů privatizovaného majetku), má co vysvětlovat i pan Bakala.

    A také má co vysvětlovat pan Babiš. Jistě nikdo rozumný nebude pochybovat nad tím, že žádný jednotlivec nemůže nashromáždit miliardový majetek bez toho, že by mu hráli do karet správci věcí veřejných. Takže správci věcí veřejných, politici, mají také mnohé co vysvětlovat, a to nejen v případě zbohatnutí pana Babiše, Bakaly, Krejčíře, Koženého atd.

    Média a vůbec vše, co vytváří veřejný prostor, do soukromých rukou pochopitelně nepatří. Tady musí být maximálně střežena nezávislost, ale kde ji vzít, když na chléb si je třeba někde vydělat, a tak daleko nejsme, abychom si mohli dovolit luxus zpívání písničky jiné, než se líbí chlebodárcům, že?

    A ještě něco: pan Babiš přece nebyl nečitelný a volilo ho přes 20% voličů. Stal se opravdovým vítězem voleb 2013. Pan Babiš zaujal svoji pozici v demokratickém politickém systému naprosto demokraticky. Považovat jej za ohrožení demokracie – přihlédneme-li k faktu, že on i jeho politická koncepce se shoduje s vůlí značné části voličů - nelze bez kladení si závažných otázek. Jednou z nich může být např. ta, zda si od demokracie neslibujeme to, co nám nikdy nedá.

    Takže problém Babiš tu určitě je, ale nejen on. A není to dokonce ani problém hlavní, protože jde pouze o následek. Nikoliv o příčinu.

    Jiří Vyleťal
    April 4, 2014 v 17.3
    Politická demokracie bez ekonomické demokracie a rovnosti prostě tak nějak lítá ve vzduchu.
    DU
    April 4, 2014 v 18.19
    Babiš nebo Bakala?
    Nemyslím si, že vláda Sobotky s Kalouskem (2. Bakalova koalice) by byla lepší než ta s Babišem. Výhoda Babiše je alespoň to, že se za nikoho neskrývá. A upřímnost a čitelnost lidé oceňují více než skrytost, poťouchlictví a bezbarvost. Možná by Sobotkovi prospělo, kdyby byl více čitelný a nabídl lidem otevřenější a emočnější tvář. Zatím jsem ji na něm viděl jen několik dnů po tzv. Lánském puči.

    Příklon pana Patočky ke Kalouskovi a Bakalovi mi přijde zvláštní. A přemýšlím, čím je způsoben. Každopádně pohled ve smyslu "před Babišem tu byla demokracie a za něho už není" mi přijde velmi lichý. Pokud tu dnes není demokracie, jako podtrhuje i paní Hájková, tak tu nebyla ani před tím. A možná bychom se dostali až do počátku 90. let.

    To je také hlavní selský argument pro Babiše. Vždyť celý porevoluční vývoj je v podstatě vlekoucí se podvod na občanech jen se střídáním loutkových protagonistů. Takže proč by nemohl lépe vládnout lépe úspěšný miliardář se stínem minulého režimu, který si k tomu, aby něco vůbec mohl prosadit, koupil několik stěžejních médií? Když média nepatří nám, tak proč by nemohla patřit jemu?
    April 5, 2014 v 4.17
    Prostě to tak zbylo
    Komunisté zkompromitovali socialismus
    ČSSD a ODS zkompromitovali parlamentní demokracii
    A tak vítězí Babiš a Kiska
    Co jiného … ?
    April 5, 2014 v 7.33
    Jo, a politici celkově zkompromitovali politiku, tak lidi volí "nepolitiky", atd....
    Jenom je zajímavé, že kapitalisté ještě nezkompromitovali kapitalismus. Odkud se bere ta víra v něj?
    PL
    April 5, 2014 v 10.6
    kde se bere víra v kapitalismus?
    V lásce. Zamilovali jsme se do něj. :)
    Viz film : Capitalism: A Love Story
    http://www.imdb.com/title/tt1232207/?ref_=fn_al_tt_1

    + Další komentáře