Umění možného
Jakub PatočkaSociální demokracie neměla prakticky žádnou jinou možnost, než se pokusit vyjednat koalici s KDU-ČSL a ANO. Lepší vláda nyní vzniknout zřejmě nemohla. Uznat to ovšem neznamená, že ji nemáme v konkrétních věcech kritizovat.
Hlasy v předčasných volbách na konci října ještě ani nebyly sečteny a v Deníku Referendum jsme zveřejnili komentář nazvaný Z voleb může vzniknout relativně dobrá vláda.
Psalo se v něm: „Bohuslav Sobotka by proto neměl nyní rezignovat. Musí se pokusit o uskutečnění jediné v danou chvíli realistické varianty: vyjednat co nejlepší koalici s ANO a KDU-ČSL. Pokud by se mu podařilo prosadit koaliční program založený na některých z principů rekonstrukce státu a na opravách největších excesů minulé vlády (zdravotnické poplatky, penzijní reforma), nemuselo by se jednat o vládu špatnou.
Zásadní ovšem je, aby vyhrotil ostří konfliktu v ČSSD proti vnitrostranické opozici: slabší volební výsledek jednoznačně padá především na její vrub. A pak jde o to, aby se mu podařilo vzít do případné vlády výhradně osobnosti, které posílí veřejný kredit ČSSD.“
Této optiky je nyní na místě se přidržet jako východiska při hodnocení sestavy, kterou se po bouřlivém povolebním vývoji nakonec podaří Bohuslavu Sobotkovi a jeho kolegům stlouct. Jako prostředí, které sedm let argumentovalo, že jakákoli vláda sestavovaná ČSSD by byla lepší nežli cokoli, s čím je schopna přijít česká pravice, nezačneme trojčit ve chvíli, kdy taková vláda vzniká.
Trojčení přenecháme Martinu Hekrdlovi v Týdnu, Haló novinám a komunistům ve Sněmovně. Možná po té, co nám společně vysvětlí, jak se dělá křišťálově levicová politika s třiaosmdesáti mandáty ve Sněmovně, přemluví ještě přírodu, aby nasněžilo, to už by snad potom pro ně mohla být hračka: na Nový rok má přece být sníh! Jak k tomu přijdou děti, že jsou kráceny na svých právech sáňkovat a stavět sněhuláky?
Zlobit se na ČSSD, že nyní neprovádí důsledně levicovou politiku, může jen ten, kdo se nezdržuje přemýšlením o reálném rozložení moci, komu myšlenky počalo přání a odnosila fantazie. Pokud vyjdeme z chladné skutečnosti, budeme muset vzít v potaz, že ČSSD měla při vyjednávání o budoucí vládě zásadně nejtěžší pozici.
Zatímco jak KDU-ČSL, tak zejména ANO mají ve Sněmovně relativně široký manévrovací prostor, který jim nabízí více variant postupu, ČSSD prostě žádnou jinou rozumnou možnost, než se pokusit o koalici, která právě vzniká, neměla. K tomu je třeba přičíst, že ČSSD byla zásadně oslabena vnitřním sporem, který se řešil jako základní povolební téma, a intrikami Miloše Zemana.
Politik státotvorných schopností v rouše negociána?
Náhradní herec rozpadlého ansámblu státního divadla?
Nebo jenom ten komu kolegové miliardáři říkají - člověče ty ses snad zbláznil.
Nebo...................??
Ve vnitrostátní politice V.Špidla rozbil kartel Klaus-Zeman a na jeho vládu můžeme vzpomínat jen v dobrém. Samozřejmě Zeman mu to pak vrátil při prezidentské volbě, kdy přispěl ke zvolení K.
K cinnosti v EK jeden priklad, myslim zcela charakteristicky. Kdyz se kolem roku 2005 zavedlo celoevropske opatreni, omezujici prescasovou praci lekaru na 416 hodin rocne jako u jinych povolani, pricemz byla domluvena velkorysa vyjimka v podobe opt-outu az do konce lonskeho roku, zvedly se silne tlaky, zejm. ze strany Velke Britanie, nase republika se ovsem radostne pridala, opt-out prodlouzit na neurcito. Spidla hlasoval pro neomezeny opt-out, ten byl zrusen az Evr. parlamentem a az po masovych protestech lekaru na evropske urovni. Docela chapu, ze patri k ideove vybave pravicovych politiku, ze pracovnik, najme lekar, neni clovek, nybrz tydelej, bez naroku na cokoli, natoz nejake omezeni pracovni doby. Spidla, zastavaje identicke postoje, se radi smele po jejich bok. V soucasne vlade by opravdu chybel, s tim naprosto souhlasim. Nikdo se snad do jejich charakteristik netrefi lip.
Na druhé straně se vnucuje otázka, kdo dnes v ČSSD něco takového představuje?
Sociálně-demokratický étos už dávno vyčpěl, a žádné verbální deklarace na tom nemohou nic změnit.
Co tedy autor očekává namísto "křišťálově čisté levicové politiky"? Politiku "netrojčení"?
V každém případě jde o obtížnou úlohu budování dojmu sociální politiky v prostředí, ve kterém i Marxismus-Hellerismus budí mezi měšťanstvem paniku.
Jak jsem ve svém trvale skálopevně pravém okolí zaznamenal. Jde o nehybatelnou zatvrdlost .................řekl bych.
Místo toho je tu, kdoví proč, článek, který vyznívá až příliš prosobotkovsky. Proč? Sobotku ať utěšují jeho blízcí, tohle není úkolem novinářů. Ti mají jiné úkoly, opačné. Na politicích nenechat niť suchou.
Ke chvále Špidly. Bylo jeho uměním vyhrát volby s pravicovou politikou? Je on, vzhledem k jeho konání, vůbec sociálním demokratem? Má takto vypadat sociálně demokratická politika?
Na tohle by se nám lépe odpovídalo, kdybychom tu měli shodu na platformě levicové politiky, na oněch levicových artikulech. Na závěr proto tolik: "Co se těchto záležitosti týče, domnívám se, že článěk pana Poláčka o levicových artikulech má být zvěřejněn."
Jsem mu vděčný, že účinně pomáhal litoměřickým učitelům, rodičům a studentům v roce 2011 proti iracionálně destruktivní a autoritativní ředitelce litoměřického gymnázia držené ústeckou mafiánskou klikou soc.dem.
Po Grossovi dal soc.dem. dohromady, nebál se Klause, ani Zemana. Nicméně v roce 2006 jsem ho nevolil kvůli rozehnání CzechTech. V roce 2010 jsem volil soc.dem., když jsem viděl, jak pravice opíjí naši mládež rohlíkem, ale jeho spojení s teplickým Bendou, sázka na celebrity typu Brožové či hokejisty Šlégra a "americká" volební kampaň se sliby 13. a 14. důchodů ze zisků ČEZu a billboardová válka s pravicí nemohla dobře skončit. Sobotkův nástup a spolupráce s Kellerem, Bělohradským, Pehem, Baršou atd. byla jiná káva.