Nebývá zvykem v našich podmínkách, aby dohoda o koaliční spolupráci stran usilujících vytvořit budoucí parlamentní většinu byla tak rozsáhlá, jako je ta, kterou stvořila naše formující se vládní koalice. Prý je to — podle tisku — padesát stran. Ale jak se říká, všechno je jednou poprvé…

Bude pak pochopitelně zajímavé, jak bude vypadat vládní prohlášení budoucí vlády. Pravděpodobně bude stručnější a v mnoha otázkách se bude odvolávat na již sepsanou koaliční dohodu.

Již první pohled na koaliční dohodu ukazuje, že její autoři rozhodně nešetřili místem či výrazovými prostředky. Na mnoha místech mohli být nesporně stručnější a to by jistě nebylo na škodu věci. Pokud se přidržíme jen ekonomické části, pak si povšimněme například této formulace — „Za důležitý faktor hospodářského růstu v otevřené ekonomice České republiky považujeme vývoz zboží.“

Skoro by se chtělo začít slovy klasika — je to věta oznamovací rozvitá. Ale co nám touto nic neříkající formulací autoři chtějí vůbec sdělit? Že je česká ekonomika otevřená - to je přece obecně známo. Dokonce ona ani nemůže nebýt otevřená. Proč však mluvit jen o vývozu zboží? Nebylo by lepší mluvit jenom o vývozu, kde samozřejmě předpokládáme nejen vývoz zboží, ale i služeb.

Nebo jiná formulace — „Prostředkem bude rozvoj a kapitálové posílení ČMZRB, která má jako 100% státem vlastněná banka předpoklady pro financování malého a středního financování a jeho rozvoje.“ Tady dokonce chybí kontext.

Nedá mi to, abych neuvedl ještě jedno konstatování — „Energetický mix je nutnou podmínkou stabilní situace v energetice.“ Co je na této formulaci tak podnětného, že si zaslouží být uvedena v koaliční dohodě, opravdu nevím. Vyplývá z ní snad, jaký energetický mix si budoucí vláda přeje? Obávám se, že nikoli….

Jistě, že text, který byl zveřejněn — a možná ještě ani není definitivní - ještě patrně projde nějakou jazykovou korekturou, ale že by se nějak výrazněji změnil, že by se odlehčil od zbytečných vysvětlujících formulací, to nelze čekat.

Tyto příklady však podle mého soudu ukazují, že samotný text koaliční dohody je přetížen mnoha fakty a to může být jenom na škodu její srozumitelnosti a také realizovatelnosti.

Položme se jen jednoduchou otázku — Co jsou hlavní priority budoucí vlády? Dají se vyjádřit v zásadách na prstech jedné ruky?

Na první pohled těch priorit není mnoho. Bude to tak na půl stránky. Ovšem i zde jde o sotva souměřitelné veličiny. Řekl bych, že by úplně stačila jen jedna priorita, ke které se koalice hlásí — Inventura a rekonstrukce státu. Sám o osobě úkol na celé volební období, který by mohl předurčovat činnost vlády.

Bohužel vedle tohoto, z mého pohledu zásadního úkolu, je tam řada ještě dílčích priorit a k tomu se také v jednotlivých kapitolách hodně mluví o dalších prioritách.

To, co považuji za zásadní, je fakt, že koalice nešetří sliby. Na příliš mnoha místech se dozvídáme, že „podpoříme…“ či „budeme podporovat…“ tu rozvoj malého a středního podnikání, pak ekologizaci teplárenství, rozvoj pěší i cyklistické dopravy v obcích, rozvoj firemních mateřských školek atd. atd.

Jistě, že mnohé podpory je možno realizovat jen tím, že je podpoříme slovně — i to má svoji váhu, pokud taková slova zaznívají od politiků.

V tržní ekonomice však nefungují jenom slovní podpory a je nutno na takovou podporu najít peníze a tam se obávám, že již může nová vláda narazit na problémy. Co potlačí, bude-li chtít něco jiného podpořit.

Uvedu to jen na „maličkém“ příkladu. Mluví se tam, že „prosadíme porodné i na druhé dítě.“ Je to nesporně správný krok. Minulé pravicové vlády zavedly systém, který v podstatě zlikvidoval porodné jako dávku pomoci rodinám s dětmi. Pro ilustraci — v letošním říjnu tuto dávku dostalo jen zhruba 900 matek, tedy pouhá desetina z celkového počtu rodiček v daném měsíci. Na takový systém můžeme být hrdi?

Ani v případě porodu dvojčat není automatický nárok na porodné — přitom náklady na základní výbavu pro dvojčata jsou nemalé…. Nebylo by lépe přemýšlet o změkčení hranice pro přiznání této dávky a tak usnadnit rodinám příchod nového občánka? I tady se však objevuje — kde na to vzít?

Proto z mého pohledu je skutečně zásadní prioritou vlády především zmapování skutečného stavu české ekonomiky a naší společnosti, která po sedmi letech vlády pravicových stran zcela evidentně ztrácí vizi, kam chce dál směřovat. Na to podle mého soudu koaliční dohoda nedává příliš jasnou a především snadno uchopitelnou odpověď.

Nepochybuji, že je vedena poctivou snahou naši společnost posunout dál. Má však nová koalice a budoucí vláda skutečně dobrou představu, v jakém skutečném stavu je naše ekonomika, která nakonec bude vytvářet prostředky pro naplnění především sociálních představ koalice?

Opět jen jeden fakt — kolik miliard z evropských fondů se bude vracet zpět do Bruselu v příštích dvou letech - již v době „panování“ nastupující vlády. Obávám se, že to bude sedmdesát a možná i více miliard. Kdo za to ponese odpovědnost? Dokáže se nová vláda jasně oddělit od Nečasovo-Kalouskovy vlády?

Domnívám se, že nová vláda bude muset — nehledě na koaliční dohodu — jako první krok učinit skutečně poctivou analýzu stavu české ekonomiky a její výkonnosti ve smyslu především schopnosti získat finanční zdroje tj. především své schopnost vybrat daně, zabránit daňovým podvodům a narovnat ekonomické prostředí. Až po té může přistoupit k realizaci svých slibů. A teprve tato inventarizace státního hospodaření ukáže, co ze slibů koaliční smlouvy bude reálné splnit a v jaké míře.

Pak nesporně dojde i k revizi této dohody…