A teď tu o odepsaném Sobotkovi

Jakub Patočka

Pohádka o odepsaném Sobotkovi, kterou si vyprávějí na Hradě, v některých temnějších zákoutích ČSSD i v pravicových médiích, má k pravdě zhruba stejně daleko jako ta o Červené Karkulce. Což ale neznamená, že nakonec nemusíme skončit sežráni.

Stává se módou posledních týdnů hovořit o předsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi jako o nemotorném popletovi, jehož labutí písní je právě probíhající volební kampaň. Roztodivní „znalci“ politiky se světáckým pomrkáváním líčí, jak ve volbách vlastně o nic nejde, protože prezident Miloš Zeman si po nich beztak udělá, co chce.

Vzhledem k tomu, že Zemanovým oblíbencem je Michal Hašek, a nikoli Bohuslav Sobotka, je prý jasné, že premiérem Zeman jmenuje právě ho. Ale objevují se i jiné neméně senzační představy kolportované různými „zasvěcenci“: premiérem by mohl být třeba Rusnok. Anebo Škromach. Anebo prostě kdokoli, koho si vrtošivý divous na Hradě usmyslí. Třeba Remek nebo Klaus. Anebo třeba Livia.

Ve skutečnosti se ovšem ve všech těchto pohádkových historkách nejedná o nic víc nežli o zvláště cynickou aplikaci sociologické poučky o sebenaplňujícím se proroctví. Promítají se do nich dva předsudky, jimiž je postižena reflexe domácí politiky v českých médích: takřka naprostá ztráta smyslu pro míru, pokud jde o Miloše Zemana, a instinktivní sklon poškozovat ČSSD, ať to stojí, co to stojí.

Pro velkou část českého mediálního provozu je Miloš Zeman hrůzný uchvatitel, jehož pohrdání ústavními, ba vůbec demokratickými procedurami, nezná mezí, takže si prostě tu jmenuje či nejmenuje profesory, tu si dle své libovůle určuje velvyslance, a tu si pověřuje, koho chce, sestavením vlády.

V tomhle obrázku, ač na něm je kus pravdy, se zapomíná na fakt, že k některým razantním krokům Zeman prostě demokratickou legitimitu měl, ale zejména na to, že může obsazovat právě tak velký prostor, jaký mu politické strany a ostatní ústavní instituce ponechají. V krizi po kolapsu Petra Nečase Zeman prostě jen využil takřka úplné devastace původní vládní koalice, která faktickou legitimitu k demokratickému vládnutí reálně ztratila již odchodem Věcí veřejných do opozice.

Jak reálně omezený je prostor, v němž může Zeman uskutečňovat své představy, se ovšem ukázalo v řešení vládní krize. Stačilo, aby se tři poslední reálně fungující strany zastoupené ve Sněmovně — ČSSD, KSČM a TOP 09 — domluvily a rázem bylo rozhodnuto o řešení, které si Zeman nepřál, ba co víc, o němž byl navíc okolnostmi donucen tvrdit, že je celou dobu chtěl. Nejenom, že byl poražen. Byl i ponížen.

Jeho plánem bylo nechat Rusnokovu vládu řídit stát až do řádných voleb. Co by se dělo pak, si můžeme představit při pohledu na to, kolik rozličných ministrů Rusnokovy vlády vede již dnes v jeho příruční straně SPOZ kampaň.

Druhou složkou mýtu o všemocném Zemanovi je popis ČSSD jako strany, která je nejpozději od ostravského sjezdu hříčkou v jeho rukou. Média tu opět fatálně přehlížejí všechny Zemanovy nezdary ve snaze o reálné uplatnění tohoto vlivu. ČSSD má například většinu v Senátu. Členem senátního klubu je i Zemanův velký spojenec Škromach.

Přesto, když navrhl na ústavního soudce Zeman kandidáta Sváčka a velmi si dal záležet na tom, aby všichni věděli, jak mu na jeho jmenování záleží, odešel poražen, a to dokonce Jiřím Dienstbierem, jenž má být dle historek o odepsaných liberálech v ČSSD ještě větším outsiderem než Sobotka sám. Podobně, když se Zemanova pátá kolona ve straně pokusila nahradit předsedu Sobotku ještě před volbami Michalem Haškem, odešla poražena, a to výrazněji než si zřejmě představovala i ve svých nejtemnějších představách.

Proč takovýto obrázek nevyčteme z novinových zpráv? Pokud jde o Právo, tam je věc jasná. To rezignovalo na popis reálného dění v ČSSD v duchu svých nejhorších tradic ze 70. a 80. let minulého století a stále dopouští, aby redaktor Ovčáček (zkratka —jov-) provozoval na jeho stránkách bohapustou prozemanovskou propagandu, maskovanou jako zpravodajství. V slušných novinách by jeho články vycházely viditelně označeny jako reklama.

Pokud jde o zbytek, ve své velké většině pravicově předpojatých médií, ten se bohužel přidržuje svého základního instinktu: co je špatné pro ČSSD, to je dobré pro pravici, a tím pádem i pro stát. Jak kontraproduktivní je to v přítomnosti strategie, se ukázalo naposledy při prezidentské volbě, z níž si ale velká většina českého komentatoriátu neodnesla vůbec žádné poučení. Otázkou ovšem také je, jak velký manévrovací prostor novinářům v médiích vlastněných českými oligarchy vůbec zbývá.

Každopádně za falešným líčením reality v ČSSD stojí názor, že pokud se sociální demokracie vykreslí jako hříčka v Zemanových rukou, prospěje to volebnímu výsledku pravice. Na tom sice něco je, i když zřejmě nejdál, kam mohou být někteří méně pevní voliči ČSSD ochotni přeběhnout, je k Babišovi. Ale hlavní účinek je jiný: v duchu sebenaplňujícího se proroctví se posiluje šance, že by Zeman přece jen se svou pátou kolonou v ČSSD mohl získat v této straně převahu, kterou dnes ještě nemá.

Skutečnost je taková, že Zeman si po volbách samozřejmě nebude moci „dělat, co chce“. Nepochybujeme o tom, že jeho chuť zkoušet meze svých možností i ústavních zvyklostí je převeliká. Ale stále zůstává jen jednou ze sil v pestrém politickém poli, která může skončit poražena tak jako v minulosti — a to i po svém triumfálním vstupu na Hrad — už mnohokrát.

Parametry situace stanoví voliči svými hlasy v předčasných volbách, pak bude záležet na výsledku povolebních jednání, v nichž uplatnění jednotlivých sil a vlivů není tak snadno předvídatelné. Jisté ale již dnes je to, že například nic nebude bránit tomu, aby dohoda na půdorysu ČSSD, KSČM, TOP 09, která rozpustila Sněmovnu, radikálně omezila prezidentův vliv natrvalo. Ústavní sílu na to mít určitě bude.

Faktem také je, že velmi záleží na reálné síle i kompozici předpokládané levicové většiny. Zde půjde jednak o to, jak početný bude klub ČSSD, zda se ve Sněmovně ocitnou zemanovci a jak pohodlná bude levicová většina po započtení hlasů komunistů. Ale jedná se také o to, jaký ohlas bude mít kroužkovací iniciativa, kterou jsme zahájili v tomto týdnu a která sleduje cíl pomoci do sněmovny řadě kvalitních kandidátů ČSSD, kteří se kandidátkách ocitli příliš nízko.

Obecně platí, že čím bude volební zisk ČSSD větší, čím bude její klub kvalitnější a pokud k pohodlné většině ve Sněmovně nebude potřebovat hlasy zemanovců, tím menší bude prostor pro Miloše Zemana cokoli jakkoli ovlivnit. Sobotka za sebou bude mít většinu poslaneckého klubu, jehož mnozí budoucí členové již dnes nesou počínání Miloše Zemana i jeho vnitrostranických spojenců s krajní nelibostí, takže si bude moci počínat vcelku suverénně.

Zemanovi bude moci kdykoli pohrozit ústavními změnami, které z něj udělají natrvalo ceremoniální figurku. Sobotka umí být tvrdý, předsedou strany by se bez toho nikdy nestal. Pokud současný nápor odrazí, počítejme s tím, že se jeho moc může vcelku přirozeně konsolidovat, stejně tak jako se vcelku přirozeně obrátí uvnitř strany hněv vůči lidem, kteří dnes tak okázale upřednostňují svůj osobní zájem před zájmem celku.

Pokud ČSSD ve volbách neuspěje, anebo v případě, že sice uspěje, ale současně dosáhnou mimořádného výsledku zemanovci, takže vládní většina bez nich nebude myslitelná, politické pole se zásadně promění v Zemanův prospěch a scénář počítající s tím, že rozhodující vliv nad ČSSD přece jen převezme Hrad a jeho vnitrostraničtí spojenci, se prosadí.

V tuto chvíli má ovšem pořád ještě lepší karty v rukou Sobotka a jeho spojenci. Každý, kdo před volbami tvrdí něco jiného, nebo škodí volebnímu výsledku ČSSD, je ať už bezděčným nebo vědomým spojencem Miloše Zemana a Michala Haška. Pro naše kolegy z českého mediálního mainstream tak znovu platí: dobře si rozmyslete, co chcete, mohlo by se vám to totiž splnit.

Pohádka o odepsaném Sobotkovi, kterou si vyprávějí na Hradě, v některých temnějších zákoutích ČSSD i v pravicových médiích, má k pravdě zhruba stejně daleko jako ta o Červené Karkulce. Což ale neznamená, že nakonec nemusíme skončit sežráni.

    Diskuse
    October 4, 2013 v 16.46
    Partneři pro sociální demokracii
    Souhlasím s tím, že sociální demokracie musí být silná a silná bude tehdy, pokud bude nezávislá na prezidentu Zemanovi a jeho lidech. Proto si myslím, že voliči a příznivci sociální demokracie, kteří mají rozpaky nad některou z krajských kandidátech by mohli uvažovat o dobrých partnerech pro sociální demokracii. Těmito dobrými partnery by mohli být Zelení, Změna případně Lidovci. Tímto partnerem by mohla být i KSČM, ta se však do sněmovny jistě dostane, takže další podporu nepotřebuje, ale všechny tři dříve jmenované strany onu podporu nutně potřebují.

    Nezapomeňme na to, že minulé volby sociální demokracie vyhrála, ale vládu nesestavovala, protože jediným potenciálním partnerem byla KSČM a s tou dohromady nedaly 101 ve sněmovně.
    MP
    October 4, 2013 v 20.19
    Z jiné perspektivy
    Nejde jen o Sobotku a Diestbiera, ale také o Haška. Ano, snaží se vycházet se Zemanem, konečně pro ne? On za sebou nemá léta 1998 - 2002 ve vrcholné politice jako Sobotka, včetně trapné role v ještě trapnější frašce tehdejší Zemanovy prezidentské kandidatury.
    Ale to ještě nevysvětluje, pro by se měl vzdát své tvrdě vybudované politické pozice (která zároveň zosobňuje mocnou pozici krajů vůči centru) a přijmout post premiéra z milosti MIloše Zemana, tedy stát se na rozmarech nevypočitatelného prezidenta závislou, loutkovou figurou. To by byl akt čire politické pitomosti -- anebo řešení toho, že ho demonizace ze strany "dobré společnosti" zahnala do úzkých. Démonizace, jejímž výrazem je zbytečná kroužkovací iniciativa. Ještě že se od ní Sobotka distancoval.
    BT
    October 5, 2013 v 14.59
    Sebenaplňující se proroctví o slabém Sobotkovi
    Řekl bych, že jde o geniální strategii všech, kteří si v této zemi nepřejí změnu kurzu, tj. vládu ČSSD sestavenou slným předsedou Sobotkou, tedy s ministry Zaorálkem, Dienstbierem, Špidlou, atd.
    Opět zde nezklamal Bakalův Respekt (a další jeho tiskoviny), který toto proroctví šíří a současně dělá ze Zemana druhého Stalina. Většina mých kolegů na VŠ čte hlavně Respekt a i ti co uvažovali o volbě ČSSD, teď už tvrdí, že ji volit nebudou, že je to strana ovládaná strašlivým Zemanem. Když jim říkám, že nevolbou ČSSD přesně k tomu přispějí, tj. že se ČSSD stane Zeman-Škromachovou stranou, nevnímají, Respekt a spol. umí vskutku dělat rafinovanou propagandu.

    Bohužel ve stejném duchu zde psal i pan Pehe, u kterého jsem to věru nečekal. Jistě dobře ví, že těmito svými články velmi účinně podkopával pozici levicových liberálů v ČSSD, o které mu údajně tak moc jde. Tím má důvěra v jeho komentáře silně poklesla.
    Naopak komentáře pana Patočky považuji za podstatně více reflektující realitu a zejména snažící se eliminovat škody, které napáchal Respekt, pan Pehe a další (skrytě) pravicoví komentátoři. Jen se obvám, že vliv DR je nedostatečný aby tento trend dokázal zvrátit.
    I po přečtení tohoto článku mi kolega včera řekl, že to jsou bláboly, ve skutečnosti Sobotka je slabší než kdysi Špidla, Zeman nepochybně premiérem jmenuje Haška a ČSSD se po volbách stane výkonnou rukou belzebuba Zemana, který nás uvrhne do pekelného Ruska - prý o tom psali v Respektu...
    MP
    October 5, 2013 v 16.26
    Demonicky geniální strategie?
    Nepřeceňoval bych genialitu té strategie. Démonizace Zemana začala už v prezidentských volbách a již tehdy měla na co navazovat. Bohužel jak jeho demonstrativní neomalenost, tak idiocie jeho vlády (Rusnokův výpad proti vědě, výzkumu a vysokým školám, abych uvedl poslední frapantní příklad) věc jen usnadňují.
    A sociální demokracie, která nedokázala stát za vlastním prezidentským kandidátem a otevřela tak prostor ke spekulacím o své znásilnitelnosti Zemanem, zůstala stát se široce rozkročenýma nohama a čekala, až ji mezi někdo kopne.
    Přitom je obrana tak snadná. Stačila by jasné a přesvědčivě opakované stanovisko Haška a Škromacha, jasná vstřícná Sobotkova gesta (proč, k čertu, kandiduje v Haškově kraji a ne v Praze?) -- ony signály typu "kroužkovací iniciativy" totiž svojí defenzivností stvrzují obavy kolegu pana Trávníčka.
    BT
    October 5, 2013 v 17.06
    Pane Profante,
    nápad aby Sobotka kandidoval v Praze, nepovažuji za šťastný. Pokud by tam totiž prohrál, což je zrovna tam i docela pravděpodobné, velmi by to oslabilo jeho pozici a opravdu by se pak mohlo stát, že by se premiérem nestal.

    Pokud se týká kroužkovací iniciativy, tak tu - ve shodě s Vámi - nepovažuji za šťastný nápad, může být totiž kontraproduktivní. Pohádka o slabém Sobotkovi (který navíc nikdy "nepracoval") a silném Zemanovi, který je zachrání před Kalouskem, bohužel už zlidověla i mezi mnoha "obyčejnými" lidmi (kteří na J Moravě převládají) a masové kroužkování by se Sobotkovi mohlo vymstít.

    Rozhovor Rusnoka o vědě a vzdělávání na hony čpí fachidiotismem a/nebo neoliberální ideologickou zaslepeností a jen potvrzuje jak je to s levicovostí Zemanovy vlády. O to víc by se měli rozumní lidé snažit aby Sobotkovci co nejvíce uspěli a Zeman neměl prostřednictvím takovýchto lidí na další směřování naší země příliš velký vliv.
    Mám k dispozici Topolánkovu prezentaci na totéž téma z doby, kdy byl premiérem a ten Rusnokův rozhovor by s ní mohl směle soutěžit v pravicové zaslepenosti a primitivismu. A dost možná, že by i vyhrál.

    Ústřední motiv podle mne je: Jak vysvětlit "normálním" lidem, že Zeman není levicový (ale oportunistický) politik a vysokoškolákům zase, že Sobotka není slaboučký ubožák, kterého přes Haška ovládá satan Zeman. Protože mix těchto bludů efektivně snižuje sociání demokracii volební preference a oslabuje tak autentickou levici. A mnohé voliče patrně postaví do role "užitečných idiotůů, kteří zase budou volit proti svám vlastním zájmům.


    BT
    October 5, 2013 v 17.31
    Ještě jedna věc oslabuje Sobotku,
    a to skutečnost, že v době kdy byl ve vládě, získal Bakala OKD.

    Co na tom, že Bakala podrazil ČSSD už tehdy a Zaorálek dokonce pak vyhrál soud, který na něj Bakala poštval za to, že ho nazval gaunerem (= i nezávislý soud se přiklonil k tomu, že se jako gauner zachoval, když nedodržel závazky a sliby, které vládě ČSSD dal). Nyní s mistrností STBáckých praktik Bakalova média rozšiřují informaci, že to byl Sobotka, který Bakalovi "daroval doly" a podprahově tak vytvářejí dojem, že za současnou katastrofální situaci na Ostravsku vlastně může Sobotka. A jako vždy i tentokrát tu platí zlaté pravidlo propagandy: "jednoduchá lež vždy porazí složitou pravdu".
    MP
    October 5, 2013 v 17.47
    Pane Trávníčku,
    jedna z částí ústředního motivu, totiž "jak vysvětlit normálním lidem, že Zeman není.... atd", není podle mého názoru aktuální -- za těch pár dní, které zbývají do voleb nezměníte pokřivený obraz levice. Protože oni se ti "normální"lidé nepletou ani tolik v Zemanovi, spíš se upřimně domnívají, že sociální populismus včetně špetky rasismu a xenofobie je totéž, co levice.
    Ten druhá část je mimořádně aktuální -- ale jediný dost přesvědčivý argument nemůžete dodat Vy v diskusích s kolegy, ale právě jen ČSSD svým chováním.
    Nejde mi o to, aby Sobotka kandidoval v Praze. Jenomže právě ten Váš argument nemůžu přijmout. Předseda strany, který má tak slabou pozici, že by ho případný nižší volební úspěch v nejriskantnějším regionu ohrozil, pokud by jeho strana vyhrála? Pokud by to tak bylo, jaký by z něj byl premiér?
    BT
    October 5, 2013 v 19.47
    Pane Profante,
    píšete: Nejde mi o to, aby Sobotka kandidoval v Praze. Jenomže právě ten Váš argument nemůžu přijmout. Předseda strany, který má tak slabou pozici, že by ho případný nižší volební úspěch v nejriskantnějším regionu ohrozil, pokud by jeho strana vyhrála? Pokud by to tak bylo, jaký by z něj byl premiér?
    (konec citátu)
    Moje otázka na Vás je prostá:
    Víte v dané situaci o někom lepším?
    BT
    October 5, 2013 v 20.12
    Ještě pane Profante,
    ještě jste napsal:
    Ten druhá část je mimořádně aktuální -- ale jediný dost přesvědčivý argument nemůžete dodat Vy v diskusích s kolegy, ale právě jen ČSSD svým chováním.
    (konec citátu)
    Obávám se, že je to ještě trochu jinak: podstatné nemusí být jak se "bude ČSSD chovat", ale jak to budou interpretovat mainstreamová média a zejména ta média, která formují názor těchto typů lidí.
    Dále mám také problém s formulací "jak se bude ČSSD chovat", protože ČSSD není jedna bytost, je v ní více názorových proudů a ty se často mohou chovat dokonce až protichůdně. Těžko to ale vyčítat Sobotkovi, je jen předseda ČSSD, ne diktátor, který může každého kdo s ním nesouhlasí, předhodit lvům. Neustálé naznačování jak je slabý je také metoda propagandy (padesátkrát opakovaná polopravda se stává pravdou) a v dané situaci i sebenaplňujícím se proroctvím.
    MP
    October 5, 2013 v 21.35
    Pro B.T.
    ČSSD není jedna bytost, ale je kolektivní subjekt. Má-li vůbec mít její existence jako politické strany smysl, musí být schopna utvářet společnou vůli -- a jako sociální demokracie by to měla dělat demokraticky. To znamená, že její jednota je vždy spíše budoucí než aktuální. Ale v rozhodujících okamžicích jako je ten současný by se té jednotě měla umět přiblížit (a ona to před pár lety uměla). Nejde o to, aby předseda byl diktátor, ale aby dokázal sjednocovat pro určitý kurs. A k tomu sjednocování patří i to, že v případě nutnosti riskuje svojí pozici.
    Samozřejmě, že chování ČSSD budou massmedia interpretovat nevstřícně, ale s tím prostě musí počítat. A chovat se tak, aby určité interpretace působily absurdně. Jde to, v roce 1996 a 2002 k ní media nebyla o moc vstřícnější. A dejme tomu kompromis s bilboardem tří tváří stál tehdy všechny tři zúčastněné, ale hlavně Zemana, hodně sebezapření.
    A k Vaší otázce, jestli si umím představit lepšího premiéra než B. Sobotku.Nedává mi smysl. Jde o to, jestli máme reálnou šanci mít po těchto volbách lepšího premiéra. A to zřejmě ne.
    Jenomže Vy tu otázku používáte jako protipříklad, který míjí to, proti čemu argumentujete. V tom, co jsem napsal, nejde o Sobotkovu osobu, ale o situaci strany, která by nebyla schopna podpořit svého předsedu při správném, ale riskantním rozhodnutí. Jaký manévrovací prostor by pak měl takový předseda jako premiér? Ještě menší, než měl Vláďa Špidla.
    A aby bylo jasno, já si pořád myslím, že ČSSD v této situaci není.
    MP
    October 5, 2013 v 21.59
    B. Trávníčkovi
    "Ústřední motiv podle mne je: Jak vysvětlit "normálním" lidem, že Zeman není levicový (ale oportunistický) politik a vysokoškolákům zase, že Sobotka není slaboučký ubožák, kterého přes Haška ovládá satan Zeman..."
    Bingo! Líp to vyjádřit ani nejde. Jenže co s tím? Začínám mít o volební výsledek socdem velké obavy. Proroctví se naplňuje, řekl bych. Důsledky budou velmi neblahé: pro ČSSD, pro levici i celou politickou scénu v ČR.
    BT
    October 6, 2013 v 9.26
    Pane Profante,
    máte pravdu, nejde ani tak o konkrétního Sobotku, ale o celou ČSSD. Jistěže se mi její chování jako kolektivního subjektu také nelíbí a jistěže si tím zbytečně snižují preference. Jenže opět se zde vynořuje prostá (pragmatická) otázka: existuje snad v dané situaci u nás jiný subjekt, který by byl větší nadějí na změnu politického kurzu v naší zemi k lepšímu?
    Moje odpověď je záporná. Tudíž mi přijde kontraproduktivní neustálé okopávání kotníků ČSSD před volbami. Čeho tím dosáhneme? Podle mne jedině toho, že šance tohoto subjektu něco změnit se ještě sníží. Toto chceme?
    BT
    October 6, 2013 v 9.55
    ČSSD k Rusnokovu rozhovoru o vědě
    Jsem rád, že se ČSSD (ústy p. Gajdůškové, které si vážím) přidala ke kritice názorů p. Rusnoka na vědu a výzkum v ČR, viz.: http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/rusnok-vedci-spatne-hospodari-nesmyslna-retorika-kontruje-akademie-1025732
    O to víc bychom měli usilovat o to aby Sobotkovci (mezi něž p. Gajdůškovou také počítám) měli po volbách co největší reálný politický vliv.
    October 6, 2013 v 10.38
    Mě by zajímalo, proč se musí ČSSD klepat před volbami strachy? Proč musí tzv. levicoví novináři provádět na stránkách celostátních medií provádět její analýzy, proč musí děsit případné voliče ČSSD katastrofickými scénáři v případě jejího vítězství?
    I bolševici byli chytřejší. Ti začali hledat vnitřního nepřítele, až když měli moc v kapse.
    Nenašel jsem v žádných médiích zmínku o vnitrostranickém boji u jiné partaje, než ČSSD. Všichni vypadají jednotně, jen socani jak věž babylonská. Že se na tomhle mediálním obraze podílí pravicová média je pochopitelné. Proč ale levicová?
    Další otázky se pak přímo nabízí. Jsou ta média skutečně levicová? Chtějí opravdu vítězství levice? Jsou opravdu levicoví ti novináři, kteří se k mediální štvanici pravice připojují? Jsou schopni pochopit, že pokud budují mediální obraz rozhádané a nepevné ČSSD, tak jí kopou hrob? Pokud se levicovými cítí, chápou vlastní podstatu levicové politiky? Chápou stav, v kterém se dnes naše společnost nachází? Mají představu, jak se z této katastrofální situace dostat?
    Levičáci se perou a Babiš s Kalouskem se smějí. Zase to vyšlo. Nabízí se pak poslední otázka. Nejsou ti levičáci nakonec opravdu tak hloupí, jak pravičáci tvrdí?
    BT
    October 6, 2013 v 11.19
    Pane Ševčíku,
    Nemyslím si, že by levičáci byli hloupí.

    Spíše se domnívám, že jim nepřeje doba (fáze vývoje západní společnosti). Tak jako po WWII byla Evropa po zkušenostech s fašismem mainstreamově spíše vlevo (i v Z Německu dělali křesťanští demokrati defacto levicovou politiku), po pádu komunismu ve východním bloku se zde kyvadlo přehouplo do opačného extrému: i to co je defacto politický střed, je mainstreamem označováno jako levice a KSČM (z mého pohledu defacto populistická varianta socdem) jako nedemokratická (totalitní) strana.
    Ve spojení s faktem, že (extrémně) pravicová politika vždy zákonitě plodí obří nerovnosti v bohatství společenských subjektů, vznikl zabetonovaný stav proti němuž je politický boj "levice" (i středu) nesmírně obtížný. V důsledku obřích nerovností v bohatství (a tudíž schopnosti korumpovat: i politiky, ekonomy a novináře) má totiž protivník (extrémní, tj. neoliberální, pravice) neskonale lepší politickou pozici. Je to boj obra a Goliáše. Právě to, že obr - zdor své přesile - dosud Goliáše neporazil zcela, je spíše známka vyšší inteligence toho druhého.
    MK
    October 6, 2013 v 11.31
    Roztříštěnost
    je normální. Onehdy jsem se skrze odkaz jednoho kamaráda-pravičáka dostal k diskusi jistého pravicového uskupení. Pravice je jeho členy vnímána jako volná směs stran, straniček, hnutí a frakcí, která drží pohromadě jen taktak a proti ní stojí jednotný a homogenní blok levice, připravený rozemlít jejich miláčky na velejemný prášek.

    Je naprosto v pořádku, že se vedou vnitřní boje, malé i větší rozpory. A vlastně je i v pořádku, že se o tom píše, transparentnost je důležitá. Otázka spíše je, proč se tolik nepíše o lidech jako jsou členové oné organizace. To je úkol hodný levicového novináře. Alespoň v zemi, kde pravicoví novináři projevují takovou starost o jednotu či nejednotu levice.
    MP
    October 6, 2013 v 12.22
    Roztříštěnost není normální
    Anebo by normální být neměla. Normální je pluralita. Ve stranách masového typu jako je ČSSD, by to byl malér, kdyby názorová pluralita nebyla -- už jen proto, že je to protijed proti nutně silné pozici stranického aparátu a tendenci k upevňování pozic stranické oligarchie.
    Jenomže taková pluralita stojí na sdílené identitě, v tomto případě vytvářené politicky: "V tomhletom se neshodneme, ale víme, že toho, o nám společně jde, je mnohem víc, a právě proto a jen proto najdeme v té dílí neshodě dočasný kompromis." A v nejhorším prostě vyhrál v řádném hlasování jiný názor, je na mně abych se podřídil a abych hledal pro příště lepší argumenty a spojence.
    Roztříštěnost je tam, kde už se při mocenském boji nikdo ani moc nezajímá o to, zda jsou za ním nějaké ideové i programové důvody -- anebo kde se tyto důvody okatě pořizují jen jako nástroj boje. Tam, kde se kliky perou o vliv ve vedení strany jako o svůj osobní majetek a kde se třeba také rozhodne poražený předseda sbalit zbytky svého politického kapitálu a investovat je do jiné politické firmy, včetně pokusu o převzetí části odborníků z té původní.
    A nemyslím, že by nepřátelské noviny měly být důvod, proč o tendenci k roztříštěnosti mlčet a čekat až v jejím důsledku začnou padat sociálně demokratické vlády (minule to byly dvě, pokud si vzpomínám) -- a pak zase mlet, protože vládní pozice ČSSD je ohrožená a i když to není dobré, každá jiná alternativa by byla ještě horší.
    MK
    October 6, 2013 v 12.45
    Pane Profante,
    máte samozřejmě pravdu. Roztříštěnost jsem použil jako silnější termín k pluralitě. Teď vidím, že to nebylo šťastné, je to spíše termín slabší. Omlouvám se.
    + Další komentáře