Kroužkování ve sněmovních volbách 2010 bylo neseno naivní představou, že kandidáti z posledních míst mohou být lepší alternativou těm „nahoře“. Toto nezdravě nerealistické nadšení naštěstí z velké části vyprchalo, také díky nedávnému angažmá jednoho z oněch dříve posledních, bývalého poslance ODS Floriána.

Ty největší kroužkovací úspěchy, jako stopka vystavená Ivanu Langerovi, se pomalu zasouvají pod čerstvější vrstvy paměti a je otázka, jestli k nim po letech přibudou další podobně výrazné vzpomínky.

Poučením z krizového kroužkovacího vývoje totiž, jak se zdá, bylo poznání, že je nejjistější nepohodlné osoby raději zcela odklidit nejen z kandidátky, ale pro jistotu i z prvních míst mezi náhradníky. Jedině to je dostatečnou zárukou, že dotyčný nebude zvolen.

Kroužkovat se zřejmě bude i letos, nicméně bez onoho naivního, leč příjemného, nadšení, že se dá prokroužkovat k lepší a demokratičtější demokracii. To totiž vskutku nelze. Kroužkování je spíš kosmetickou úpravou než metodou léčby.

Nebo lépe a přesněji, je to jistá samozřejmost, která sama o sobě nestačí, ale bez ní by bylo podstatně hůř. Samozřejmé by mělo být především to, že každý volič si natolik váží svého demokratického práva a svého hlasu, že chce co nejvíce využít své možnosti volby.

Bez dobré informovanosti, a to znamená bez trvalého zájmu, se ovšem kroužkování stejně jako jakákoli forma volebního aktu může zvrhnout v parodii sebe sama, kdy občané rozhodují o něčem, čemu nerozumějí, a o někom, koho neznají.

Je otázka, do jaké míry může mít úspěch iniciativa typu Volím ČSSD. A budu kroužkovat! Nepochybně může zasáhnout jen omezený okruh voličů dané strany, některé jiné zřejmě naopak může popudit proti kroužkování hodným jedincům.

Popuzeně reagovalo i vedení ČSSD. V situaci nervózního očekávání výsledku předčasných voleb, s otcem zakladatelem v sedle prezidentské funkce a při chuti, s nejistým ekvilibriem mocenských vztahů ve vedení ani není divu.

Přesto by reakce bývala měla být vstřícnější. Předseda Sobotka má téměř jistě pravdu v tom, že kroužkování ČSSD k lepšímu výsledku ve volbách neposune. Mohl však alespoň ocenit, že podobná aktivita může vzbudit zájem o sociálnědemokratické kandidáty a tím vlastně o stranu jako celek. Místopředseda Hašek má zase nepochybně pravdu v tom, že Jihomoravané i jiní voliči jsou lidé s vlastním rozumem a podle něj také budou volit.

Ten vlastní úsudek však neroste sám od sebe z úrodné moravské hroudy, ale potřebuje pěstovat, okopávat a hnojit, vyžaduje dostatek informací. Každý soudný představitel jakékoli strany by měl vítat diskusi, kritiku a soutěž idejí i osobností. Bez ní nečeká žádnou stranu nic dobrého.

Kroužkovací iniciativa přitom není projekt zcela dotažený. U akce tohoto druhu by především nemělo chybět stručné a výstižné zdůvodnění výběru doporučených kandidátů. Bez toho působí přinejlepším neprofesionálním a chaotickým, přinejhorším podezřelým dojmem.

Pokud by ale k názornému doporučení přibylo promyšlené zdůvodnění, může se z této oranžové první vlaštovky stát dobrý příspěvek ke kvalitě naší demokratické volby a demokracie vůbec. Členové stran a jejich voliči by neměli být jen pasivními konzumenty volebního provozu, ale zasahovat co možná nejaktivněji všude tam, kde je to možné.