Předseda pražského Městského soudu Jan Sváček se ani na druhý pokus nestal ústavním soudcem. V tajné volbě jeho nominaci odmítla většina senátorů, celkem jich bylo pětačtyřicet. Pro jeho jmenování jich hlasovalo pouhých třicet. Horní komora, ve které disponují většinou sociální demokraté, tak nevyšla vstříc prezidentu Miloši Zemanovi.

A to přesto, že prezident přišel Sváčka podpořit přímo na jednání horní komory. Ve svém projevu před senátory zdůraznil, že nelichotivá pověst Sváčka plyne pouze z pomluv. „V naší společnosti je každý člověk, který vynikne v nějaké profesi, obklopen narůstající vlnou závisti a k ní se vážící vlnou pomluv. Tato vlna pomluv je často generována právě těmi, kdo nebyli úspěšní a kdo si takto kompenzují svůj komplex méněcennosti,“ uvedl Zeman.

„Podle mého názoru Ústavní soud potřebuje aspoň jednoho praktického manažera. Nechal jsem to ověřit u předsedy Soudcovské unie, že plně podporuje kandidaturu Jana Sváčka. Je to profesionální organizace, která má vysokou autoritu. Konzultoval jsem tuto otázku s Pavlem Zemanem. Ten označil obvinění za pomluvy a doporučil jeho kandidaturu,“ dodal prezident.

Nominaci Jana Sváčka do Ústavního soudu už dříve kritizovali někteří sociální demokraté či angažovaná veřejnost. Například podle Jiřího Dienstbiera byla opětovná nominace Sváčka projevem pohrdání Senátem ze strany prezidenta. „Považuji to za pohrdlivé či neuctivé vůči Senátu, který už svůj názor vyjádřil, a myslím si, že by se prezident takto chovat neměl,“ uvedl před časem Dienstbier a připomněl kontakty Jana Sváčka s některými osobami, které lze označit za kmotry. Konkrétně jmenoval například podnikatele Tomáše Hrdličku.

Proti jmenování Sváčka ústavním soudcem protestovala také iniciativa Vraťte nám stát. Mimo jiné oslovila senátory s tím, aby jeho kandidaturu nepodpořili. Důvodů proti jeho jmenování je podle signatářů dopisu celá řada. Připomněli například, že Sváček jako soudce zatajoval své členství v KSČ. Jako předseda Městského soudu v Praze v rozporu s nálezem Ústavního soudu také odmítal uvést stranickou minulost soudců před rokem 1989.

Iniciativa také zdůraznila, že se v roce 1988 stal náměstkem pro věci trestní Obvodního soudu pro Prahu 8, kde se projednávaly trestní žaloby v souvislosti s nepovolenými demonstracemi, šířením nezávislé literatury a opozičních tiskovin a činnost Charty 77.

Dalším závažným důvodem proti jmenování Sváčka jsou podle signatářů dokumentu jeho kontakty s lidmi, kteří jsou zapojeni do klientelistických vazeb. Iniciativa také upozornila na to, že působil ve sboru právních poradců prezidenta Václava Klause, přičemž do současné doby není známo, s kterými svými právními poradci prezident Václav Klaus svoji amnestii konzultoval.

V dopise prezidentovi iniciativa vyjadřuje překvapení, že Zeman Sváčka na ústavního soudce nominoval, přestože po svém zvolení do úřadu přislíbil, že neúspěšné kandidáty navržené Václavem Klausem znovu navrhovat nebude. Případné jmenování Sváčka do funkce soudce Ústavního soudu by podle signatářů dopisů vážně podlomilo důvěryhodnost této významné instituce, která je garantem ústavního a demokratického právního řádu u nás.

Sváčka navrhoval na post ústavního soudce také Václav Klaus. V únoru loňského roku mu v Senátu ke zvolení chyběly dva hlasy. Na začátku srpna Sváčkovu nominaci podpořil senátní ústavně-právní výbor, naopak výbor pro lidská práva se za jeho nominaci nepostavil. Zeman jeho opětovnou nominaci zdůvodnil tím, že Ústavní soud nemá v současnosti dostatečné zastoupení v oblasti obecné justice.