Z voleb může vzejít relativně dobrá vláda
Jakub PatočkaVýsledek na první pohled vypadá hrozivě, jeho důsledky ale mohou přinést relativně příznivou vládu. Bohuslav Sobotka by neměl rezignovat, nýbrž pokusit se vyjednat co nejlepší vládu s ANO a KDU-ČSL.
Výsledek, který se jeví na první pohled jako učiněné neštěstí, nakonec může dát vzniknout relativně dobré vládě. Je ovšem jasné, že se bude muset jednat o vládu formovanou přes politický střed.
O mnohém bude rozhodovat přepočet hlasů na mandáty, modely používané v ČT či v Aktuálně nepracují dosti jemně s odlišnostmi v jednotlivých krajích. Není sice vyloučeno, že by mohla vzniknout vláda ANO, ODS, TOP 09, KDU, a to i bez podpory Okamurova Úsvitu, ale i tak by sestavování takové koalice bylo mimořádně svízelné.
Její vznik by byl nespornou prohrou levice a lze si pak jen těžko představit další možný vývoj. Pravděpodobnější nicméně stále je, že pravice bez Okamury na většinu nedosáhne a nebude se o vznik vlády s jeho podporou ani pokoušet. Pak zbývá jediná realistická koalice: ČSSD, ANO, KDU-ČSL.
Výsledek voleb je samozřejmě velkým zklamáním pro ČSSD, které evidentně odešla část voličů za Okamurou i Babišem a část k volbám opět nepřišla. Je to nesporně především důsledek podvratného počínání Miloše Zemana a jeho spojenců uvnitř strany. Přitom spektakulární debakl Zemanovců o chuti voličů levice nechat se reprezentovat ve Sněmovně tímto proudem vypovídá víc než výmluvně.
Fakt, že ČSSD získala nejméně hlasů od roku 1992 vypovídá dílem o nezvládnuté předvolební komunikaci ČSSD: mobilizace proti populistům přišla pozdě a byla slabá. V daleko větší míře však vypovídá o celkovém znechucení české politické veřejnosti tradiční stranickou politikou a čím dál větší ochotě riskovat podporou nevyzkoušených projektů.
Bohuslav Sobotka by proto neměl nyní rezignovat. Musí se pokusit o uskutečnění jediné v danou chvíli realistické varianty: vyjednat co nejlepší koalici s ANO a KDU-ČSL. Pokud by se mu podařilo prosadit koaliční program založený na některých z principů rekonstrukce státu a na opravách největších excesů minulé vlády (zdravotnické poplatky, penzijní reforma), nemuselo by se jednat o vládu špatnou.
Zásadní ovšem je, aby vyhrotil ostří konfliktu v ČSSD proti vnitrostranické opozici: slabší volební výsledek jednoznačně padá především na její vrub. A pak jde o to, aby se mu podařilo vzít do případné vlády výhradně osobnosti, které posílí veřejný kredit ČSSD.
Zvlášť při možném rozdělení ministerstev, například 8:6:3, by vláda, ve které by se sešli Zlatuška, Stropnický, Lorencová, Bělobrádek, Hovorka, Dienstbier, Špidla, Zaorálek či Hamáček, mohla být nakonec ještě tím nejlepším, co by nás teď mohlo potkat.
Ale i ta naznačená koalice bude patrně pro ČSSD (zvláště se Zemanem v zádech) zničující. Však to už Sobotka naznačoval před volbami, že spojit se s podnikatelským projektem ANO je velmi rizikové.
Zásadní ovšem je, aby (Sobotka) vyhrotil ostří konfliktu v ČSSD proti vnitrostranické opozici: slabší volební výsledek jednoznačně padá především na její vrub.“
Může být důvěryhodná politická strana, jejíž členové vedou veřejně neustálý nesmiřitelný boj s vnitrostranickým nepřítelem?
Nepoškozuje právě to každou politickou stranu?
Zdá se mi to chorobné …
Čo bolo, bolo. Ale teď by pro Česko opravdu patrně byla nejlepší vládní spolupráce ČSSD-ANO-KDU. S Rekonstrukcí státu za zády.
Vedení lidovců mě potěšilo prohlášením, že nebudou spolupracovat s komunisty a Úsvitem. Tím projevili (za dané situace) přesně potřebnou směs idealismu a pragmatičnosti.
Úsvit se totiž jeví jako uskupení zčásti fašizující (Okamura), zčásti naprosto neprůhledné. On to vlastně ani žádný Úsvit není: ze 14 poslanců jsou jeho členy jen 3; pak jsou tam tři veverky; jeden Občan 2011; a 7 bezpartijních.
Naproti tomu ANO zjevně buduje aspoň jakous takous institucionální strukturu. Ale hlavně: zlákalo (z důvodů mně nepochopitelných, ale to pomiňme) i řadu celkem úctyhodných lidí.
A bez ANO zkrátka nebude nic. Doufám proto, že si to jeho poslanci uvědomují; a že řečičky o "tolerování" vybraných kroků vlády jsou (nebo se časem ukážou být) jen snaha licitováním zvýšit vlastní hodnotu. Asi jako když se zákazník na tržišti nejdřív tváří, že vlastně vůbec nic koupit nechce.
Ať tak či tak, šance na vybřednutí z krize byla na dlouhá léta promarněna.
Především díky všem, pro které ČSSD nebyla dostatečně "čistá".
Co když třeba cílil na vítezství až v dalších volbách? K tomu by mu účast ve vládě nepomohla. Bohumil Trávníček píše správně, že by to mohlo koaliční partnery politicky zlikvidovat.
Pokud by měl dlouhodobý strategický cíl ovládnout sněmovnu za čtyři roky, není v jeho zájmu, aby vůbec nějaká stabilní vláda vznikla. Pokud se ČSSD odrovná podobně jako ODS v předchozí sněmovně, nebude mít v dalších třeba předčasných volbách konkurenci.
Stačí se podívat jak KSČM, která je permanentně v opozici, rostou neustále díky krizi preference. Dokonce přčstože to jsou dle mainstreamového pohledu "pokračovatelé totalitní KSČ".
Pokud by se ho podařilo do vlády nyní dostat, byl by to aspoň částečný úspěch v celém tom neštěstí, protože by téměř jistě dopadl podobně jako VV. Myslím, že některé procesy jsou celkem zákonité.
Myslím, že koalice ČSSD - ANO - KDU je ještě nestabilnější varianta než byla ODS - TOP - VV, protože jsou mezi nimi fundamentálnější rozpory v tom co slíbili voličům (daně, církevní "restituce", apod.).
Neustále budou muset řešit dilema zda se vzdát předvolebního slibu (a tím přijít o voliče) nebo udržet koalici a vládu. To nemůže asi dlouho fungovat.
Když se zhroutí socdem, kdo bude aspoň jakous takous hrází proti neoliberalimu?
Čili, ne babišokracii. Pouze menšinonová vláda ČSSD, která bude hezky promiskuitně hledat podporu napravo i nalevo, to je snad jediné záchranné řešení.
Jinak připravuji článek, kde všechno shrnu.
http://www.blisty.cz/art/70712.html
Jen jí nemůžu odpustit, že sama kandidovala za zemanovce (její volební výsledek na Vysočině taky hrůza!) a tím k neblahému štěpení levice přispívala.
Kdyby radši chodila jako host na mítinky ČSSD nebo KSČM nebo psala do jejich volebních novin...
Nicméně pokud se puč Zemana a Haška v ČSSD podaří, pak asi tato strana dopadne jako ODS. Protože patrně vypukne zničující vnitřní válka. Nevím jestli si to "geniální stratég" Zeman uvědomuje. Po SPOZ nakonec může přijít i o ČSSD a zůstane mu nějaká ta "Bobina" jako Klausovi.
Není možná vláda bez Babiše. Ještě tak ČSSD by měla několik teoretických, leč naprosto neprůchodných možností, ovšem ČSSD je po zemanovském puči mimo hru. Tím se zuźují i možnosti Babiše. Bude-li Babiš zásadově trvat na odporu vůči ODS a TOP 09, zbude mu už jen bizarní a sotva průchodné spojení s Okamurou, KDU-ČSL a KSČM. Rozbití ČSSD tak nechává jen dvě možnosti: pravicovou koalici s Babišem ve stopách Bursíka a VV, anebo bezvládí. I v prvním případě bude pravděpodobně Babiš potřebovat pro změnu postoje trochu času, ve druhém se nejspíš parlament po krátké agonii rozpustí a volby si zopakujeme, s naprosto zoufalými vyhlídkami pro ČSSD; v obou případech bude ještě dlouho pokračovat Rusnokova vláda bez důvěry.
Zvláštní je motivace Haška a spol. Zeman může sledovat dva cíle, jak pomstu ČSSD, tak udržení své vlády. To Hašek se právě snaží stát předsedou zničené strany, pánem nad doutnajícími troskami. I kdyby věřil, že voliči, kteří pohrdli SPOZ, budou nadšeně volit ČSSD-Z, od koho čeká hlasy pro stranu, která v době složitého vyjednávání o vládě dala přednost vlastním vnitřním pranicím?
Prokázal stejnou míru oportunismu jako prezident Zeman, který pro své osobní zájmy už léta oslabuje levici ač se rétoricky pokrytecky k levici hlásí.
K Haškovi to ale nejtrefněji napsal pan Macháček: "To Hašek se právě snaží stát předsedou zničené strany, pánem nad doutnajícími troskami."
Hašek své osobní ambice zřetelně nadřadil nad zájem strany, v jejímž předsednictvu sedí.
Zajímavé, že tím naplńuje Zemanovu definici pitomce: "Pitomcem je každý kdo má vyšší ambice než schopnosti."
Nesedí nakonec tato definice ale i na svého tvůrce?
Hašek, Onderka a řada dalších měli být dávno když ne venku ze strany, tak určitě pryč z funkcí. Minimálně z funkcí měli vyletět všichni, kteří v prezidentské kampani podporovali Zemana proti Dienstbierovi; aspoň pokud volba Dienstbiera stranickým kandidátem skutečně odpovídala vůli členů. S Onderkou měli sociální demokraté zatočit především za to, jak řídí Brno, stejně tak neměli nechávat řádit Kajnara v Ostravě, Hulinského v Praze a řadu dalších. Je zásadní chyba členů strany, že si do funkcí nedokázali vybrat nikoho lepšího, že na své funkcionáře lépe nedohlížejí a že je za jejich působení nevolají k zodpovědnosti.
Stejně tak je chyba nás, voličů, že si nevybereme stranu, do které bychom vstoupili a v níž bychom dělali tu práci, kterou musí obstarat členové. Ale na nás, voličích, teď už příliš nezáleží, my se teď prostě odvrátíme od torza strany, která se s takovou vervou věnovala rozbíjení sebe samé, když se měla starat o stát. Jen doufám, že většina z nás bude příště volit komunisty, Zelené nebo Piráty, a ne nějakou pravicovou mafii nebo podnikatelský projekt.
Teď záleží na členech ČSSD. Co udělají se svou stranou? Jak hluboko ji nechají klesnout? A budou se snažit dostat ji zas nahoru? Svěří její vedení těm, kteří straně ve vratké pozici podrazili nohy a pro vlastní kariéru, nebo snad pro radost prezidenta ji rozbili?
Pokud jde o Ilonu Švihlíkovou, její reflexe poměrů v levicových stranách a hnutích, zejména v ČSSD, bude nejspíš trefná. Nápadně straní Miloši Zemanovi, třeba když píše: „Někteří se dokáží vrátit (např. současný prezident) a pak se náhle objeví spousty obav, jestli se nebude mstít,‟ ale hned následující: „...s lehkostí hází své příznivce, sympatizanty, členy či předsedy přes palubu...‟ se velmi dobře hodí na Haškův puč zosnovaný Zemanem, ke kterému došlo krátce po vydání článku. Jak dalece se dala Švihlíková Zemanem okouzlit a jestli opravdu ztratila soudnost, to se uvidí, až zareaguje na současné dění.
Švihlíková to výstižně předeslala v BL. Jak vidíme nemýlila se v její diagnóze multiple sklerózy kterou je ČSSD postižena.
..........ale co.... v evropském rámci tu vypukl koneckonců důstojnější teátr než je ten západních levic, které za pár sklenek proseka a mražené krevety v montovaném baráčku předstírají majitelům kapitálu libou opoziční politiku.