Tragický pád sociální demokracie

Další tragická kapitola v dějinách ČSSD se nemusela možná psát, kdyby Sobotka a jeho zastánci v ČSSD šli do otevřeného střetu s haškovsko-zemanovským táborem hned poté, co Sobotka získal na březnovém sjezdu silný mandát.

Jpehe

Jiří Pehe

28.10.2013 11:29

Související

Česká strana sociálně demokratická má historicky těžký osud. Po vzniku Československa se z ní odštěpila komunistická strana, která ji v roce 1948 nakonec, i kvůli oportunistům ve straně, pozřela. Po roce 1989 se znovu konstituovala, ale až do nástupu Miloše Zemana do jejího čela měla problémy se prosadit.

Když už se zdálo, že bude hrát roli autonomní demokratické levice, vyměnil Zeman levicové principy za pohodlné vládnutí s opoziční smlouvou v zádech, a strana, dělící si prebendy s ODS, rychle prorostla nejrůznějšími klintelistickými zájmy.

Vladimír Špidla, bytostný sociální demokrat, se snažil s tímto dědictvím vypořádat i tím, že nepodpořil Zemana v prezidentské volbě v roce 2003. Toto rozhodnutí je také jednou z příčin současné krize ČSSD.

Uražený Zeman využíval svoje spojence ve straně po celých deset let, až do svého zvolení prezidentem v přímé volbě, k podvracení své bývalé strany. Založil dokonce stranu vlastní, jejímž jediným úkolem bylo sebrat co největší počet hlasů ČSSD, tak aby nemohla vládnout. Když volby v roce 2006 dopadly patem, pomohli přeběhlíci netající se úzkými vazbami na Zemana vytvořit pravicovou vládu Mirka Topolánka.

Všem rozumným sociálním demokratům mělo být jasné, že v přímé volbě nesmí zvolení pomstychtivého Zemana připustit. Vždyť ve svých knihách mluvil otevřeně o potřebě deratizace „krys“, které ho při prezidentské volbě v roce 2003 zradily.

Zeman měl svoji pátou kolonu v ČSSD už v době volby, ale k jeho zvolení prezidentem přispěla také bohužel špatná taktika sobotkovského vedení, které prezidentskou volbu podcenilo.

Jiří Dienstbier byl sice nejnadějnější tváří „nové“ ČSSD, ale nesplňoval, už kvůli svému relativnímu mládí, kritéria, která si Češi spojují s prezidentem. Navíc ho vedení strany nechalo v prezidentské volbě tak trochu na holičkách, a začalo ho skutečně podporovat, teprve když bylo zřejmé, že má k vítězství blízko Zeman.

To, co jsme zažili den po předčasných volbách do Poslanecké sněmovny podobě puče „zemanovců“ v ČSSD proti Sobotkovi, je z větší části už jen logickým vyústěním selhání sobotkovského vedení v prezidentské volbě. Další tragická kapitola v dějinách ČSSD se ovšem nemusela možná psát, kdyby Sobotka a jeho zastánci v ČSSD šli do otevřeného střetu s haškovsko-zemanovským táborem hned poté, co Sobotka získal na březnovém sjezdu silný mandát.

Místo toho se ale Sobotka a jeho spojenci nechali zatlačit do defenzívy a jen taktizovali. Zemanovci si ještě před volbami zkoušeli, jakou mají sílu, když kupříkladu v reakci na Zemanova slova, že nemusí premiérem jmenovat předsedu strany, ale toho, koho u doporučí předsednictvo, v tajném hlasování Sobotku téměř svrhli.

Nebylo ovšem v jejich zájmu tak učinit před volbami, protože se nedalo předvídat, zda by taková akce nepoškodila ČSSD ještě víc, než už ji poškozovaly těžko skrývatelé občasné spory obou křídel.

Sobotka si bohužel sám nad sebou definitivně podepsal ortel, když nejprve brojil proti prezidentské vládě v čele s Jiřím Rusnokem coby instituci porušující pravidla parlamentní demokracie, ale pak ji pod tlakem zemanovců podpořil. V očích jeho odpůrců to byl nepochybně projev slabosti, který jim dal důvod věřit, že až po volbách na Sobotku zaútočí, nebude klást odpor.

Jeho příznivci vysvětlovali tento krok jako chytrou taktiku, která mu umožní přežít v čele strany, a v případě, že strana pod jeho vedením docílí velkého vítězství, umožní mu také odrazit snahy Zemana stranu ovládnout. Jenže lavírování, jakož i stále zřetelnější spory ve straně měly devastující účinek na potenciální voliče.

Ač měla ČSSD našlápnuto ještě v době pádu Nečasovy vlády k volebnímu výsledku přesahujícímu třicet procent, začala ztrácet nejen liberálně-středové voliče, kteří si dění ve straně vyhodnotili tak, že puč proti Sobotkovi a ovládnutí strany Zemanem přijde tak jako tak, ale začala ztrácet i voliče, kteří v bojích sobotkovců s haškovci viděli jen symptomy nemocného českého stranictví, před nimiž varovali Andrej Babiš a Tomio Okamura.

Sociologické analýzy volebních výsledků nepochybně ukážou, že mnoho potenciálních voličů levice nakonec přeběhlo právě k těmto nepolitickým hnutím. Levicoví liberálové raději volili lidovce nebo zelené. A mnozí radikální levicoví voliči, kteří chtěli za každou cenu registrovat ve volbách svůj odpor k pravici, přešli do voličského tábora KSČM.

Volební výsledek ČSSD ovšem nebyl v případě útoku zemanovců na Sobotku rozhodující. Byla to nejspíš dlouho připravovaná akce, koordinovaná s Hradem. Dá se předpokládat, že existovalo několik scénářů, jak Sobotku hned po volbách „vyřídit“ tak, aby ho Zeman nemusel pověřit vyjednáváním o sestavení vlády.

Když ale zemanovci v podobě usnesení předsednictva strany, že má Sobotka skončit v postu předsedy a nemá se účastnit vyjednávání o příští vládní koalici, zdánlivě dosáhli svého, možná se trochu přepočítali. Sobotka předem připravený rozsudek nepřijal a rozhodl se bojovat. Za něj se postavili někteří významní sociální demokraté, jako je předseda senátního klubu ČSSD Petr Vícha, předseda Senátu Milan Štěch nebo místopředseda strany Lubomír Zaorálek.

Pokud by ústřední výkonný výbor strany nebo mimořádný sjezd usnesení předsednictva neposvětil, utrpěli by zemanovci zdrcující porážku. Jisté ovšem bohužel je, že ať už souboj obou křídel dopadne jakkoliv, je strana zase jednou fatálně rozštěpená a bude v ní panovat nějakou dobu dvojvládí.

Prezident Zeman se, jak jinak, jasně postavil za pučisty, když zopakoval slova Haška, že by měl Sobotka ve světle volebních výsledků rezignovat, a je také jasné, že bude při hledání příští vládní sestavy spolupracovat s Haškem.

Jenže se ještě může ukázat, že poslanecký klub ČSSD, jakož i ÚVV nemusí být s tímto postupem srozuměn. A jelikož jakákoliv příští vláda bude nejspíš potřebovat všech 50 hlasů poslaneckého klubu ČSSD, pustil se Hašek v zastoupení Zemana do velmi dobrodružného podniku, i pokud jde o případnou účast ČSSD ve vládě.

Klíčovou roli v tom, jak se budou věci v ČSSD dál vyvíjet, může paradoxně sehrát Andrej Babiš. Pokud přijme puč v ČSSD jako fakt, a bude o vládě vyjednávat s Haškem, Sobotkovo křídlo se definitivně dostane do těžké defenzívy.

Pokud Babiš naopak jasně řekne, že puč v ČSSD je přesně oním projevem nemoci českého stranictví, s nímž on a jeho ANO nechtějí mít nic společného, Hašek i Zeman mohou takříkajíc „ostrouhat“. Jisté je, že pokud Babiš přijme „pučisty“ v ČSSD jako partnera pro vyjednávání, poškodí tím svoje hnutí.

Je navíc zřejmé že ve světle posledních kroků Zemana a jeho spojenců je hlavním úkolem české politiky postavit hráz prezidentovi, jenž nejen mimoústavně posunuje zemi k prezidentské republice, ale který může úplně zničit nejen nejstarší českou politickou stranu a vlastně politické strany vůbec. Babiš sice vedl kampaň proti politickým stranám, ale jen těžko si může přát, aby došlo k úplné destrukci parlamentního systému. Příště by bylo na řadě ANO.

A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Mnichovantví Pondělí, 28.Října 2013, 13:31:7

No ale jak pan Pehe ví, že by Haškovci Sobotku nesvrhil už před volbami pokud by šel proti Rusnokově vládě? Mně to přijde jako ta představa, že Beneš neměl přijmout mnichovský diktát a jít do beznadějné války s Německem; principielní by to bylo.
Čím dál tím víc si myslím, že ty průšvihy ČSSD nejsou nějaké nahodilé nedorozumění, které se dá vysvětlit jedním špatným rozhodnutím, jedním Haškem a jedním prezidentem. Chyba je asi hluboko ve struktuře.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Pehe, Pondělí, 28.Října 2013, 21:45:29

i vy máte morální odpovědnost, když jste ty středově-liberální voliče od (tehdy stále ještě Sobotkovy) ČSSD odrazoval...
Kdyby měla ČSSD těch 30%, k puči by se neodhodlali.

Ale možná je dobře, že k tomu došlo teď, už se to jednou musí rozlousknout...

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Úterý, 29.Října 2013, 08:09:57


Podstatná a hlavní příčina nevalného výsledku ČSSD nemá s vnitřním rozdělením ČSSD co dělat.

Kdo zná trochu historii, tak ví, že ČSSD je rozvrácena zhruba od svého vzniku - a nejeví se nám to v minulosti tak jen proto, že v konkrétní době nežijeme ... optický klam, kdy dávno uplynulá doba se jeví jako idyla.

Drtivá většina důvodů, proč má ČSSD ty či ony procenta se dá vysvětlit strukturalistickou metodou - tím, do jakého stranického a politického okolí je ČSSD zapuštěna a v jaké situaci operuje ...

Hledání viníka a chyb v sobě je dost pošetilé - ČSSD by podle mého názoru získala zhruba stejně hlasů, ať by v jejím čele byl kdokoli a i kdyby ten "někdo" poslechl zpětné knížecí rady pana Pehe po bitvě ...

Také vliv Zemana na preference ČSSD po r. 1993 je silně přeceňován - pokud si pamatuji, došlo k nárůstu jako reakce na jeho vítězný hradecký sjezd ze 7 procent na 10, pak ještě 11, ... a pak na 14 procent až v polovině roku 1993.

Ty první čtyři procenta jsou skutečnou reakcí na zvolení Zemana ... ty další 4 už mohou vyplývat z nejrůznějších faktorů ... a těch 14 procent se pak udržovalo po léta ... nárůst na 24-26 procent je otázka posledního půlroku před volbami v roce 1996 - kdy už byl vyluxován prostor v nepravicové části ... který by byl vyluxován i bez Zemana a průběhem procesů diferenciace úspěšných a těch ostatních po r. 1992 ...

Jiri_guth_hlava_sm

Jiří Guth - ekolog, Borovany

Co by, kdyby Úterý, 29.Října 2013, 09:21:7

"Kdyby Sobotka a jeho zastánci v ČSSD šli do otevřeného střetu s haškovsko-zemanovským táborem hned poté, co Sobotka získal na březnovém sjezdu silný mandát," tak by ta tragická kapitola už byla skoro dopsaná, řekl bych. Kdyby ten střet vyhrála jedna strana, tak by ČSSD dostala dejme tomu 15%, kdyby druhá, tak třeba 12%. A jaká vláda by se rýsovala teď? A v jakém stavu by byla ČSSD?

Petrasek Milan - penzista

Zeman nezastupuje levici a nikdy ji nezastupoval Úterý, 29.Října 2013, 10:11:38

- pouze usiloval a usiluje o majetnictví ČSSD. Zeman vstoupil do ČSSD coby do nezaměstnanosti propuštěný ekonom/prognostik. Jeho ambice byly a jsou ponejprv mocenské a ideologie sociální demokracie pouhým instrumentem.
Pohříchu je přirozené, že v současné fázi neoliberálně demokratického režimu diktuje spol. uspořádání ten z nejmazanějších majitelů a jeho patolízalové.
Diagnóza pana Pehe výstižně doličuje předstih jeho mocenského instinktu...........řekl bych.

Jiří Janeček - Brno

Příčina neúspěchu? Úterý, 29.Října 2013, 11:35:23

Tu dlouhodobou rozdělenost jste, pane Tejkle, popsal asi správně. Nicméně svádět dnešní neúspěch na nějakou dobovou podmíněnost, to nevím, jestli je to to hlavní. To lze použít pro volby 1992 (tam moc víc dělat nešlo) či 1998 (tam bych vyhrál i já...).

Podle mne, ČSSD projela tyto volby proto, že nedokázala srozumitelně a věrohodně představit nějaký program, tak aby ho potencionální voliči přijali. Jistě, s tou věrohodností je to s těmi lidmi, kteří jsou v čele (a s našimi médii), těžké... Nicméně u té srozumitelnosti (a takové nějaké "posazenosti na zem") se dalo udělat mnohem víc než kolovrátkovat "co všechno po vyhraných volbách zrušíme". To i většina lumpenprolatariátu prohlédne jako špek v pastičce na myši (a politologicko-kavárenský slovník v OVM či programových tezích [na které se 75 % voličů ČSSD ani nepodívá] je pro ně absolutně mimo...)

Jiří Janeček - Brno

Pane Plevo... Úterý, 29.Října 2013, 11:56:26

Články pana Peheho na aktuálně mají čtenost do 10000, na DR (pokud si budeme hodně fandit) taky tolik, v Právu si je přečte třeba 100 tisíc lidí. I když budeme předpokládat, že všichni, kdo si přečtou, že moderní levicoví liberálové nemohou volit ČSSD, budou volit někoho jiného, jsou to cca 2-3 procentní body, takže ne 20 procent, ale skvělých 23...

Po uplynulých sedmi letech (nebudu vyjmenovávat, co vše se dělo, jen připomenu, že to skončilo díky tomu, že štědře honorovaná milenka premiéra [aktivního katolíka] nechala vojenskou špionáží sledovat manželku premiéra) by každá pořádně pracující opozice měla mířit nad 35 %... Tento potenciál ČSSD vyhodila komínem spolu s 90 miliony za bilboardy s hesly jak dobře budou řídit stát...

Bohumil Trávníček - Brno

Pane Janečku, Úterý, 29.Října 2013, 17:43:25

nemám ten dojem, že by pan Pleva psal, že pan Pehe (sám) zavinil volební neúspěch Sobotkovy ČSSD. Pouze naznačuje, že k tomu (nějak) přispěl, což je bohužel pravda. Ono i řeka jako Amazonka vzniká z malých potůčků. Potůček k potůčku a je tu veletok. Chybějící procento k chybějícímu procentu a Sobotka má podražené nohy. Zkrátka pan Pehe (ač si to zjevně neuvědomuje) jednal v součinnosti se subjekty jako např. Respekt Kalousek, ale i třeba Zeman a Hašek, každý sice jinak a možná jiným dílem, ale všichni nějak přispěli k horšímu výsledku ČSSD pod Sobotkovým vedením. To je realita. Přeberte si to prosím jak myslíte.

Máte nepochybně pravdu, že ČSSD je velmi špatná strana a chybně se připravila na volby. Jenže to je to "A", za kterým by mělo následovat to "B", tj. uvedení která jiná síla měla aspoń jakous takous reálnou šanci se postavit proti pravicovému neoliberalismu. Píši "šanci" (ne jistotu), jenže proti té šanci stojí, zdá se mi, pouze obrácená jistota.

Jiří Janeček - Brno

Pane Travnicku. Středa, 30.Října 2013, 08:22:20

Myslim, ze pan Sevcik tu nekde onehdy pouzil paralelu s fotbalovym utkanim - za tu prohru opravdu nemuze spatny teren ci neprizen rozhodciho, ale spatne vykony hracu... Mimochodem, stejna (ne-li vetsi) mira kritiky dopadala na vsechny, i na to ANO.

Ktera jina sila? Opravdu nevim, ale myslim, ze ten, kdo si sam zakazuje spolupraci s jedinym partnerem nalevo (pricemz bez tydne pred rokem byla vice nez skvela prilezitost tuto prekazku odstranit) moc pevnou hrazi proti neoliberalismu nebude... A to nemluvim o tom, ze kdo se chce pasovat do role bojovnika proti neoliberalismu, by mel aspon odvrhnout rovnou dan...

Bohumil Trávníček - Brno

Pane Janečku, Středa, 30.Října 2013, 09:17:52

díky za odpověď.

Souhlasím, že i špatný výkon hráčů přispěl k "prohře". Ale to já přece vůbec nerozporuji (viz můj druhý odstavec), takže nějak nerozimím co jste tím chtěl říci. Navíc hráli špatně i protivníci.
Nicméně jsem ale konstatoval, že někteří z těch, u nichž bych čekal podporu lidí, o kterých tvrdí, že jim o ně jde, jim pomohli k prohře. Pan Pehe o sobě tvrdí, že podporuje levicové liberály, ale svými články pomáhal levicovým liberálům podrazit nohy. Je to jako kdyby fanoušek Slávie na rozhodujícím utkání na Slávisty volal: vy jste hoši hrozní, vám už fandit nebudu!

Pokud se týká Vašeho druhého odstavce: nic z toho nerozporuji (viz druhý můj odstavec), ale opět chybí ve Vašem vyjádření to podstatné, tj. to "B".

Já přistupuji k volebním situacím jako lékař k nemoci. Neexistuje-li žádná optimální léčba, ordinuji tu nejméně špatnou. To se mi jeví jako jediný racionální postup.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.