Pozdě a málo, ale přece. Tak by bylo možné shrnout reakce na vůbec první dohodu o snížení emisí z lodní dopravy, kterou se podařilo uzavřít minulý pátek po čtrnáctidenním jednání Mezinárodní námořní organizace. V ní sdružené státy se shodly, že emise plynů vedoucích k oteplování planety by co nejrychleji měly přestat růst a do poloviny století klesnout o nejméně padesát procent oproti roku 2008.

Příspěvek velkých dopravních lodí k destabilizaci globálního klimatu není zanedbatelný. Dlouhodobě se pohybuje mezi dvěma a třemi procenty. Pokud by se tedy s námořní dopravou zacházelo jako s jednou ze světových zemí, stala by se dle odhadů šestým největším znečišťovatelem na světě. Jde o přibližně stejný podíl, jaký má celé Německo.

První krok správným směrem

Lodní podobně jako letecká doprava patří mezi sektory, jichž se nedotkla dohoda o změnách klimatu sjednaná před dvěma lety v Paříži. Emise z těchto sektorů mají na starosti příslušné sektorové organizace pod hlavičkou OSN. Pozorovatelé tak jednání Mezinárodní námořní organizace sledovali jako pro klima jednu z nejdůležitější mezinárodněpolitických událostí roku.

Právě pařížské cíle — nedopustit oteplení planety o víc než dva, pokud možno však ani jeden a půl stupně celsia — však mají na paměti ekologové a další odborníci, kteří upozorňují, že dohoda k jejich splnění nemůže stačit.

„Je to první krok správným směrem, k zajištění stability klimatu ale bude potřeba udělat mnohem víc,“ varuje Veronica Franková z hnutí Greenpeace. „Dekarbonizace lodní dopravy musí začít okamžitě a cíle by se měly postupně navyšovat. Bez konkrétních a bezodkladných kroků k omezení emisí z lodní dopravy se nám může stát, že se možnost zastavit oteplování pod jedním a půl stupněm stane neuskutečnitelnou,“ upřesňuje.

Strastiplná vyjednávání

Kompromisní povahu ujednání má na svědomí zdlouhavý a obtížný proces vyjednávání. Omezení emisí z lodní dopravy ztěžuje už skutečnost, že přehled o nich není příliš přesný. Podle sjednané dohody by měly jednotlivé lodě podávat údaje o své spotřebě paliva až od příštího roku.

Zásadní úlohu pak podle pozorovatelů sehrává vliv korporací, konkrétně lobbistických asociací lodních dopravců. Až třetinu států při jednáních zastupovali právě i reprezentanti dotyčného průmyslu. Dohoda tak narážela na odpor některých zemí, pod jejichž vlajkami pluje podstatná část světových dopravních flotil. Například Čína, Turecko, Brazílie a Argentina se stavěly proti jakémukoli závaznému cíli a zpochybňovaly technickou uskutečnitelnost snižování emisí.

Státy významně ohrožené změnami klimatu v čele s Marshallovými ostrovy naopak prosazovaly úplnou dekarbonizaci celého sektoru do roku 2035. Argumentovaly při tom nedávnou studií OECD, která takový cíl s pomocí masivního nasazení známých technologií považuje za uskutečnitelný. Evropská unie pak prosazovala redukci o 70 až 100 procent do poloviny století.