Oceány se dusí, mrtvé zóny se od roku 1950 zčtyřnásobily, varují vědci

Josef Patočka

Kvůli klimatickým změnám a znečištění z průmyslového zemědělství trpí stále větší část oceánů nedostatkem kyslíku. Velikost tzv. mrtvých zón se od roku 1950 zvětšila přibližně na stejnou plochu, jakou zaujímají dohromady všechny státy EU.

Takřka na čtyřnásobek se od roku 1950 zvětšila rozloha takzvaných mrtvých oceánských zón — mořských oblastí, ze kterých zmizela kvůli postupnému odkysličení většina života. Upozorňuje na to nová vědecká studie s názvem Declining oxygen in the global ocean and coastal waters, jejíž závěry přetiskl magazín Science na začátku týdne.

Podle zjištění autorů studie odpovídá dnes plocha mrtvých zón rozloze celé Evropské unie. Bude-li dosavadní trend pokračovat, může dle vědců vést až k masovému vymírání druhů, jež vážně ohrozí také miliony lidí, jejichž živobytí závisí právě na moři.

„V krátkodobém výhledu se to nemusí zdát pro lidstvo jako velký problém (...) Ryby z mrtvých zón mohou odmigrovat, koncentrovat se v lokalitách, které nedostatkem kyslíku netrpí, a rybáři, kteří znají svá loviště, mohou zaznamenat dokonce větší úlovky (...) Z dlouhodobého hlediska ale vše směřuje k rozpadu celých ekosystému,“ varují autoři studie v průvodním komentáři.

Odkysličení mořských vod má podle vědců dvě hlavní příčiny. První z nich je lidmi způsobená změna klimatu a s ní spojené oteplování mořské vody. Teplejší voda na sebe totiž váže méně kyslíku, což je také příčinou, proč je obecně mořský život bohatší v chladnějších oblastech.

Druhým faktorem je vzrůst znečištění z průmyslového zemědělství. Nadměrné užívání průmyslových hnojiv vede k tomu, že se řekami do moří dostávají ve zvýšené míře živiny na bázi fosforu a dusíku. Ty podněcují živelný růst řas, které pak z vody vyčerpávají kyslík. 

×