Lidstvo vytlačilo šelmy z 90 procent jejich původního území, upozorňuje studie

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Etiopský vlk, tygr či lev ztrácejí další a další přirozená místa k žití, jelikož lidé zabírají jejich někdejší teritoria. Dělo se tak tomu v minulosti a děje se tak i dnes — lidstvo vytlačilo velké šelmy už z devadesáti procent jejich původního území.

Takto přibližně lze shrnout závěry aktuální studie vědců z Oregonské státní univerzity, která se vývojem populace šelem zabývá. Zjištění výzkumníků byla zveřejněna o víkendu také ve formě stati v časopise Royal Society Open Science. Úbytek divočiny je dle autorů celosvětovým problémem zapříčiněným osídlováním, expanzivním zemědělstvím a obecnou neochotou lidí tolerovat ve své blízkosti predátory.

Vědci porovnávali současný prostor, ve kterém velké šelmy žijí, se starými mapami a záznamy o výskytu daných druhů. Faktická zjištění doplnili pak apelem na úpravu podmínek pro život velkých šelem tak, aby se zajistilo jejich přežití.

„Abychom zachránili zbylé populace těchto vzácných živočichů, musíme vytvořit příznivé podmínky k jejich životu. Všechno závisí do velké míry na ohleduplnosti lidí, respektive na toleranci k životním způsobům daných zvířat. Ta není doposud nijak velká, ale pro ochranu velkých šelem je klíčová,“ uvedl pro BBC Christopher Wolf, spoluautor studie z Oregonské státní univerzity.

Pozitivní příklady

Autoři studie upozornili zároveň na konkrétní příklady z některých evropských zemí, kde se navracení velkých šelem zpátky do přírody daří zvláště úspěšně. Vyzdvihli zejména případy nového výskytu medvěda, rysa či vlka, kteří se díky příznivým podmínkám vrací do evropských lesů přirozeně.

I českým ekologům z Hnutí DUHA se podařilo v poslední době potvrdit výskyt rysa v Moravském krasu, vlka v Krušných horách nebo kočky divoké na Šumavě.

Právě rys ostrovid a vlk obecný patří k šelmám s nejmenším úbytkem prostoru k životu, tvrdí studie. V porovnání s tygry a lvy se daří dobře i hyenám a australským psům Dingo.

„Nejlépe se divokým šelmám daří na místech, kde jsou na ně lidé zvyklí, a jsou tudíž tolerantnější. Pro jejich záchranu však potřebujeme i mnohem více území bez zásahu lidí,“ řekl BBC spoluautor studie William Ripple, rovněž z Oregonské státní univerzity.