V prvním roce Trumpovy vlády rostly investice do nejšpinavějších fosilních paliv

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Úbytek peněz investovaných do těžby „nekonvečních“ fosilních paliv, zaznamenaný po uzavření Pařížské dohody o klimatu v roce 2015, byl zřejmě jen dočasný. Investice největších světových bank do těch nejšpinavějších metod těžby uhlí, ropy a plynu po zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států opět rostly.

Dokládá to počátkem března publikovaná studie „Banking on Climate Change“, zpracovaná předními ekologickými organizacemi.

„Každý dolar investovaný do expanze fosilního průmyslu je dolarem investovaným do prohlubování naší klimatické krize,“ komentoval analýzu Stephen Kretzmann, ředitel Oil Change International.„Pokud banky nepřestanou nalévat peníze do špinavých forem energie, ponesou vinu za klimatickou katastrofu, která nám hrozí,“ dodal.

Kanadská autorka a politická aktivista Naomi Kleinová označila závěry zprávy za „děsivé“.

Extrémní těžba

Zpráva hodnotí šestatřicet největších bank světa podle toho, jak velké množství peněz poskytují ve formě půjček či garancí klíčovým firmám v oblasti těžby a zpracování takzvaně „extrémních“ (čili pro klima nejškodlivějších) fosilních paliv.

Mezi ty autoři zprávy počítají dehtové písky, ropu z arktických a obzvláště hlubokých moří, či obecně uhlí. Celkové investice oproti roku 2016 stouply o jedenáct procent na sto patnáct miliard dolarů.

Zasadily se o to především americké a kanadské banky, pro něž se zřejmě příznivým signálem stalo zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států. Kupříkladu americká JPMorgan Chase po oznámení, že USA opustí Pařížskou dohodu, jednadvacetkrát navýšila investice do uhlí a čtyřikrát do dehtových písků.

Největší příliv investic zaznamenala právě těžba ropy z dehtových písků v kanadské Albertě, jež jsou vzhledem k ničivosti jejich povrchové těžby a energetické náročnosti zpracování považovány za nejšpinavější formu energie na planetě. Celková hodnota podílů největších bank na projektech v této oblasti vzrostla víc než dvojnásobně. Evropské banky zase o dvě miliardy dolarů navýšily své investice do uhlí — vůbec nejhůře si mezi nimi vedla HSBC.

Paříži navzdory

„Žádná banka dosud nepřizpůsobila svou strategii cílům Pařížské klimatické dohody, jejíž naplnění by předpokládalo, že investice do další expanze těžby fosilních paliv ustanou,“ komentuje zpráva skutečnost, že investoři evidentně nevěří v ochotu vlád necelé tři roky staré ujednání vymáhat v praxi. Vzhledem k tomu by podle ní „ nárůst investic do extrémních fosilních paliv mohl v příštích letech pokračovat a dost možná i akcelerovat.“

Pomoci může podle ekologů aktivní veřejnost i samotní akcionáři velkých bankovních institucí. Kupříkladu banka JPMorgan Chase se v současnosti musí potýkat s požadavky vlastních podílníků, aby před dalšími investicemi do dehtových písků zvažovala klimatické dopady.

Ještě o krok dál jsou veřejné finanční instituce, jako vůbec největší státní investiční fond na světě, Norský penzijní fond, které pod tlakem veřejnosti v posledních letech začínají peníze z fosilních paliv stahovat. Po roce 2019 chce s financování škodlivých projektů přestat také Světová banka. Těžbu dehtových písků dále omezuje nedostatek kapacity ropovodů, jejichž další výstavba se v USA a Kanadě setkává s tuhým odporem.