Na pátek 24. září, dva týdny před volbami, jste svolali celostátní stávku za klima. Do ulic se vracíte po delší odmlce způsobené pandemií koronaviru. Jaký měl covid vliv na fungování vašeho hnutí?

KB: Během covidu jsme nebyli v ulicích, našemu hnutí to ale částečně pomohlo. Zásadně jsme zlepšili naše vnitřní fungování a jsme teď o dost větší a silnější. Také jsme pořádali online stávky za klima, v rámci kterých vzniknul dvanáctihodinový vzdělávací přenos pro veřejnost.

PD: Nejtěžší byl úplný začátek pandemie, první vlna a s ní první lockdown. Bylo nevyzpytatelné, jak přesně covid zasáhne politické prostředí. Například jsme se obávali, že pandemie bude zneužita jako příležitost ukončit debatu o konci těžby a spalování uhlí. Jsem proto rád, že se nám podařilo narychlo přetavit naše fungování.

Zároveň jsme nebyli jen online, například před jednáním Uhelné komise jsme tři týdny spali před Ministerstvem životního prostředí. Myslím si, že obzvlášť v porovnání s jinými hnutími „zdola“ v zahraničí jsme pandemii vlastně zvládli.

I ve srovnání s dalšími buňkami Fridays for Future jinde ve světě?

PD: Koncept online stávek, tedy že se lidé fotí na sociální sítě s transparenty a hashtagy, se na Západě ve srovnání s Českou republikou dočkal daleko větší popularity. Což se ale dá říct vlastně o všem, co se týká klimatu. Zato v porovnání s dalšími Fridays for Future ve střední a východní Evropě jsme do určité míry unikátní. Zvládáme organizovat výrazně víc akcí, navíc neotřelým způsobem.

Zmínili jste, že Fridays jsou teď větší a organizovanější. Očekáváte, že stávka 24. září bude zatím vůbec tou největší?

PD: Máme víc přímo zapojených lidí, a především více zkušeností. Vnímám to jako velký pokrok oproti našim začátkům v roce 2019: o změny klimatu se začaly zajímat desítky středoškoláků a středoškolaček, ale zároveň často šlo o jejich první zkušenost s občanským aktivismem. Dnes dokážeme při organizaci stávky těžit z naší dosavadní práce a z pomoci dalších lidí.

Jestli bude největší, nedokážu říct, jsem obecně spíš pesimista. Na první stávce jsem čekal dvacet lidí a celorepublikově přišlo na deset tisíc.

KB: I kdyby přišlo méně lidí než při první a zatím největší stávce, pořád půjde o velký úspěch. Společnost nadále sužuje covid, což některým lidem znemožní účast. I tak ale doufáme, že bude největší.

S vaším návratem do ulic se nepochybně vrátí i oblíbený argument vašich odpůrců, tedy že nemáte stávkovat a radši být ve škole. Co byste jim vzkázali?