↗

Na trase plánovaného přivaděče leží od září tři protestní tábory, blokující přípravné práce. Za jejich organizací stojí studenti, ochránci přírody, místní obyvatelé, lokální politici a političky i klimatické hnutí. Na místě jsou už několik měsíců, navzdory mrazu a zhoršujícímu se počasí. Foto System change not Climate change

Ochránci přírody a klimatu i obyvatelé ohrožených částí Vídně mají důvod k oslavě. Plány na dostavbu dálnice S1 skrz část města a nedaleký národní park Donau-Auen (část zvanou Lobau) jsou zastaveny. Ve středu 1. prosince to na tiskové konferenci oznámila rakouská ministryně životního prostředí a klimatu Leonore Gewesslerová.

Rozhodnutí bylo výsledkem přehodnocování nových projektů z hlediska jejich dopadu na klima, předcházel mu ale také masivní tlak aktivních občanů. Odpor proti projektu trval mnoho let, jeho vyvrcholením se stala letošní několikaměsíční okupace dálničních stavenišť, která trvá doteď.

Zrušení výstavby je pro odpůrce dálnice velkým vítězstvím, protestní tábory ale ještě opustit nehodlají. Nejsilnější strana Vídeňské radnice SPÖ — rakouská sociální demokracie — totiž chce pokračovat ve stavbě 3,2 kilometrů dálničního přivaděče a na rozhodnutí ministerstva plánuje podat žalobu. Proti odpůrcům projektu možná pošle i policii.

Klimatické hodnocení dálnic

Dálnice jsou v Rakousku již déle terčem kritiky kvůli dopadům na krajinu a klima. Letos na začátku července vyhlásila ministryně životního prostředí a klimatu nové posouzení všech plánovaných dálnic z hlediska jejich slučitelnosti se směřováním uhlíkové neutrality. Politička za zelené Leonore Gewesslerová, která je ministryní pro danou oblast, vedla v minulosti rakouskou pobočku Přátel Země (Friends of Earth) — a dlouhodobě se problematice udržitelné mobility věnuje.

Hodnotící proces, který zavedla, nebyl součástí koaliční dohody a jeho zavedení je tak příkladnou ukázkou odvážné a ambiciózní klimatické politiky. Její krok zřejmě usnadnil i tlak veřejnosti, silně formulované požadavky na ochranu klimatu a omezení rozvoje automobilové infrastruktury, jako byly například právě protesty proti dálnici napříč Lobau.

Projekty, které z hlediska ochrany klimatu novým hodnocením neprojdou, budou zastaveny. Postupně mají být takto přehodnoceny všechny plány výstavby dálnice. Projekty jsou ale hodnoceny postupně, takže kompletní výsledky zatím nejsou známy. Z dosud hodnocených staveb nicméně dostalo zelenou jen minimum plánů — většinu z nich zastavilo stanovisko ministerstva.

V takovém případě sice nejde o kompletní zrušení projektu, plánované dálnice jsou v Rakousku stanoveny zákonem, tudíž by ho musela změnit parlamentní většina. Ale bez souhlasného stanoviska ministerstva nelze začít stavět a rakouský parlament zatím nejeví vůli opatření nějak rozporovat či obcházet.

Ke zrušeným projektům by mělo ministerstvo navrhnouT alternativy, což se v případě dálnice, jež měla vést přes Vídeň a Lobau, zatím nestalo. Nicméně vídeňská Strana zelených již několik let navrhuje řešení dopravní situace v dané oblasti rozšířením tramvajových tratí.

Pro Vídeň „poslední slovo ještě nepadlo“

V návaznosti na zastavení projektu vídeňský starosta, sociální demokrat Michael Ludwig prohlásil, že pro Vídeň „poslední slovo ještě nepadlo“. Starosta stavbu dálnice dlouhodobě prosazuje.

Výstavbu veřejně hájí dvěma hlavními argumenty. Prvním je příslib úbytku aut ve městě, což je ale v rozporu s dopravní studií vídeňské Technické univerzity. Druhým nutnost napojit vídeňské předměstské centrum Seestadt na dálniční síť a umožnit tak další bytovou výstavbu v oblasti.

Proto sociálnědemokratická strana na radnici jeho slovy podnikne „veškeré právní kroky k prosazení dálnice“. Zejména chce podat na stanovisko klimatického ministerstva žalobu. A ze stejného důvodu nehodlá ustoupit z výstavby zmiňovaného dálničního přivaděče.

Ten totiž není přímo součástí zrušeného federálního projektu, ale projektem města jako takového, takže ministerstvo zde nemůže zasáhnout. Přivaděč by sice bez dostavby dálnice, která na něj měla navazovat, stěží plnil nějakou smysluplnou funkci, jeho stavbu lze ale zřejmě využít jako formu nátlaku na obnovení celého projektu.

A právě na trase zamýšleného přivaděče leží od září čtyři protestní tábory, blokující přípravné práce. Za jejich organizací stojí studenti, ochránci přírody, místní obyvatelé, lokální politici a političky i klimatické hnutí. V posledních měsících se jim díky okupaci povedlo k případu přitáhnout velkou mediální pozornost a získat nemalou veřejnou podporu. Na místě jsou už několik měsíců, navzdory mrazu a zhoršujícímu se počasí.

Starosta proti protestujícím nešetří urážkami, v médiích je označil například za dvanáctileté děti placené Stranou zelených. Policejní zásah proti protestním táborům ale dosud odmítal, zřejmě kvůli obavě z mediálních ohlasů.

Zbořte své domečky a odejděte!

To se ale ve čtvrtek 9. prosince změnilo. Klidné dopoledne v jednom z táborů zapadaném sněhovou přikrývkou přerušila policejní delegace, vyslaná na pokyn města. Obyvatelům kempu na místě oznámila, že shromáždění je rozpuštěno a že musí rozebrat své stavby a v „rozumném čase“ místo opustit.

Oficiálním důvodem je údajně hluk a znečištění prostranství. Radnice, která policii do tábora poslala, se ale netají tím, že chce hlavně pokračovat ve stavebních pracích na přivaděči. Navíc v bezprostředním okolí nejsou žádné domy, aby je rušil hluk z činnosti v kempu, který je nadto jistě nižší, než pokud by pokračovala výstavba. Zdá se tak, že jde jen o záminky, jak případný policejní zásah ospravedlnit.

Obyvatelé okupace krok města kritizují jako zbytečnou eskalaci. Poukazují na dřívější prohlášení radnice, že bude s protestujícími o problému raději diskutovat. Místo ale opustit nehodlají. „Dobrovolně pryč nepůjdeme,“ prohlásila k situaci mluvčí studentské organizace Jugendrat, která se na organizaci protestů podílí.

Jak bude vedení města v dalších dnech postupovat, není vůbec jasné. Stejně tak je těžké předjímat šanci na úspěch jeho pro-dálniční žaloby. Nicméně i přes události posledních dní se zdá, že vítězství se vzhledem k ministerskému rozhodnutí kloní na stranu kritiků dálnice. A vídeňští zastupitelé se tak zřejmě budou muset podvolit tlaku veřejnosti a federální vlády a hledat řešení dopravní situace bez výstavby dálnice.

Přesto se spor o dálniční přivaděč ještě může zdramatizovat. Pokud se Michael Ludwig pokusí přese všechno postavit tříkilometrový asfaltový monument, vedoucí teď jen kamsi do polí, i za cenu policejních zásahů proti protestujícím, dá se očekávat, že i kritici projektu vystupňují svůj odpor.

Už teď vyhlašují, že tlak na udržitelnou mobilitu ve Vídni ani Rakousku tímto nekončí. Zastavení nejnesmyslnějších projektů vnímá koalice proti vídeňské dálnici jako první krok k rozsáhlejší zelené transformaci dopravního systému.

Všichni protestující hodlají dál usilovat o větší podporu veřejné dopravě, vlakům a cyklistické dopravě namísto automobilizmu. A samozřejmě místo neopustí, dokud se projekt nezruší definitivně.