Studie: hnutí žlutých vest se bouřilo vůči asociální, nikoli klimatické politice

Adam Rektor Polánek

Nová studie publikovaná vydavatelstvím Elsevier analyzuje motivace takzvaných žlutých vest. Francouzští demonstranti nevzdorovali klimatickým opatřením, nýbrž sociální nespravedlnosti. Odkaz hnutí tak může být lekcí i pro české země.

Nová studie mimo jiné vyvrací představu, že jsou žluté vesty zpátečnickým, či dokonce krajně pravicovým hnutím. Většina protestujících se naopak hlásí k ideálům sociálního smíru i ochrany klimatu. Foto Xavier Leoty, AFP

V posledních týdnech se kvůli rapidnímu zdražování energií šíří obavy z celoevropských společenských otřesů na způsob francouzských „žlutých vest“. Od vzniku protestního hnutí v roce 2018 jej velká část médií vysvětluje odporem ke klimatickým opatřením — konkrétně k uhlíkové dani, která zapříčinila růst cen pohonných hmot.

Podle nové studie publikované akademickým vydavatelstvím Elsevier však byly skutečné motivace žlutých vest jiné. Respondenti z řad protestujících uvedli, že k občanským nepokojům je přiměla Macronova asociální politika, která nejvíc dopadla na chudší část společnosti. Zároveň si většina respondentů přeje, aby francouzská vláda změny klimatu řešila. Veškerá opatření však musí být sociálně citlivá — a nesmí tedy prohlubovat sociální rozdíly, ba právě naopak. To znamená, že vyšší zátěž musí nést nejbohatší segmenty společnosti.

Závěry studie rozvedl na Twitteru jeden z jejích autorů, ekologický ekonom Giorgos Kallis. „Hlavní zjištění: protesty se netýkaly klimatu či uhlíkové daně jako takové, nýbrž rostoucí nerovnosti a vyvěraly z pocitu obecné nespravedlnosti. Uhlíková daň byla jen pomyslnou poslední kapkou,“ napsal.

Žluté vesty coby heterogenní hnutí sestávaly z hned několika ideologických proudů. Studie pojmenovala čtyři hlavní. Zaprvé kritiky kapitalismu, podle kterých vyplývají problémy francouzské společnosti z ekonomického systému. Druhá skupina akcentuje klimatickou spravedlnost — sociální politika je pro ni provázaná s ochranou klimatu. Třetí protivládní materialisté zase tematizují pokles životní úrovně u nižší střední třídy. Konečně čtvrtý proud chce na prvním místě bojovat s nerovností, za jejíž příčinu pokládají moc velkých korporací.

Respondenti napříč skupinami se shodli, že klimatická politika je potřebná. Zároveň si však žluté vesty přejí více participativní a transparentní rozhodování o nových opatřeních, především v oblasti energetiky. Dekarbonizace pak podle nich musí posilovat sociální soudržnost společnosti a nesmí omezit blahobyt sociálně slabších.

Poučení i šance pro novou vládu

Jedním z hlavních východisek studie je tedy skutečnost, že společenským otřesům lze předejít politikou sociálního smíru. Nyní se však v důsledku zdražování energií část žlutých vest opět vydává do francouzských ulic. Protestující doufají, že přimějí vládu jednat. Macronův kabinet prozatím přislíbil vyplatit nízkopříjmovým domácnostem takzvané „energetické šeky“, jejichž zavedení také v České republice nedávno oznámil ministr Havlíček (nestr. za ANO).

Francouzská vláda ale uvažuje i nad systémovějším řešením, například zastropováním cen energií. Macron potřebuje zakročit už jen z čistého pragmatismu: vzhledem k dubnovým prezidentským volbám, ve kterých se nejspíš pokusí obhájit mandát, si výrazný pokles popularity nemůže dovolit.

Občanské nepokoje však zdaleka nehrozí pouze ve Francii. Podle některých komentátorů budou vysoké ceny energií zátěžovou zkouškou pro stabilitu celé Evropské unie — Českou republiku nevyjímaje. Někteří politici tak v posledních týdnech zneužívají energetickou krizi k populistické kritice dekarbonizace, i přesto, že za zdražování může naopak závislost na fosilních palivech.

Většina české společnosti je přitom klimatické politice nakloněná, jak dokazují nedávné výzkumy Rozděleni klimatem? a České klima 2021. Češi a Češky však podobně jako respondenti z hnutí žlutých vest nechtějí, aby na nových opatřeních jakkoli materiálně tratili.

Výzkum Rozděleni klimatem? pro Deník Referendum shrnul sociolog při AV ČR Jan Vávra: „Respondenti obecně vnímají řešení klimatické změny spíš jako příležitost než ohrožení, a to ať už jde o modernizaci průmyslu, zdraví lidí, změnu způsobu života a jeho kvalitu nebo pracovní příležitosti. U všech těchto otázek více než padesát procent respondentů odpovědělo, že klimatická politika je příležitostí pro rozvoj,“ uvedl.

„Obecně velkou podporu mají mezi českou veřejností dotace, zejména na zateplení a vytápění (74 % podporuje), městskou a příměstskou veřejnou dopravu (69 %), ale i na cyklostezky, výrobu energie z obnovitelných zdrojů, produkci ovoce a zeleniny, úsporné spotřebiče, a další,“ rozvedl sociolog Vávra.

Nová vláda tak má jedinečnou příležitost tvořit politiku, která napomůže stabilizaci klimatu, a přitom se těší velké popularitě u veřejnosti. Odkaz žlutých vest je ale jasný: veškerá politická rozhodnutí je třeba tvořit co možná nejtransparentnějším a sociálně nejspravedlivějším způsobem.

Další informace

Diskuse