↗

Nová studie mimo jiné vyvrací představu, že jsou žluté vesty zpátečnickým, či dokonce krajně pravicovým hnutím. Většina protestujících se naopak hlásí k ideálům sociálního smíru i ochrany klimatu. Foto Xavier Leoty, AFP

V posledních týdnech se kvůli rapidnímu zdražování energií šíří obavy z celoevropských společenských otřesů na způsob francouzských „žlutých vest“. Od vzniku protestního hnutí v roce 2018 jej velká část médií vysvětluje odporem ke klimatickým opatřením — konkrétně k uhlíkové dani, která zapříčinila růst cen pohonných hmot.

Podle nové studie publikované akademickým vydavatelstvím Elsevier však byly skutečné motivace žlutých vest jiné. Respondenti z řad protestujících uvedli, že k občanským nepokojům je přiměla Macronova asociální politika, která nejvíc dopadla na chudší část společnosti. Zároveň si většina respondentů přeje, aby francouzská vláda změny klimatu řešila. Veškerá opatření však musí být sociálně citlivá — a nesmí tedy prohlubovat sociální rozdíly, ba právě naopak. To znamená, že vyšší zátěž musí nést nejbohatší segmenty společnosti.

Závěry studie rozvedl na Twitteru jeden z jejích autorů, ekologický ekonom Giorgos Kallis. „Hlavní zjištění: protesty se netýkaly klimatu či uhlíkové daně jako takové, nýbrž rostoucí nerovnosti a vyvěraly z pocitu obecné nespravedlnosti. Uhlíková daň byla jen pomyslnou poslední kapkou,“ napsal.