Energie zdražují. Viníkem není klimatická politika, nýbrž rostoucí cena plynu
Adam Rektor-PolánekCeny energií v Evropě rostou. Na vině je kombinace faktorů, včetně stále dražšího fosilního plynu a zanedbaných klimatických opatření. Možným společenským otřesům lze předejít efektivní sociální politikou na národní i celounijní úrovni.
Po celé Evropě zdražují energie. Ceny elektřiny na příští rok lámou rekordy, nedávno přesáhly hranici sto eur za MWh. České domácnosti tak mohou v příštím roce zaplatit o tisíce korun navíc. Experti se shodují, že hlavní příčinou je zdražování plynu. Cena fosilního paliva od začátku roku totiž vzrostla o neuvěřitelných dvě stě padesát procent.
Dopad cen plynu na ceny energií ilustruje nová studie energetického think tanku Ember. Za zdražování elektřiny může až z šestaosmdesáti procent právě fosilní plyn. Naopak nástroje pro snižování emisí, například trh s emisními povolenkami, mají na zdražování minimální vliv. Studie tak vyvrací argumentaci krajní pravice ale i vládního hnutí ANO, kteří z rostoucích cen viní právě unijní klimatickou politiku.
Podobně jako experti z think tanku Ember se vyjádřil i výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. „Nedávný růst cen plynu je důsledkem několika faktorů. Je proto nepřesné a zavádějící z něj vinit přechod na čisté zdroje energie,“ uvedl Birol v tiskové zprávě.
Z mnoha důvodů ovlivňujících cenu plynu zmiňme tři hlavní. Zaprvé, loňská zima a letošní jaro byly v Evropě obzvlášť chladné a potřeba vytápění o to vyšší. Zásoby plynu proto došly předčasně a bylo nutné je narychlo nahradit. Zadruhé, s globálním uvolňováním proticovidových opatření se ekonomika opět dává do pohybu. Spotřeba energií napříč sektory i cena většiny komodit — včetně plynu — oproti poslednímu roku a půl roste. Zatřetí, Rusko odmítá navýšit dodávky plynu do Evropy. Podle všeho jde o další z projevů diplomatického napětí mezi Ruskem a Evropskou unií.
Krize cen energií tak vypovídá především o evropské závislosti na fosilním plynu. S rozmanitějším energetickým mixem a větším podílem čistých zdrojů energie by letošní zdražování podle předních expertů propuklo v mnohem menším rozsahu. Extrémní cenové výkyvy jsou totiž běžné u fosilních paliv jako je právě plyn, nikoliv však u obnovitelných zdrojů. Dekarbonizace proto není příčinou zdražování, nýbrž jeho významným potenciálním řešením.
„Je ironií, že kdyby Zelená dohoda vznikla o pět let dřív, do dnešní situace bychom se nedostali. Na fosilních palivech včetně plynu bychom byli závislí mnohem méně,“ shrnul pro média výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.