Energie zdražují. Viníkem není klimatická politika, nýbrž rostoucí cena plynu

Adam Rektor Polánek

Ceny energií v Evropě rostou. Na vině je kombinace faktorů, včetně stále dražšího fosilního plynu a zanedbaných klimatických opatření. Možným společenským otřesům lze předejít efektivní sociální politikou na národní i celounijní úrovni.

Evropské země chtějí energetickou krizi řešit krátkodobými podpůrnými programy. Mezi přístupy jednotlivých vlád — například té české a španělské — se však liší i diametrálně. Na snímku jsou větrné elektrárny poblíž Malagy. Foto Jorge Guerro, AFP

Po celé Evropě zdražují energie. Ceny elektřiny na příští rok lámou rekordy, nedávno přesáhly hranici sto eur za MWh. České domácnosti tak mohou v příštím roce zaplatit o tisíce korun navíc. Experti se shodují, že hlavní příčinou je zdražování plynu. Cena fosilního paliva od začátku roku totiž vzrostla o neuvěřitelných dvě stě padesát procent.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Dopad cen plynu na ceny energií ilustruje nová studie energetického think tanku Ember. Za zdražování elektřiny může až z šestaosmdesáti procent právě fosilní plyn. Naopak nástroje pro snižování emisí, například trh s emisními povolenkami, mají na zdražování minimální vliv. Studie tak vyvrací argumentaci krajní pravice ale i vládního hnutí ANO, kteří z rostoucích cen viní právě unijní klimatickou politiku.

Emisní povolenky téměř neovlivňují ceny energií. Hlavní příčinou zdražování je podle energetického think tanku Ember cena plynu, která letos roste raketově. Grafika Twitter, Ember

Podobně jako experti z think tanku Ember se vyjádřil i výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. „Nedávný růst cen plynu je důsledkem několika faktorů. Je proto nepřesné a zavádějící z něj vinit přechod na čisté zdroje energie,“ uvedl Birol v tiskové zprávě.

Z mnoha důvodů ovlivňujících cenu plynu zmiňme tři hlavní. Zaprvé, loňská zima a letošní jaro byly v Evropě obzvlášť chladné a potřeba vytápění o to vyšší. Zásoby plynu proto došly předčasně a bylo nutné je narychlo nahradit. Zadruhé, s globálním uvolňováním proticovidových opatření se ekonomika opět dává do pohybu. Spotřeba energií napříč sektory i cena většiny komodit — včetně plynu — oproti poslednímu roku a půl roste. Zatřetí, Rusko odmítá navýšit dodávky plynu do Evropy. Podle všeho jde o další z projevů diplomatického napětí mezi Ruskem a Evropskou unií.

Krize cen energií tak vypovídá především o evropské závislosti na fosilním plynu. S rozmanitějším energetickým mixem a větším podílem čistých zdrojů energie by letošní zdražování podle předních expertů propuklo v mnohem menším rozsahu. Extrémní cenové výkyvy jsou totiž běžné u fosilních paliv jako je právě plyn, nikoliv však u obnovitelných zdrojů. Dekarbonizace proto není příčinou zdražování, nýbrž jeho významným potenciálním řešením.

„Je ironií, že kdyby Zelená dohoda vznikla o pět let dřív, do dnešní situace bychom se nedostali. Na fosilních palivech včetně plynu bychom byli závislí mnohem méně,“ shrnul pro média výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Odpověď tkví v sociální politice. Národní i unijní

Energetická krize však už nastala a nestačí jen mapovat její příčiny, ale i předcházet dopadům. Tisícům lidí reálně hrozí propad do energetické chudoby. Politologové hovoří o možných celoevropských společenských otřesech po vzoru francouzského hnutí žlutých vest.

Většina evropských zemí proto vytváří nové programy, které chudší spotřebitele finančně podpoří. Ministr dvou rezortů a dlouhodobý odpůrce klimatické politiky Karel Havlíček (za ANO) minulý týden oznámil, že stát nízkopříjmovým domácnostem rozdá na osm set tisíc „energetických šeků“. Půjde o příspěvek v řádech tisíců korun sloužící na pokrytí energetických výdajů. Podobný krok už dříve přislíbila například Francie a nyní ho zvažuje Itálie či Irsko.

Je však otázkou, zdali spíš než jednorázové dotace není namístě rozsáhlejší změna. Zatím nejrazantněji se ke zdražování postavilo Španělsko, které už v půlce září oznámilo záměr zastropovat ceny energií na stavu z roku 2018. Zároveň tamní levicová vláda omezí maximální možný zisk energetických korporací, čímž získá kolem 2,6 miliard eur. Peníze budou následně putovat do sociálních programů.

Diskuze o podpoře chudších spotřebitelů však probíhají nejen na národní, ale i na celounijní úrovni. Evropská komise už dříve přislíbila, že v případě zvýšení cen energií rozdíl v nákladech pokryje. Zřizuje proto sociálně-klimatický fond, který má vyčlenit desítky miliard eur na boj s energetickou chudobou.

Největší překážka pro jeho fungování bude nejspíš čistě logistická. Aby totiž fond měl kýžený účinek, musí vzniknout co nejdřív — a zajistit, že se peníze skutečně dostanou k těm nejpotřebnějším.

Diskuse