„Nejdůležitější událost roku.“ Co čekat od klimatického summitu COP26?
Adam Rektor-PolánekV předvečer klimatického summitu v Glasgow planeta směřuje ke katastrofickému oteplení o 2,7 stupně Celsia. Vrcholné setkání slibuje změnu směřování globální klimatické politiky. O čem se bude jednat — a co během summitu naopak nezazní?
Už v neděli začne COP26, označovaný za nejpodstatnější klimatický summit od uzavření Pařížské dohody v roce 2015. Ve skotském Glasgow se mezi koncem října a dvanáctým listopadem sejde na třicet tisíc lidí — kromě světových lídrů i občanská společnost či zástupci ekologických organizací. Hlavní cíle jednání jsou nasnadě: udržet oteplení planety pod jedním a půl stupněm Celsia, což je mez, kterou vědci pokládají za ještě relativně bezpečnou. Druhým cílem je záměr dospět do roku 2050 ke vzniku civilizace, jež nebude emitovat do atmosféry další uhlík.
Britští pořadatelé summitu si pak vytyčili tři další cíle: ochranu komunit a životního prostředí, mobilizaci finančního sektoru, především ve formě investic do klimatických opatření, a globální spolupráci. Podle vědců i předních osobností mezinárodní politiky může být vrcholné jednání jednou z posledních příležitostí odvrátit ekologickou katastrofu dřív, než bude příliš pozdě.
„Čas na diplomatické formality vypršel. Pokud se všechny vlády — a především vlády zemí G20 — nepostaví klimatické krizi, čeká nás hrozivé lidské utrpení. Odvážná klimatická politika je jedinou cestou vpřed,“ napsal na Twitter generální tajemník OSN António Guterres, který na summitu vystoupí.
COP26 se může skutečně stát přelomovou událostí, která ovlivní politiku změn klimatu na roky dopředu. Přinášíme přehled hlavních témat, která budou politici v Glasgow řešit.
Stávající snižování emisí je zcela nedostatečné
Dosavadní vývoj na poli snah o snižování emisí nevzbuzuje příliš vysoké naděje. V návaznosti na Pařížskou dohodu jednotlivé státy v polovině letošního září představily upravené závazky snižování emisí (anglicky Nationally Determined Contributions, neboli NDCs). Z jejich souhrnu je evidentní, že ani zdaleka nedostačují.
Aby mělo lidstvo šanci omezit globální oteplení na jeden a půl stupeň Celsia, muselo by do roku 2030 snížit emise o pětačtyřicet procent oproti roku 2010. Podle nových NDCs však do konce dekády emise naopak o šestnáct procent vzrostou. Planeta by se tak ocitla na trajektorii směřující před koncem století k oteplení o nejméně 2,7 stupňů Celsia, katastrofální cifru, která je neslučitelná s dosavadní podobou lidské civilizace a života na Zemi.
K odvrácení klimatického kolapsu jsou proto třeba takřka okamžité a rozsáhlé změny. V daném smyslu argumentuje stále další a další studie. Podle jedné z nich, kterou prakticky v předvečer konference COP 26 vydaly dvě renomované energetické agentury, The International Energy Agency (IEA) a International Renewable Energy Agency (IRENA), se musí podíl obnovitelných zdrojů na světové energetice do roku 2030 ztrojnásobit, aby měl svět šanci na stabilizaci klimatu — s tím souvisí zásadní proměny modelů dopravy, potravinových systémů i spotřeby.
Žádný ze představitelů světových mocností však zatím nepředstavil plán pro potřebnou transformaci. A nic nenasvědčuje tomu, že tak někdo učiní právě v Glasgow. Komentátoři od summitu čekají kosmetické úpravy a velká slova, spíše než reálné závazky k systémovým změnám.
Podle evropského klimatického think-tanku E3G se však dopady summitu projeví především nepřímo a jakýmsi dominovým efektem. Fosilní paliva budou zdražovat, zatímco cena obnovitelných zdrojů bude nadále klesat. I finanční sektor tak bude stále více nakloněn klimatickým projektům.
Víc než v konkrétní opatření tak COP26 pravděpodobně vyústí v postupnou obměnu globálního ekonomického paradigmatu. Zároveň však taková postupná proměna podle propočtů Programu OSN pro životní prostředí sama o sobě nebude stačit k udržení oteplení na ani jednom a půl, ani na dvou stupních Celsia.
S vidinou spolupráce, avšak bez Ruska a Číny
Pokrok však může nastat v prohlubování diplomatických vztahů na všech úrovních. Podle některých odborníků je právě možnost fyzického vyjednávání tím nejdůležitějším prvkem klimatických konferencí.
„Summity COP jsou jediným místem, kde se všechny země světa mohou každoročně sejít a řešit primárně a pouze klima. Neměli bychom očekávat, že se během COP rozhodne o nejpalčivějších otázkách dneška… jsou primárně příležitostí pro sbližování a šíření know-how,“ uvedl pro časopis Green European Journal Stefan Aykut, sociolog se zaměřením na mezinárodní klimatickou politiku.
A letošní summit má snahu rozdílné subjekty sbližovat víc než kdy dřív. Premiér hostující Velké Británie Boris Johnson i americký prezident Joe Biden chtějí z klimatu učinit absolutní prioritu mezinárodní politiky. Jejich vizi však maří fakt, že se do Glasgow nedostaví dva klíčoví hráči: čínský generální tajemník Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin.
Nepřítomnost dvou lídrů výrazně oslabí dopad summitu. Rusko i Čína v posledních měsících sice přislíbily uhlíkovou neutralitu do roku 2060, zatím však není zřejmé, jak takové mety dosáhnou.