Už v neděli začne COP26, označovaný za nejpodstatnější klimatický summit od uzavření Pařížské dohody v roce 2015. Ve skotském Glasgow se mezi koncem října a dvanáctým listopadem sejde na třicet tisíc lidí — kromě světových lídrů i občanská společnost či zástupci ekologických organizací. Hlavní cíle jednání jsou nasnadě: udržet oteplení planety pod jedním a půl stupněm Celsia, což je mez, kterou vědci pokládají za ještě relativně bezpečnou. Druhým cílem je záměr dospět do roku 2050 ke vzniku civilizace, jež nebude emitovat do atmosféry další uhlík.

Britští pořadatelé summitu si pak vytyčili tři další cíle: ochranu komunit a životního prostředí, mobilizaci finančního sektoru, především ve formě investic do klimatických opatření, a globální spolupráci. Podle vědců i předních osobností mezinárodní politiky může být vrcholné jednání jednou z posledních příležitostí odvrátit ekologickou katastrofu dřív, než bude příliš pozdě.

„Čas na diplomatické formality vypršel. Pokud se všechny vlády — a především vlády zemí G20 — nepostaví klimatické krizi, čeká nás hrozivé lidské utrpení. Odvážná klimatická politika je jedinou cestou vpřed,“ napsal na Twitter generální tajemník OSN António Guterres, který na summitu vystoupí.

COP26 se může skutečně stát přelomovou událostí, která ovlivní politiku změn klimatu na roky dopředu. Přinášíme přehled hlavních témat, která budou politici v Glasgow řešit.

Stávající snižování emisí je zcela nedostatečné

Dosavadní vývoj na poli snah o snižování emisí nevzbuzuje příliš vysoké naděje. V návaznosti na Pařížskou dohodu jednotlivé státy v polovině letošního září představily upravené závazky snižování emisí (anglicky Nationally Determined Contributions, neboli NDCs). Z jejich souhrnu je evidentní, že ani zdaleka nedostačují.