Nová varování před dopady klimatických změn nechávají českou politiku v klidu

Jiří Pehe

Poslední zpráva Světové banky analyzuje vedle vzdálených důsledků klimatických změn, jako je tání v Arktidě, také bližší — například očekávaný nárůst migrace. Čeští politikové tak mohou ukázat, že myslí sliby zabývat se příčinami vážně.

Světová banka předpokládá, že v důsledku klimatických změn bude do roku 2050 donuceno migrovat více než 200 milionů lidí. Nejvíce z nich — až 86 miliónů — bude ze subsaharské Afriky. Foto UNICEF, flickr.com

Světová banka ve svém nejnovějším vydání Groundswell Report, v němž mapuje dopady klimatických změn, varuje, že klimatické změny mohou do roku 2050 zapříčinit migraci více než 200 milionů lidí. Ohniska migrace způsobené klimatickými změnami se přitom už začínají tvořit.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Podle odborníků, kteří poslední vydání Groundswell Report připravili, by přitom rychlá koordinovaná globální akce s cílem snížit emise a podpořit zelené technologie i odolnost přírody v nejvíce postižených oblastech moha ještě stále zredukovat výše zmíněné migrační předpovědi o 80 procent.

Klimatické změny jsou podle zprávy mocným hybatelem migrace, protože v nejvíce exponovaných oblastech značně snižují možnost lidí ekonomicky přežít. Světová banka předpokládá, že v důsledku klimatických změn bude do roku 2050 donuceno migrovat až 86 miliónů lidí v subsaharské Africe, 49 miliónů v ve východní Asii a pacifické oblasti, 40 miliónů v jižní Asii, 19 miliónů v severní Africe, a 17 miliónů v latinské Americe. Imunní není ani východní Evropa a střední Asie, kde se v důsledku změn klimatu předpokládá migrace až pěti miliónů lidí.

Zpráva vzbudila značný zájem v západních zemích. I proto, že debatu o dopadech klimatických změn přesunuje od pro mnohé zatím stále ještě poněkud jen „televizních“ témat, jako je růst hladiny oceánů a  drastických změn počasí, ke konkrétní hrozbě, kterou je strmý růst migrace.

Tu zatím většinou spojujeme s válečnými konflikty či rozevírajícími se nůžkami mezi chudými a bohatými částmi světa. Migrace téměř čtvrt miliardy lidí v příštích třiceti letech v důsledku klimatických změn dává ovšem představám o dopadech klimatických změn nový konkrétní rozměr.

Známý americký klimatolog Bill McKibben, zakladatel organizace 350.org a autor dnes už ikonické knihy na téma změn klimatu z roku 2010 „Eaarth: Making a Life on a Tough New Planet“, varoval v reakci na poslední vydání Groundswell Report, že ačkoliv první vlna migrace bude takzvaně vnitřní, tedy jen v rámci postižených států, přelije se postupně do migrace vnější, a milióny migrantů se budou pokoušet dostat do Evropy a Severní Ameriky.

K neobyvatelnosti či hospodářské nevyužitelnosti některých nyní hustě zalidněných oblastí přispívají podle McKibbena klimatické změny třemi způsoby, které vidíme už nyní: sucho, zejména v subsaharské Africe, zapříčiňuje rychlé rozšiřování pouští, které pohlcují dříve zemědělsky využitelné oblasti; zvedání hladiny oceánů pro změnu vyhání obyvatele nízko položených pobřežních oblastí v zemích, jako je Bangladéš; a masivní požáry zapříčiněné suchem, jakož i stále silnější hurikány a tajfuny v pobřežních oblastech, nutí milióny lidí, i v rozvinutých zemích, aby změnili bydliště.

V rámci vnitřní migrace se budou desítky milióny lidí přesouvat na předměstí velkých měst v třetím světě, většinou do ghett, což vytvoří nové sociální otřesy a růst nových forem chudoby. Výsledkem bude i rostoucí vnější migrace — tedy snahy uniknout za každou cenu otřesným životním podmínkám odchodem do vyspělejších zemí.

I nás se to týká

Shodou okolností právě v době, kdy Světová banka vydala svoji nejnovější varovnou zprávu, vrcholí v české kotlině předvolební kampaň. Dalo by se tak předpokládat, že klimatické změny budou součástí předvolební debaty — i když asi nikdo nemůže v České republice, kde je tradičně reakce na globální výzvy opožděná, očekávat třeba takovou intenzitu diskuze, které jsme svědky v předvolebním Německu.

O tom, jak malý zájem u nás potenciálně katastrofální změny vyvolávají, ostatně svědčí i mizivé předvolební preference našich Zelených, zatímco v Německu jsou momentálně třetí nejsilnější stranou, a možná budou v příští vládě.

Dokonce ani pro Piráty, kteří část zelené agendy převzali, není debata o tom, jak by Česká republika mohla účinněji přispět k řešení klimatických výzev, prioritou. Dokonce i nedávné ničivé tornádo na jižní Moravě coby projev globálních klimatických změn jako by už bylo zapomenuto.

Když premiér Andrej Babiš prohlásí, že i po roce 2035, dokdy chce Evropská unie ukončit výrobu spalovacích motorů, „budeme u nás spalovací motory dál vyrábět“, opozice vesměs mlčí. Zřejmě proto, že vysvětlování tohoto kroku by mohlo narazit u voličů, jejichž většinu český politický diskurz udržuje v představách o tom, že se u nás navzdory velkým globálním výzvám podaří udržet „klid a pohodu“.

I proto se nekoná ani hlubší debata o (ne)využití jaderné energie. Většina občanů podle průzkumů není proti jaderné energii, a tedy i budování nových jaderných bloků, proč je tedy zneklidňovat diskuzí, která probíhá na téma alternativních zdrojů energie ve většině západních zemí. Kupříkladu argumenty, že v době, kdy se u nás (možná) dostaví další jaderné bloky v Dukovanech, bude jaderná energie i v důsledku tlaku Evropské unie a Bidenovy administrativy na rychlý přechod k zeleným technologiím a alternativním zdrojům energie — což mimochodem značně urychlí práci na nových technologiích v této oblasti — nejen zřejmě zastaralá, ale také neúměrně drahá.

První klimatičtí migranti přicházejí již dnes z oblastí častých přírodních katastrof. Grafika GRID-Arendal, UNEP

Není migrace jako migrace

Zatímco debaty o bezuhlíkové ekonomice, alternativních zdrojích energie nebo konci spalovacích motorů se u nás odehrávají mimo hlavní proud politického diskurzu, migrace je v jeho centru. Prezident Zeman a jeho poradní tým nedávno varovali před migrací z Afghánistánu a vyzvali k posílení ochrany českých hranic.

Vládní politici pro změnu do omrzení opakují, že příčiny migrace se musí řešit v zemích jejího původu. Mají tím na mysli zejména snahy o tlumení případných nových válečných konfliktů a občanských válek, a ekonomickou pomoc. Celkově se ale argumenty většiny české politické scény nesou v obranářském duchu, který na nás opět zavanul z Lán. EU prý musí za každou cenu bránit své vnější hranice a posilovat jejich ostrahu, nelegální migranty je třeba bez milosti vracet.

Co na tom, že i celou řadu válečných konfliktů, kvůli kterým nyní masy lidí prchají z Blízkého východu a Afriky, způsobila nepromyšlená západní politika. Ale budiž: o tom, do jaké míry je migrace ze zemí, v nichž probíhají konflikty, dílem Západu, a do jaké míry politické neschopnosti lokálních vlád a náboženského fanatismu, lze vést debatu. A i proto mohou politici — i ti čeští — argumentovat, že se nás příčiny migrace do Evropy přímo netýkají.

Nová zpráva Světové banky ovšem vnáší do debaty o příčinách migrace nový úhel pohledu: rozbíhající se migrace téměř čtvrt miliardy lidí není totiž výsledkem událostí a jevů, které si tito lidé zavinili sami, ale výsledkem často ekologicky bezohledné industriální politiky Západu a nových ekonomických „tygrů“, jako je Čína.

Jak upozornil i McKibben, lidé, kteří musejí kvůli změnám klimatu opouštět své domovy a migrovat, k uhlíkové stopě a dalším formám znečišťování životního prostředí, které stojí za změnami klimatu, téměř nijak nepřispěli. Jsou oběťmi globálních změn, které mají svůj původ daleko za hranicemi jejich států nebo oblastí, z nichž musejí odcházet.

Vše souvisí se vším, takže když premiér Babiš tvrdí, že „my“ se jen tak nepohrneme do ukončení éry spalovacích motorů, ani překotného ukončování spalování uhlí, neboť by to prý poškodilo naše ekonomické zájmy, je třeba vzít v úvahu, že tak přispíváme k prohlubování globální klimatické kalamity, jejíž důsledky budou brzy klepat i na naše dveře — a to nejen v podobě dalších období katastrofálního sucha, záplav a tornád, ale i zvýšené migrace.

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci, a politika opevňování se za vlastními hranicemi náš „klid a pohodu“ před dopady zoufalství, k němuž svojí činností sami přispíváme, věru neochrání.

Diskuse

"Vše souvisí se vším, takže když premiér Babiš tvrdí, že „my“ se jen tak nepohrneme do ukončení éry spalovacích motorů, ani překotného ukončování spalování uhlí, neboť by to prý poškodilo naše ekonomické zájmy..."

A neříká jen Babiš nahlas to, co ostatní udělají, ale teď se k tomu neodváží hlásit?

V Guardianu teď vyšel článek o plnění klimatických závazků vyspělými zeměmi. V kostce? Kašlou na ně zvysoka a nikdo nic nedodržuje.

Kdyby to Biden myslel vážně, už by transformaci USA rozjel. Kdy jindy než po nástupu do úřadu by se to dalo realizovat? Obávám se, že vše vyšumí do ztracena, samozřejmě cirkus kolem bude větší a pestřejší než pod republikány, ale - tipuji - nakonec se moc nezmění.

Čína? Slibuje, že začne s útlumem emisí ve třicátých letech. Teď ale bezohledně drancuje spoustu částí světa --- Afrika je protkaná nekvalitními cestami k nerostným dolům, světové oceány brázdí neukojitelné průmyslové rybářské flotily, ze Sibiře mizí miliony tun dřeva, uhelné elektrárny samozřejmě staví dál...

Čínu sice také začínají víc a víc sužovat projevy klimatické změny, ale zatím jim nevěřím ani nos mezi očima. Jedou už pěkně dlouho v gigantickém růstu, rozhodně se ho teď nevzdají, potvrzuje oficiální komunistickou linii rozvoje, ani si neodříznou materiálové zdroje.

Indie na to kašle zcela otevřeně, a říkají - neházejte to na nás, vy vypouštíte už po staletí, takže si dejte pohov a čumendo do zrcadla, tam najdete, kde je třeba začít...

Na druhou stranu v EU se zelená transformace asi nějak rozjede, nicméně s tlakem termínů se myslím původní představy budou dost korigovat...

Ale třeba ne.

Však Biden také zrovna v minulých dnech vyhlásil skutečně ambiciózní (a velice drahý) projekt ekologické transformace americké ekonomiky. Ovšem - problém je právě v tom že je to projekt drahý, a navíc by (samozřejmě) znevýhodnil i určité sektory produkce. Takže proti tomuto projektu budou hlasovat nejen všichni republikáni, ale i někteří demokratičtí senátoři, kteří zastupují státy které by touto transformací byly poněkud znevýhodněny.

Takhle to ostatně dopadá znovu a znovu v americké "demokracii": jakýkoli jenom trochu ambicióznější pokrokový projekt je prakticky hned v zárodku torpédován za prvé kompletní falangou republikánů, a za druhé těmi či oněmi lokálními zájmy.

Takže kolik toho zůstane z ambiciózního Bidenova plánu ekologické transformace, na to si musíme ještě počkat.

--------------------------------

Jinak bych ovšem snahy světových politiků neviděl zase až tak černě. Musím přiznat, že ještě celkem nedávno jsem na jejich počínání hleděl víceméně stejně skepticky jako pan Morbicer; ale zdá se, že oni (alespoň ti evropští, nebo snad přesněji řečeno: západoevropští) přece jenom už pochopili, že je pro tentokrát doopravdy zle, a že se proti tomu musí něco udělat. Prováděné změny jsou dost možná pomalejší než by bylo zapotřebí; ale na straně druhé se nedá říci že by se nedělalo vůbec nic. Kompletní transformace ze spalovací na elektrickou mobilitu - ještě před deseti lety prakticky jenom vzdálená vize, nyní už konkrétní plány pro nejbližší desetiletí. (Ostatně ani český Babiš naštěstí nebude rozhodovat o tom, jestli se u nás budou či nebudou nadále vyrábět automobily na spalovací motor; o tom rozhodnou za prvé nadnárodní automobilky jako Volkswagen, a za druhé zpřísňující se evropské emisní limity, které bez elektromotorů prakticky není možno splnit.)

A ty nadnárodní automobilky jasně vidí, že trend jde nezadržitelně k bezemisní mobilitě, smířily se s tím a pracují na tom.

JH
September 20, 2021 v 8.34
Osobně doufám,

že k probuzení přispěje letošní smrtící tepelný dóm v Kanadě. To totiž je (nebo byl) archetyp bohaté severní země, kde se "globálního oteplování" celkem nikdo neobával, protože pár stupňů navíc se vlastně hodí. "We thought it wouldn't affect us", jak vyjádření tamních lidí o klimatické změně zreprodukoval Guardian. Teď už by mělo být jasné, že nikdo není v bezpečí. Ani česká kotlina.

Předvčerem v OSN Biden i Si Ťin-pching mluvili nadějeplně.

Biden sliboval brzké prosazení proměny USA v celosvětového leadera v zavádění bezemisních technologií a sliboval pomoc kde komu.

Si Ťin-pching snižování emisí od 2026 a bezemisní ekonomiku v 2060.

K tomu zcela nečekaně oznámil konec čínské podpory výstavby uhelných elektráren v zahraničí. Momentálně jich Čína staví 44 po celém světě (a budou dostavěny, i když to Si Ťin-pching přímo neřekl, je myslím jisté, že rozestavěných se to nebude týkat). Musím říct, že to číslo mě docela ohromilo. Uvědomil jsem si jasně, jak je ekonomická síla Číny gigantická. Když se rozhlédnu kolem sebe, po své pracovně/poslechovce, vidím počítač, monitory, plotry, tiskárny, přehrávače, zesilovač, reproduktory, subwoofery atd. Všechno solidní "západní" značky. Všechno vyrobeno v Číně. Oni už vyrábějí vše, od čipů po kosmické lodě. Dávno žádná montovna, mají vlastní hi-tech. Třeba evropský trh elektroaut bude z podstatné části patřit čínským značkám. Už začali přípravy....... To, že v tomto okamžiku staví několik desítek uhelných elektráren doma a dalších 44 po světě, to je jen působivý střípek téhle gigantické síly.

--------------------------------

No, Bidenovi už se to začíná sypat, jak upozornil pan Poláček.

A Čína se během několika desetiletí proměnila ze zaostalé zemědělské země v technologickou a výrobní velmoc, jejíž zboží používá půlka světa a která má své zařízení na Marsu. To je velice silná droga...

-------------------

Podle mě jsou jisté dvě věci:

- klimatická změna bude přinášet víc a víc extrémních událostí, takže ten tlak na odklon od fosilních paliv bude stoupat

- jestli se to má podařit, bude potřeba celou věc technologicky dořešit. Nadšenci se sice tváří, že už to je všechno zmáknuté, ale není. Energetika, elektromobilita ......... ve velkém měřítku - které potřebujeme - to ještě nefunguje.

A to se musí změnit v nejbližších letech.

PK
September 24, 2021 v 11.40

Nadšeného fanouška čínského režimu pana Morbicera jenom upozorňuji, že když jsou výrobky západních zanoček vyráběny v Číně, tak to právě znamená, že Čína je jejich montovnou. Nic více. Západní firmy dodaly know how, a Čína velmi levnou pracovní sílu.

Čínu vidím jako největší problém lidstva, v jiné diskusi nedávno jsem zmiňoval její drancování planety atd.

Což mi nebrání konstatovat její současnou sílu.

A ano, je to svým způsobem velmi působivé, jak se Čína hospodářsky zvedá.

Označit mě za nadšeného fanouška čínského režimu, je prostě lež pane Kolaříku. Nic jiného. Žádná postpravda, žádná alternativní kolaříkovská pravda.

Prostě lež.

Nicméně tyto malé lži hromadíte s dlouhodobým cílem -- udělat ze mě obdivovatele Ruska, Číny, Andreje Babiše. Prostě toho, co vy považujete za ďábla, pane Kolaříku. Někoho špinavého, vedle koho asi budete vypadat jako ten čistý nebo tak něco.

Zřejmě vás to nějak vnitřně rajcuje, nevím, podobné věci jdou zcela mimo mě.

Takže si užívejte.

A mimochodem -- ano, Čína je montovna celosvětového rozmachu. Ale už to není jen montovna. Jestli jste to nezaregistroval pane Kolaříku, doporučuji něco v tomto směru nastudovat...

Ostatně ono kdyby se klišoidní slovo "montovna" nahradilo "výrobní základnou světa", asi by to bylo výstižnější. Mnohem.

Jenže se slovem montovna se dá druhý třískat po palici, že...

PK
September 26, 2021 v 9.47

Pane Morbicere, jestliže někdo pod článek, který se jmenuje “Nová varování před dopady klimatických změn nechávají českou politiku v klidu” napíše dlouhý příspěvek, ve kterém si trochu kopne do USA a ve zbytku vyjádří svůj obdiv Číně, jak ho nazvat?

PK
September 26, 2021 v 10.5

Jinak ano, "výrobní základna světa" - jo, to zní dobře. Žádný čínský politruk by nic lepšího nevymyslel.

PK
September 26, 2021 v 10.26
Pokud jde o to studium,

které mi pan Morbicer doporučuje, tak já čtu např. pravidelně články Olgy Lomové zde na DR, a taky další články zde.

https://sinopsis.cz/

Copak čtete vy, pane Morbicere?