Převratný klimatický plán německých zelených: brzy vládním programem?

Josef Šmída

Němečtí Zelení budou mít u jednání o koalici po zářijových volbách zásadní slovo. Je jasné, že nevstoupí do vlády, která by si neosvojila jejich ambiciózní plán na ochranu klimatu. Záměrem je, aby se stal evropským standardem. Seznamte se.

Větrná farma Baltic 1, jedna ze čtyřiadvaceti v současnosti v Německu provozovaných na pobřeží Baltu. Do roku 2035 němečtí Zelení chtějí zvýšit instalovaný výkon z větrné energie na moři na 35 GW — což zhruba odpovídá dvaceti dukovanským elektrárnám. Jedná se o sedminásobek výkonu instalovaného v současnosti. Foto Martin Doppelbauer, WmC

Němečtí Zelení začátkem srpna představili „vládní“ klimatický plán pro Spolkovou republiku Německo. „Zachraňme klima, ochraňme člověka“ zní název plánu, který napovídá, že ochrana životního prostředí není jediným cílem jejich klimatické politiky.

Plán má tedy celkem deset kapitol a jeho cílem je na jedné straně důsledná ochrana klimatu s cílem snižovat emise a usilovat o udržení průměrného globálního oteplení planety pod 1,5 stupněm Celsia a na straně druhé ochrana člověka před ekonomickými šoky a nežádoucími sociálními jevy, jež by mohly provázet transformaci na bezuhlíkovou ekonomiku.

Politické ambice Zelených v oblasti klimatu nejsou žádnou novinkou. Dlouhodobě usilují o odklon od uhlí, podporu obnovitelných zdrojů energie, čistou mobilitu nebo energetické úspory. Narozdíl od ostatních politických stran si ale uvědomují, že nejde jen o sektor životního prostředí a průmyslu, ale že je zapotřebí také významně zasáhnout do rozpočtu a daňového systému, do přerozdělování zdrojů, do trhu práce a sociální agendy státu.

Klimatický plán je koncipován jako srozumitelné představení transformace státu z fosilní na vodíkovou ekonomiku se zásadním postavením obnovitelných zdrojů energie, s investicemi a ekonomickými pobídkami šetrnými ke klimatu, s důrazem na inkluzivitu, přenastavení daňového systému zvýhodňující sociálně zranitelné a jinak negativně zasažené skupiny, ale také úspory energie a dalších zdrojů.

V energetické oblasti sází na zelený vodík a doslova masivní expanzi obnovitelných zdrojů energie. Energii získanou z větru chtějí od roku 2022 zdvojnásobit a každoročně navyšovat o 6 GW instalovaného výkonu — což zhruba odpovídá šesti temelínským či čtrnácti dukovanským blokům.

V Německu je potenciál pro větrnou energii na zhruba dvou procentech území země. Není ale všude stejný. Zelení proto chtějí umožnit jednotlivým spolkovým zemím prostor pro stavbu nových větrníků sdílet.

Zelení také chtějí výrobu energie co nejvíce diverzifikovat a decentralizovat. Za tím účelem chtějí založit občanský fond pro energetickou transformaci. Ten má pomoci dosáhnout na podíl na výrobě z obnovitelných zdrojů energie i těm nejmenším hráčům. A také má umožnit zavedení solárních panelů jako standardu na všech střechách.

Do roku 2035 chtějí zvýšit instalovaný výkon z větrné energie na moři na 35 GW — což zhruba odpovídá dvaceti dukovanským elektrárnám. V případě vodíku chtějí zavést program tržních pobídek pro elektrolyzéry v lokalitách vhodných pro rozvodnou síť, prostřednictvím kterých budou dotovány kapitálové náklady na jejich výrobu.

Vyšší prvotní provozní náklady se mají řešit v rámci dohod o ochraně klimatu v průmyslových odvětvích, ve kterých má zelený vodík uplatnění. Zelený vodík němečtí Zelení dnes vnímají jako jeden ze základních stavebních kamenů klimatické neutrality.

Chtějí proto celkově nastavit rámec využívání energie vodíku a postupně tomu přizpůsobovat další nezbytnou infrastrukturu, mezi kterou patří i ta, jež je navázána na tamější velké průmyslové sektory. Zelení tak chtějí mít jak uhlíkově neutrální ocelárny, tak i velké areály chemického průmyslu.

Samozřejmě je v plánu myšleno na výstup z uhlí, který je stanoven na rok 2030 a zaručuje reformu federálního těžebního zákona a zvýšení minimální ceny emisních povolenek na šedesát euro za tunu oxidu uhličitého. Odklon od uhlí se ale právě promítá průřezově i do ostatních kapitol, protože se na jedné straně jedná o největšího původce skleníkových plynů, ale na straně druhé také o zdaleka největší zásah nejen do německého poválečného hospodářství. S těžbou uhlí je také spjato kulturní dědictví i společenský život obyvatel dotčených regionů.

Zelení proto chtějí zvýšit minimální mzdu na dvanáct euro na hodinu a zakotvit nový příspěvek na rekvalifikaci při zkrácené pracovní době pro osoby zasažené transformací. Plánují také založit klimatický fond, který například umožní majitelům domů žádat si o příspěvek na jejich ozeleňování či pro osoby dojíždějící za prací s nízkými příjmy bude poskytovat finanční bonusy na nákup elektromobilu.

Vedle energetických úspor ve stavebnictví, v dopravě a v energetice chtějí Zelení hledat zdroje v reformě financování všech projektů, které jsou neslučitelné s cílem udržet maximální průměrné teploty pod 1,5 stupně Celsia. Slibují si od toho na začátku příjem až deset miliard eur, což bude mít dva příznivé dopady: přímou ochranu životního prostředí a zisk financí, jež pak bude možno uvolnit do investic na ochranu životního prostředí.

Mezi priority pro takové investice jako příklad uvádějí klimaticky neutrální infrastrukturu, nabíjecí stanice, opatření usnadňující železniční, pěší a cyklistickou dopravu, bezemisní autobusovou dopravu, technologie pro skladování energie, pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a pro moderní rozvoj měst. V neposlední řadě i renovaci budov a energetické sítě.

Politické kontroverze v Německu určitě vyvolává doprava. Automobilismus je tam podobně společensky zakotveným jevem jako již zmíněná těžba a je s tím spojeno i další tradiční průmyslové odvětví. V německém automobilovém průmyslu pracuje odhadem přes 300 tisíc osob. V ustupujícím uhelném již jen něco kolem 17 tisíc. Proto jsou vždy zásahy do automobilového průmyslu v Německu podrobovány vzrušené diskuzi.

Zelení ve svém plánu chtějí už v roce 2022 zvýšit investice do železniční, pěší a cyklistické dopravy o 2,5 miliardy eur. Současně chtějí reformovat zákon o silničním provozu, který v současné podobě právě brání rychlejšímu rozvoji šetrnějších dopravních prostředků. V případě automobilismu usilují především o dostatek zelené energie, robustní nabíjecí síť a podporu elektromobility.

Kontroverzní je pak určitě návrh na snížení maximální rychlosti na dálnici na v Evropě obvyklých 130 km/h. Hlavním argumentem je skokové snížení produkce oxidu uhličitého v objemu, který odpovídá roční produkci celého německého leteckého průmyslu. Německé dálnice jsou ale světový fenomén a jejich regulace zcela jistě bude třaskavým politickým tématem.

Jiným kontroverzním návrhem může být snaha o velké změny v zemědělství, zejména s ohledem na záměr zásadně omezit produkci masa. Tu Zelení v souladu s vědeckým poznáním označují za jeden z největších zdrojů skleníkových plynů vůbec. Chtějí proto zemědělcům pomoci poradenskými programy a zásadní podporou ekologického zemědělství.

V neposlední řadě Němci myslí i na mezinárodní rámec klimatické politiky, do nějž chtějí vstoupit s plnou vahou své diplomacie. Doslova uvádějí, že cesta ke klimatické neutralitě není německá, ale je závislá na mezinárodní spolupráci. Na úrovni Evropské unie se chtějí stát lídry v oblasti klimatické politiky, chtějí posilovat transatlantické partnerství a svým sousedům umožnit připojit se k jejich energetickým projektům.

To vše chtějí Zelení docílit založením ministerstva pro ochranu klimatu. Jemu má být podřízena speciální pracovní odborná skupina, která by měla do sta dní předložit kompletní návrh pro cestu ke klimatické transformaci a uhlíkově neutrální Spolkové republice Německo. Ministerstvo by pak mělo získat i právo veta v případě legislativy, která se nebude slučovat se závazky Pařížské dohody. Mělo by tak vzniknout superministerstvo, které by získalo zcela novou formu výkonné moci.

Současné průzkumy nedávají již Zeleným příliš šanci volby vyhrát, i přesto pravděpodobně budou klíčovou stranou pro sestavení budoucí vlády. Jejich zisk by jim měl zaručit silnou vyjednávací pozici a naplnění klimatického plánu bude bezpochyby základní výchozí pozicí pro budoucí koaliční rozhovory. V následujícím půl roce se ukáže, nakolik budou vyjednavači německých Bündnis 90/Die Grünen úspěšní.

Celý klimatický plán Bündnis 90/Die Grünen je k dispozici zde. Autor je členem strany Bündnis 90/Die Grünen.

Diskuse