↗

Události, jako bylo letošní tornádo na jižní Moravě, lze očekávat s větší četností. Vláda na postup klimatických změn české země nijak nepřipravuje, naopak plánuje opatření, která situaci mohou jen zhoršit. Foto Michal Čížek, AFP

S projevy klimatické změny se setkáváme po celý rok na každém kroku i u nás. Čím dál četnější a intenzivnější záplavy, náhlé povodně, vichřice. Skokové změny teplot, ze zimy často vstupujeme rovnou do léta. Rostliny třeští i dvojím květem či plody za rok, ubývá hmyzu, usychají i listnaté stromy. Lesníci marně bojují s kůrovcem, jehož šíření sami dlouhodobě špatným hospodařením napomohli.

Podobně si zemědělci jednou stěžují, že je sucho a chtějí desítky miliard kompenzací za rok, jindy hořekují, že nemohou na pole, protože je mají zaplavená. Přitom aktivně sucho a záplavy sami podporují ničením půdy jejím zhutňováním, chemizací a podobně.

Úroda mnoha plodin je ohrožena zejména v sadovnictví a zelinářství, které potřebují příznivou teplotu, absenci krup, zkrátka podnebí, na jaké jsme tu byli po staletí zvyklí. Realitou je ale již opak. Klimatické změny postupují rychleji, než modely očekávaly. Například teploty a sucho, jaké tu byly v roce 2018, měly podle předpovědí modelů nastávat až v roce 2100!

Vlivem klimatické změny je teplejší atmosféra, zahřátější je povrch půdy i hladiny vodních ploch a vzduch tak nese vláhu výše než obvykle. A proto jsou obecně větší dešťové přívaly, větší kapky a větší kroupy. Také zatím patrně nejhorší tornádo na Moravě se tu nevyskytlo jen tak náhodou. Budeme muset počítat s tím, že se takové jevy budou opakovat, a dokonce stupňovat. Celosvětově roste počet požárů vlivem narušení klimatu, tají ledovce, a to vše se promítá i do našeho počasí.