Červenec byl na planetě nejteplejším měsícem v historii měření
Adam Rektor-PolánekLetošní červenec byl nejteplejším měsícem za 142 let měření. Povrchová teplota půdy a oceánů byla o necelý jeden stupeň Celsia vyšší než průměr za minulé století. Spolu s teplotou vzrostla i frekvence a intenzita extrémních jevů.
„Děsivé prvenství.“ Tak vědci hovoří o zjištění, že letošní červenec byl na Zemi nejteplejším měsícem v historii měření — tedy za posledních 142 let. Vyplývá to z nedávné zprávy amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA).
„Červenec je obvykle nejteplejším měsícem v roce, ten letošní se ale obzvlášť překonal… Nový rekord vypovídá o ničivé trajektorii, kterou se planeta kvůli změnám klimatu ubírá,“ uvedl pro média oceánograf a šéf NOAA Rick Spinrad.
O extrémním horku vypovídá například povrchová teplota Země. V červenci překonala průměr za dvacáté století o 0,93 stupně Celsia.
Letošní rok přitom začal globálně spíše nižšími teplotami v důsledku meteorologického jevu La Niňa, který planetu ochlazuje. Jemu navzdory však léto přineslo vlny veder, které svou intenzitou překonaly většinu dosavadních prognóz.
Červenec byl sice celosvětově nejteplejším měsícem, teploty však překonaly předchozí rekordy jen v některých částech světa, a to převážně na severní polokouli. O vůbec nejteplejší červenec v historii měření šlo v Asii, v Evropě potom o druhý nejteplejší, těsně za červencem 2018. Celoevropský teplotní rekord padl „až“ v srpnu, když na Sicílii naměřili 48,8 stupňů Celsia.
Tisícileté povodně i sucha
Červencové teploty jsou dalším z příznaků klimatické krize, která se v posledních týdnech projevuje po celém světě. Například čínské město Čeng-čou postihly tisícileté povodně — za tři dny tam napršelo tolik srážek, kolik v průměru za rok.
Zřetelnějším dopadem rekordních teplot jsou ale intenzivní sucha a z nich plynoucí lesní požáry. V Turecku tak zaznamenali nejhorší požáry v živé paměti. S rekordními ohni, které už pohltily přes sto tisíc hektarů půdy, se stále potýká Řecko.
Šéf NOAA Rick Spinrad připomíná, že frekvence i intenzita přírodních pohrom se bude zvyšovat, dokud lidstvo nepřejde na bezemisní ekonomiku. „Extrémní jevy, které vidíme všude ve světě — od vln veder přes rekordní srážky po ničivé lesní požáry — jsou dlouho předpovídané projevy oteplování. Budou sílit, dokud nedosáhneme uhlíkové neutrality,“ řekl Spinrad médiím.
Rekordní teploty se čím dál více projevují i v českých zemích, především v podobě sucha. Podle zjištění Akademie věd České republiky představují poslední roky vůbec nejsušší období za 2110 let.