Letecká doprava už teď ničí planetu. Do roku 2050 se má ztrojnásobit

Adam Rektor Polánek

Jeden delší let škodí klimatu podstatně víc, než životní styl lidí ze zemí globálního Jihu. Pandemii covidu navzdory má do budoucna letecké dopravy — a tedy i emisí — jen přibývat. Podle odborníků je možných řešení hned několik.

Využití zpáteční letenky na lince Londýn — New York (dohromady asi patnáct hodin cesty) vypustí do ovzduší víc oxidu uhličitého, než kolik vyprodukuje člověk z chudší země za rok. 900hp, flickr.com

Nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) opět rozproudila debatu o tom, jak nejlépe snížit globální emise. Odborníci napříč obory se shodují, že k odvrácení environmentálního kolapsu jsou zapotřebí systémová řešení — především co nejrychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

Nutná je ale i změna koncepce dopravy, a to nejen pozemní. Při zpátečním letu z Londýna do New Yorku totiž jednotlivec vyprodukuje 986 kilogramů oxidu uhličitého. Jde o víc emisí, než kolik vypustí obyvatel jedné z šestapadesáti chudších zemí, například Ghany či Nikaragui, za celý rok. Navíc se má frekvence letecké dopravy do roku 2050 ztrojnásobit. Závěry vyplývají z nedávné zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

„Letecká doprava je neuvěřitelně uhlíkově náročná. Jde o dost možná uhlíkově nejnáročnější způsob trávení času,“ komentoval létání na Twitteru expert na dopravu při Technické univerzitě v Dortmundu, Giulio Mattioli.

Momentálně letecká doprava tvoří asi dva a půl procenta všech světových emisí oxidu uhličitého. Po přičtení dalších ničivých dopadů létání zodpovídá za změny klimatu ze tří a půl procent.

Jde o zdánlivě malou cifru, hlavní hrozba letecké dopravy však tkví právě v jejím budoucím vývoji. Zatímco v jiných sektorech dochází k postupné dekarbonizaci, letecká doprava roste bez regulací — a s ní i množství vypuštěných skleníkových plynů. Podle odborných předpovědí se může do roku 2050 rozrůst až trojnásobně, a stát se tak jedním z nejšpinavějších sektorů vůbec.

Zatímco emise z vnitrostátních letů se příliš nemění, emise z mezinárodních letů výrazně rostou — mezi roky 1990 a 2018 o více něž sto čtyřicet procent. Covidu navzdory bude podle odborníků rostoucí trend pokračovat. Graf Twitter Giulio Mattioli

Jak emisím z létání čelit

I když je možných opatření mnoho, odborníci varují před kosmetickými úpravami a lakováním nazeleno. Lobbisti leteckých společností často zmiňují potřebu zefektivnění samotného provozu letadel. Nahrazení starých modelů novými či přeprava co nejvíc pasažérů najednou by však vedly ke snížení emisí z letadel o zanedbatelná dvě a půl procenta.

V posledních týdnech je tématem i technologická inovace, a to především ve Spojených státech. Bidenova administrativa v úterý přislíbila, že do roku 2050 budou fosilní paliva ve všech letadlech nahrazena nefosilní alternativou. Mluví se také o finanční podpoře vývoje bezemisních letadel. Zatím však není jisté, o kolik čistší nová paliva budou — a vznik skutečně bezemisních modelů může trvat ještě celé roky.

Potenciální překážkou brzké inovace je také její vysoká cena, a s ní spojené politické riziko. Spojené státy během pandemie vynaložily na záchranu aerolinek více než pětadvacet miliard dolarů. Další vládní investice do letectví by tak mohly být u voličů vysoce nepopulární.

Řešení opačného střihu závisí čistě na politické vůli. V úvahu připadá výrazné zdražení letenek či zavedení daně z častého létání. Podle zastánců této cesty však musí být podobná opatření co možná společensky nejspravedlivější, a dopadnout především na spotřebitelské návyky těch nejbohatších.

Na individuální úrovni je potom omezení letecké dopravy jednoznačné: nelétat, pokud tak okolnosti umožňují. Ke skutečnému řešení klimatické krize jsou zapotřebí hlavně rozsáhlé změny v energetice a infrastruktuře, od kterých koncept osobní uhlíkové stopy často jen odvádí pozornost. V případě letecké dopravy však jde podle odborníků o jeden z nejpřímějších způsobů, jak může jednotlivec globální emise snížit.

Další informace:

Diskuse