Klimatická krize postupuje nebývalou rychlostí a její rozsah dokonce překonává dřívější vědecké prognózy. V posledních týdnech se projevuje nejen extrémními teplotami všude ve světě, ale i kumulací mimořádných přírodních pohrom.

V červenci došlo v Evropě k několika povodním, které jen v Německu zabily 184 lidí. Příval srážek zasáhl i západ Indie, kde si rekordní monzunové deště vyžádaly nejméně dvě stě obětí.

Další oblasti naopak svírá extrémní sucho a z něj plynoucí lesní požáry. Řecko se nadále potýká s ohni „apokalyptických“ rozměrů. Svět šokovaly například páteční záběry z evakuace ostrova Euboia.

Dosah i následky klimatické krize dobře ilustrují její nedávné projevy ve čtyřech odlišných koutech světa: v Číně, Turecku, Kalifornii a na Sibiři. Místa spojuje historicky poměrně běžný výskyt živelních katastrof. Jejich frekvenci, a především intenzitu však umocňují právě změny klimatu.

Ve všech čtyřech zmíněných lokalitách letos došlo k pohromám rekordního rozsahu, který se bude do budoucna jen vyostřovat. Tedy alespoň do chvíle, než lidská civilizace přejde na bezemisní ekonomiku a bude s ní fungovat několik desítek let. Jak pro deník Guardian uvedl profesor Oxfordské univerzity Tim Palmer: „Pokud vypouštění emisí brzy nezastavíme, klima bude připomínat peklo na zemi.“

Rekordní povodně v Číně zasáhly na třináct milionů lidí

„Tisíciletý déšť.“ Tak odborníci shrnuli rekordní příval srážek, který v půlce července zaplavil čínskou provincii Che-nan — obzvlášť její hlavní město Čeng-čou. Za tři dny v metropoli napršelo přes 600 mm srážek — tedy tolik, kolik průměrně za rok.

Extrémní povodně zabily nejméně 302 lidí, přes padesát obyvatel Che-nanu se pohřešuje. Dohromady pohroma zasáhla až třináct milionů Číňanů. Na místě nyní pomáhají tisíce vojáků, kteří z bezpečnostních důvodů odklonili řeky a střeží přehrady.

Provincii voda rozvrátila i materiálně: zničila devět tisíc domů, celé vesnice vymazala z mapy, paralyzovala dopravní komunikace. Ekonomické škody čínská vláda vyčíslila na třiapadesát miliard jüanů, v přepočtu asi sto osmdesát miliard korun.

Představitelé mezinárodní komunity obratem vysvětlili čínské povodně zhoršujícím se stavem klimatu. „Existuje jasná spojitost mezi změnami klimatu a extrémními povodněmi v Číně, Indii a západní Evropě,“ uvedl pro média vyslanec OSN pro snižování rizika katastrof Sandžej Srivastava.

Čínská vláda tak v reakci na povodně údajně plánuje změnit svou klimatickou politiku. Na nedávném jednání, které svolal, Si Ťin-pchinge prý vyzval ke celostátnímu a koordinovanému přístupu.