„Není úniku.“ Extrémní projevy změn klimatu sužují celý svět

Adam Rektor Polánek

Turecko v plamenech, Čína pod vodou. Rekordní projevy klimatické krize jsou skutečně globálního dosahu — a překonávají dosavadní prognózy. Odborníci se shodují, že v boji se změnami klimatu lidstvo zatím prohrává.

Dopady extrémních jevů mají mnoho podob: zatímco jižní Evropu či západ Spojených států svírají drtivá sucha, Čína se potýká s tisíciletou povodní. Vědci se shodují, že ke stabilizaci klimatu je nutný přechod na bezemisní ekonomiku. Foto Noel Celis, AFP

Klimatická krize postupuje nebývalou rychlostí a její rozsah dokonce překonává dřívější vědecké prognózy. V posledních týdnech se projevuje nejen extrémními teplotami všude ve světě, ale i kumulací mimořádných přírodních pohrom.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

V červenci došlo v Evropě k několika povodním, které jen v Německu zabily 184 lidí. Příval srážek zasáhl i západ Indie, kde si rekordní monzunové deště vyžádaly nejméně dvě stě obětí.

Další oblasti naopak svírá extrémní sucho a z něj plynoucí lesní požáry. Řecko se nadále potýká s ohni „apokalyptických“ rozměrů. Svět šokovaly například páteční záběry z evakuace ostrova Euboia.

Dosah i následky klimatické krize dobře ilustrují její nedávné projevy ve čtyřech odlišných koutech světa: v Číně, Turecku, Kalifornii a na Sibiři. Místa spojuje historicky poměrně běžný výskyt živelních katastrof. Jejich frekvenci, a především intenzitu však umocňují právě změny klimatu.

Ve všech čtyřech zmíněných lokalitách letos došlo k pohromám rekordního rozsahu, který se bude do budoucna jen vyostřovat. Tedy alespoň do chvíle, než lidská civilizace přejde na bezemisní ekonomiku a bude s ní fungovat několik desítek let. Jak pro deník Guardian uvedl profesor Oxfordské univerzity Tim Palmer: „Pokud vypouštění emisí brzy nezastavíme, klima bude připomínat peklo na zemi.“

Rekordní povodně v Číně zasáhly na třináct milionů lidí

„Tisíciletý déšť.“ Tak odborníci shrnuli rekordní příval srážek, který v půlce července zaplavil čínskou provincii Che-nan — obzvlášť její hlavní město Čeng-čou. Za tři dny v metropoli napršelo přes 600 mm srážek — tedy tolik, kolik průměrně za rok.

Extrémní povodně zabily nejméně 302 lidí, přes padesát obyvatel Che-nanu se pohřešuje. Dohromady pohroma zasáhla až třináct milionů Číňanů. Na místě nyní pomáhají tisíce vojáků, kteří z bezpečnostních důvodů odklonili řeky a střeží přehrady.

Provincii voda rozvrátila i materiálně: zničila devět tisíc domů, celé vesnice vymazala z mapy, paralyzovala dopravní komunikace. Ekonomické škody čínská vláda vyčíslila na třiapadesát miliard jüanů, v přepočtu asi sto osmdesát miliard korun.

Provincie Che-nan ve středojižní Číně čítá kolem sta milionů obyvatel. Rekordní povodně zasáhly až třináct milionů z nich. Nejvíc utrpělo hlavní město provincie, metropole Čeng-čou. Foto Noel Celis, AFP

Představitelé mezinárodní komunity obratem vysvětlili čínské povodně zhoršujícím se stavem klimatu. „Existuje jasná spojitost mezi změnami klimatu a extrémními povodněmi v Číně, Indii a západní Evropě,“ uvedl pro média vyslanec OSN pro snižování rizika katastrof Sandžej Srivastava.

Čínská vláda tak v reakci na povodně údajně plánuje změnit svou klimatickou politiku. Na nedávném jednání, které svolal, Si Ťin-pchinge prý vyzval ke celostátnímu a koordinovanému přístupu.

Čínské povodně obrátily každodenní život ve středojižní Číně vzhůru nohama. Centrální vláda slibuje nejen finanční pomoc, ale i revizi svých klimatických plánů — odborníci na klima jsou však skeptičtí. Foto SRT, AFP

Nový čínský plán boje se změnami klimatu chce zvláštní vyslanec pro otázky klimatu Sie Čen-chua představit ještě před listopadovým klimatickým summitem COP26. Podle komentátorů však bude plán obsahovat především ochranná a preventivní opatření, nikoli výraznější snižování emisí. Si Ťin-pching totiž trvá na „dvojím“ přístupu k fosilním palivům: vypouštění skleníkových plynů má v Číně dosáhnout vrcholu před rokem 2030, načež bude následovat postupná energetická transformace. Uhlíkové neutrality chce největší světový znečišťovatel dosáhnout do roku 2060 — o deset let později, než je zapotřebí k alespoň relativní stabilitě klimatu.

Nejhorší požáry v tureckých dějinách

Lesní požáry nejsou v jižních a západních regionech Turecka nijak výjimečné. Během léta tam vinou sucha a vysokých teplot každoročně hoří tisíce hektarů půdy.

Letošní požáry jsou ale jiné. Koncem července propukly v takové intenzitě, že se během pár hodin vymkly kontrole. Oheň se nečekaně rozšířil do měst a vesnic a nastaly hromadné evakuace. Požáry si vyžádaly nejméně osm obětí a nespočet zraněných.

Požáry propukly na jihu a jihozápadě Turecka, tedy v oblastech, které se u turistů těší velké popularitě. Kvůli ohňům museli několik hotelů evakuovat. Foto Ilyas Akengin, AFP

Navíc lehlo popelem na sto šedesát tisíc hektarů tureckých lesů — tedy asi čtyřikrát víc lesní plochy, než kolik v Turecku běžně shoří za celý rok. Pohroma takového rozsahu by nebyla bez změn klimatu možná.

„Jedná se o nejhorší požáry v dějinách Turecka,“ popsal situaci v televizním rozhovoru prezident Recep Erdoğan. Jeho vyjádření potvrzují nejnovější vědecká zjištění. Podle evropského výzkumného programu Copernicus jde skutečně o nejničivější požáry v historii měření.

Většina ohňů už je díky hasičům a dobrovolníkům pod kontrolou. Některé však stále hoří. Minulý týden se ohně přiblížily k uhelné elektrárně v jihozápadním městě Milas. Uloženy v ní jsou tisíce tun uhlí, a pokud by vzplály, došlo by k tvorbě jedovatého smogu a dalšímu úniku emisí.

Erdoğan ve středu přiznal, že elektrárnu „oheň dost možná zničí“ — a nyní čelí kritice ze všech stran. Podle komentátorů velká část veřejnosti vnímá dopady požárů jako prezidentovo selhání. Centrální vláda totiž nebyla na lesní požáry dostatečně připravená — chybělo potřebné vybavení, především hasicí letadla. Živelní pohroma tak dost možná narušila zbytky Erdoğanovy image schopného a důsledného vůdce.

Palčivým tématem do budoucna bude i obnova postižených regionů — nejen finanční, ale i ekologická. „Nezbyl tu jediný strom. Ohně už ani nemají kde vzniknout,“ uvedl pro agenturu AP jeden z místních, Resit Yavuz.

Rekordní požáry se podepsaly i na turecké krajině. Zalesnění postižených oblastí je možným politickým tématem pro další roky. Navzdory Erdoğanovým slibům ekologické obnovy je totiž většina lesů vyhrazená k těžbě surovin. Destrukci, kterou ohně započaly, tak může brzy dokončit vláda. Foto AFP

Postiženou půdu Erdoğan slíbil brzy zalesnit. Environmentální organizace i ekologové se však mají na pozoru. Podle loňské studie Turecké nadace pro boj s erozí půdy totiž vláda vyhradila devětapadesát procent všech tureckých lesů k těžbě surovin. Další úbytek zelené plochy by však jen zhoršil dopady klimatických změn, vůči kterým je Turecko už teď podle odborníků obzvlášť náchylné.

Turecká klimatická politika přitom, zejména v porovnání s jinými ekonomicky vyspělými zeměmi, výrazně zaostává. Přes osmdesát procent turecké energie pochází z fosilních zdrojů — převážně z uhlí. I když se země snaží zdroje postupně diverzifikovat, energetický přechod je zatím pomalý a týká se jen některých sektorů. Odborníci také kritizují fakt, že Erdoğanova vláda dosud nestanovila konkrétní cíle pro snižování emisí ani se nezavázala k docílení uhlíkové neutrality před rokem 2050. Turecko je navíc jedinou zemí skupiny G20, která neratifikovala Pařížskou dohodu.

Kalifornie opět prochází peklem

„Jestli popíráte změny klimatu, přijeďte do Kalifornie.“ Tak okomentoval loňské požáry tamní guvernér Gavin Newsom. A letos jeho slova platí víc než kdy dřív.

Už teď totiž kalifornské požáry překonaly loňské rekordy. Během dvou týdnů shořelo 264 tisíc hektarů půdy, nejvíc v dějinách. Rozlohou jde o takové území, jako kdyby shořelo celé město New York a přilehlé oblasti.

Kalifornie je letos stejně jako loni zahalena do smogového oranžového oparu. Požáry u místních prokazatelně způsobují environmentální žal a kvůli častému výskytu i posttraumatickou stresovou poruchu. Foto Josh Edelson, AFP

Ohně, souhrnně nazvané Dixie fire, jsou zatím uhašeny jen asi ze třetiny. Díky propracované evakuační strategii v jejich důsledku zatím nikdo nezemřel a nejvážnější zranění jsou respirační povahy. Dixie fire však nespočet lidí ze dne na den připravil o domov a způsobil škody v přepočtu za desítky miliard korun. Ovzduší je plné škodlivého smogu a místní trpí nedostatkem vody.

Podle odborníků za lesní požáry mohou především sucha, která se s postupujícími změnami klimatu horší. Kalifornii sužuje rekordně nízké množství srážek, zatímco velmi silný vítr oheň rozdmýchává.

Prevence požárů byla navíc dlouho zanedbávaná. Celé dekády v Kalifornii platil přístup „let it burn,“ tedy doslova „nechme to hořet.“ Profesionálních hasičů a potřebného vybavení je proto v Kalifornii pomálu.

Celé obce v Kalifornii každoročně mizí pod náporem plamenů. Tisíce obyvatel se každoročně stěhuje, aby požárům unikli — a nalezli nový domov. Foto Josh Edelson, AFP

Guvernér Newsom proto apeluje na prezidenta Bidena, aby federální vláda poskytla Kalifornii víc finančních prostředků na prevenci budoucích ohňů. Biden takovou podporu přislíbil. Ekologové však připomínají, že ani důsledná prevence požárů nemůže nahradit systémové řešení jejich příčiny: co nejrychlejší konec fosilní ekonomiky.

Oheň na Sibiři: rekordní emise a všudypřítomný kouř

V Deníku Referendum jsme o letošních požárech na Sibiři nedávno informovali. Východoruská oblast Jakutsko se už přes měsíc potýká s extrémními požáry, které letos pohltily přes šest milionů hektarů půdy. Podobně jako v Kalifornii jsou ohně tak silné, že se je nedaří zastavit — a mohou se proto nekontrolovaně šířit dál.

Na Sibiři tak stále hoří přes sto ohňů, které nadále ohrožují nejen půdu, ale i ovzduší. Jakutsko je zahaleno do vysoce jedovatého smogu, který se před pár týdny jevil jako hustý žlutý dým. K dnešnímu dni však došlo k takové míře znečištění, že nyní smog působí spíš rudě. Zdánlivě všudypřítomný kouř kompletně pohltil jakutskou oblohu. Jeho vinou se, slovy ruských médií, „sibiřské dny mění v noci.“

Hutný kouř zbarvil jakutské ovzduší doruda. Slunce je pod škodlivou clonou sotva znatelné. Foto Dimitar Dilkoff, AFP

Smog však nezasáhl pouze východní Rusko. Kouř z požárů urazil na tři tisíce kilometrů, a minulý týden částečně pokryl i Severní pól. Dosah smogu vypovídá o tom, jak velký vliv má stav sibiřského ekosystému na zbytek planety.

Největším nebezpečím, které sibiřské požáry v dlouhodobém horizontu představují pro klima, je množství vypuštěných emisí — a letošní ohně už teď překonaly loňský rekord. Podle výzkumného programu Copernicus požáry od června vypustily do ovzduší 505 megatun skleníkových plynů. Během loňských požárů se jednalo o 450 megatun škodlivých látek.

Hlavní představitel Jakutska Ajsen Nikolajev pro média shrnul příčiny destruktivních požárů. „Už dva a půl měsíce tu nepršelo, panuje velké sucho a horko,“ uvedl. Okolnosti příznivé pro živelní pohromu se budou podle odborníků nadále prohlubovat, dokud se z klimatu nestane priorita světové politiky.

Se sibiřskými požáry bojuje devadesát tisíc členů složek záchranného integrovaného systému a nespočet dobrovolníků. I přesto se mohutné ohně zatím nedaří zastavit. Foto Dimitar Dilkoff, AFP

Další informace:

Diskuse