Klimatická krize postupuje nebývalou rychlostí a její rozsah dokonce překonává dřívější vědecké prognózy. V posledních týdnech se projevuje nejen extrémními teplotami všude ve světě, ale i kumulací mimořádných přírodních pohrom.

V červenci došlo v Evropě k několika povodním, které jen v Německu zabily 184 lidí. Příval srážek zasáhl i západ Indie, kde si rekordní monzunové deště vyžádaly nejméně dvě stě obětí.

Další oblasti naopak svírá extrémní sucho a z něj plynoucí lesní požáry. Řecko se nadále potýká s ohni „apokalyptických“ rozměrů. Svět šokovaly například páteční záběry z evakuace ostrova Euboia.

Dosah i následky klimatické krize dobře ilustrují její nedávné projevy ve čtyřech odlišných koutech světa: v Číně, Turecku, Kalifornii a na Sibiři. Místa spojuje historicky poměrně běžný výskyt živelních katastrof. Jejich frekvenci, a především intenzitu však umocňují právě změny klimatu.

Ve všech čtyřech zmíněných lokalitách letos došlo k pohromám rekordního rozsahu, který se bude do budoucna jen vyostřovat. Tedy alespoň do chvíle, než lidská civilizace přejde na bezemisní ekonomiku a bude s ní fungovat několik desítek let. Jak pro deník Guardian uvedl profesor Oxfordské univerzity Tim Palmer: „Pokud vypouštění emisí brzy nezastavíme, klima bude připomínat peklo na zemi.“

Rekordní povodně v Číně zasáhly na třináct milionů lidí

„Tisíciletý déšť.“ Tak odborníci shrnuli rekordní příval srážek, který v půlce července zaplavil čínskou provincii Che-nan — obzvlášť její hlavní město Čeng-čou. Za tři dny v metropoli napršelo přes 600 mm srážek — tedy tolik, kolik průměrně za rok.

Extrémní povodně zabily nejméně 302 lidí, přes padesát obyvatel Che-nanu se pohřešuje. Dohromady pohroma zasáhla až třináct milionů Číňanů. Na místě nyní pomáhají tisíce vojáků, kteří z bezpečnostních důvodů odklonili řeky a střeží přehrady.

Provincii voda rozvrátila i materiálně: zničila devět tisíc domů, celé vesnice vymazala z mapy, paralyzovala dopravní komunikace. Ekonomické škody čínská vláda vyčíslila na třiapadesát miliard jüanů, v přepočtu asi sto osmdesát miliard korun.

Představitelé mezinárodní komunity obratem vysvětlili čínské povodně zhoršujícím se stavem klimatu. „Existuje jasná spojitost mezi změnami klimatu a extrémními povodněmi v Číně, Indii a západní Evropě,“ uvedl pro média vyslanec OSN pro snižování rizika katastrof Sandžej Srivastava.

Čínská vláda tak v reakci na povodně údajně plánuje změnit svou klimatickou politiku. Na nedávném jednání, které svolal, Si Ťin-pchinge prý vyzval ke celostátnímu a koordinovanému přístupu.

Nový čínský plán boje se změnami klimatu chce zvláštní vyslanec pro otázky klimatu Sie Čen-chua představit ještě před listopadovým klimatickým summitem COP26. Podle komentátorů však bude plán obsahovat především ochranná a preventivní opatření, nikoli výraznější snižování emisí. Si Ťin-pching totiž trvá na „dvojím“ přístupu k fosilním palivům: vypouštění skleníkových plynů má v Číně dosáhnout vrcholu před rokem 2030, načež bude následovat postupná energetická transformace. Uhlíkové neutrality chce největší světový znečišťovatel dosáhnout do roku 2060 — o deset let později, než je zapotřebí k alespoň relativní stabilitě klimatu.

Nejhorší požáry v tureckých dějinách

Lesní požáry nejsou v jižních a západních regionech Turecka nijak výjimečné. Během léta tam vinou sucha a vysokých teplot každoročně hoří tisíce hektarů půdy.

Letošní požáry jsou ale jiné. Koncem července propukly v takové intenzitě, že se během pár hodin vymkly kontrole. Oheň se nečekaně rozšířil do měst a vesnic a nastaly hromadné evakuace. Požáry si vyžádaly nejméně osm obětí a nespočet zraněných.

Navíc lehlo popelem na sto šedesát tisíc hektarů tureckých lesů — tedy asi čtyřikrát víc lesní plochy, než kolik v Turecku běžně shoří za celý rok. Pohroma takového rozsahu by nebyla bez změn klimatu možná.

„Jedná se o nejhorší požáry v dějinách Turecka,“ popsal situaci v televizním rozhovoru prezident Recep Erdoğan. Jeho vyjádření potvrzují nejnovější vědecká zjištění. Podle evropského výzkumného programu Copernicus jde skutečně o nejničivější požáry v historii měření.

Většina ohňů už je díky hasičům a dobrovolníkům pod kontrolou. Některé však stále hoří. Minulý týden se ohně přiblížily k uhelné elektrárně v jihozápadním městě Milas. Uloženy v ní jsou tisíce tun uhlí, a pokud by vzplály, došlo by k tvorbě jedovatého smogu a dalšímu úniku emisí.

Erdoğan ve středu přiznal, že elektrárnu „oheň dost možná zničí“ — a nyní čelí kritice ze všech stran. Podle komentátorů velká část veřejnosti vnímá dopady požárů jako prezidentovo selhání. Centrální vláda totiž nebyla na lesní požáry dostatečně připravená — chybělo potřebné vybavení, především hasicí letadla. Živelní pohroma tak dost možná narušila zbytky Erdoğanovy image schopného a důsledného vůdce.

Palčivým tématem do budoucna bude i obnova postižených regionů — nejen finanční, ale i ekologická. „Nezbyl tu jediný strom. Ohně už ani nemají kde vzniknout,“ uvedl pro agenturu AP jeden z místních, Resit Yavuz.

Postiženou půdu Erdoğan slíbil brzy zalesnit. Environmentální organizace i ekologové se však mají na pozoru. Podle loňské studie Turecké nadace pro boj s erozí půdy totiž vláda vyhradila devětapadesát procent všech tureckých lesů k těžbě surovin. Další úbytek zelené plochy by však jen zhoršil dopady klimatických změn, vůči kterým je Turecko už teď podle odborníků obzvlášť náchylné.

Turecká klimatická politika přitom, zejména v porovnání s jinými ekonomicky vyspělými zeměmi, výrazně zaostává. Přes osmdesát procent turecké energie pochází z fosilních zdrojů — převážně z uhlí. I když se země snaží zdroje postupně diverzifikovat, energetický přechod je zatím pomalý a týká se jen některých sektorů. Odborníci také kritizují fakt, že Erdoğanova vláda dosud nestanovila konkrétní cíle pro snižování emisí ani se nezavázala k docílení uhlíkové neutrality před rokem 2050. Turecko je navíc jedinou zemí skupiny G20, která neratifikovala Pařížskou dohodu.

Kalifornie opět prochází peklem

„Jestli popíráte změny klimatu, přijeďte do Kalifornie.“ Tak okomentoval loňské požáry tamní guvernér Gavin Newsom. A letos jeho slova platí víc než kdy dřív.

Už teď totiž kalifornské požáry překonaly loňské rekordy. Během dvou týdnů shořelo 264 tisíc hektarů půdy, nejvíc v dějinách. Rozlohou jde o takové území, jako kdyby shořelo celé město New York a přilehlé oblasti.