Emisní povolenky jsou v Číně rekordně levné. Minulý pátek jejich cena klesla na pouhých devětačtyřicet jüanů (asi šest a půl eura) za tunu vypuštěného oxidu uhličitého. Jde o nejnižší cifru od půlky července, kdy Čína vlastní trh s povolenkami spustila.

Systém pro snižování emisí tak podle odborníků neplní svůj účel a je strukturálně nefunkční. Pro čínský fosilní průmysl představuje pouze symbolickou překážku, která provoz nijak neomezuje.

Jak navíc připomínají analytici projektu Sinopsis, povolenky jsou nástrojem obohacení státního aparátu, a ve své stávající podobě klimatickou krizi spíše prohlubují. „Čína trhu s emisními povolenkami zneužívá… peníze získané jejich prodejem často putují na výrobu produktů obsahujících silné skleníkové plyny, které se v ekonomicky vyspělých státech již téměř nevyrábějí, jako například fluoroform,“ uvedli pro Deník Referendum čeští sinologové.

Neúspěch trhu s povolenkami přiznávají i někteří představitelé Komunistické strany ČLR. Server Argus Media cituje ministra životního prostředí Chuang Žun-čchioua, podle kterého je systém „pro Čínu novou iniciativou, má spoustu nedostatků a potřebuje vylepšit.“

Emisní povolenky přitom potenciál fungovat mají. Nová analýza investorské skupiny AIGCC tvrdí, že čínské povolenky mohou do roku 2060 snížit emise až o šedesát procent — tedy pokud nastane potřebná proměna tržních mechanik.

Přinejmenším do konce dekády se však čínský fosilní průmysl nemá čeho obávat. Generální tajemník Si Ťin-pching nadále trvá na maximalizaci uhlíkové ekonomiky před rokem 2030, načež bude následovat postupná dekarbonizace.

Uhlíkové neutrality má země dosáhnout do roku 2060. Vzhledem k čínským energetickým nárokům jde o ambiciózní cíl — i přesto, že vůči doporučením vědců a Pařížské úmluvy zaostává nejméně o deset let.

Podle nedávných zjištění má však největší světový znečišťovatel od slov velmi daleko k činům. Nefunkční trh s emisními povolenkami je jen pomyslnou špičkou ledovce — čínská klimatická politika obecně je často rozporuplná či nedůsledná. Politbyro chce zajistit ekonomický růst s fosilními palivy, a zároveň vytvořit svými slovy „ekologickou civilizaci“ bez nich.

Hospodářský zázrak jménem uhlí

Snahy o detailní analýzu čínské energetiky komplikuje fakt, že její přesné parametry nejsou zcela známé. Sinoložka Olga Lomová z projektu Sinopsis upozorňuje, že „čínské statistiky a všechna data, která jsou v ČLR zveřejňována, zasluhují málo důvěry“. Nezávislé výzkumy se však shodují, že Čína zodpovídá přibližně za osmadvacet procent veškerých světových emisí — tedy víc než USA, EU a Japonsko dohromady.

Hlavní příčinou je spalování uhlí, které pohání vlastně veškerý čínský průmysl. Fosilní palivo tvoří osmapadesát procent energetické spotřeby. Na čínské půdě se nachází na 1037 uhelných elektráren. Šest set z nich musí ČLR podle nedávné studie uzavřít během příštích deseti let, pokud chce dostát slibu uhlíkové neutrality před rokem 2060.