Vztahy Číny a USA: odhodlání „nové mládeže“ a úkoly pro Ameriku

Olga Lomová

Joe Biden vede politiku vůči ČLR bez větší změn, pokouší se nicméně navázat kontakty a otevřít dialog o záchraně klimatu. Představitelé ČLR o dialog nestojí, požadují nápravu „chybné“ americké politiky a mobilizují domácí propagandu.

Čínský přístup vůči USA by se dal označit za vydírání — jestli chcete zachraňovat planetu, přistupte nejdříve na naše podmínky, otevřete nám přístup do strategických odvětví, uvolněte cestu vlivovým operacím na vašem území a přestaňte si zahrávat se sankcemi namířenými proti vykonavatelům etnické čistky v Sin-ťiangu a těm, kteří likvidují občanská práva v Hong-kongu. Foto Frederic J. Brown, Pool, AFP

28. srpna se mezi krátkými videy na první straně webového zpravodajství agentury Sin-chua objevil bizarní výstup jisté Li Tchao označující samu sebe za představitelku „nové mládeže na ministerstvu zahraničních věcí“ a pracovnici zodpovědnou „ze různé oblasti vztahu k USA“. Li Tchao procítěně shrnuje napjaté vztahy mezi USA a ČLR a zároveň zdůrazňuje vzájemnou náklonost lidu obou zemí. Její slova podbarvuje hudba zdůrazňující emocionalitu projevu.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Tímto způsobem Li Tchao líčí „zlovolné jednání“ (e sing) Spojených států, které prý proti Čínské lidové republice vedou válku, jejímž „prvním výstřelem“ bylo zavedení obchodních tarifů. Podrobněji hovoří o uzavření amerického konzulátu v Houstonu loni v létě, které označuje za „americkou provokaci, k níž došlo na základě ničím nepodložených obvinění.“ Uvádí, že byla na konzulátu zaměstnána a se slzou v oku vzpomíná, jak ona a „její spolubojovníci […] byli rozhněváni a pociťovali pohrdání protičínskými silami, které ničí čínsko-americké vztahy“ a chtějí „zastavit rozvoj Číny.“

Americký agresor a přátelství mezi lidem celého světa

Odhodlaný čínský boj s nepřátelskými silami a „panovačnými praktikami“ USA však podle Li Tchao nakonec donutil USA vrátit se k vyjednávacímu stolu a „prostřednictvím dialogu a vyjednávání dosáhnout první fáze čínsko-americké obchodní dohody výhodné jak pro obě země, tak pro celý svět.“ Na to pak Li Tchao navázala příklady z nedávné minulosti, kdy „čínský i americký lid“ projevily vzájemnou solidaritu v době zuřící pandemie, a zavzpomínala na studium v zahraničí (kam ji před lety vyslalo ministerstvo zahraničí), během něhož poznala, že lidé z celého světa mají o Čínu zájem a sympatizují s ní.

V závěru se objevuje lyrická scéna se stále svítícími okny v budově ministerstva zahraničních věcí. „Za těmito světly a těmito probdělými nocemi je loajalita a oddanost, která je vlastní všem členům strany a kádrům v oddělení pro vztahy s USA.“ Nakonec Li Tchao prohlašuje, že „čínská diplomacie se dokáže zocelit a kráčet vpřed ve větru a dešti a přispěje k uskutečnění velkolepé obrody čínského národa a vybudování společenství lidstva sdílejícího svůj osud.“

Širší souvislosti sehrané scénky

Svým způsobem absurdní scénka, kterou doporučuji všem studentům čínštiny k procvičení aktuální slovní zásoby — soudružka Li Tchao mluví pomalu, ve standardní výslovnosti, používá všechny důležité fráze a video je opatřeno titulky — zaslouží pozornost v kontextu vývoje vztahů mezi USA a ČLR po nástupu presidenta Bidena.

Video bylo původně uveřejněné na místě, kde se objevují zajímavosti z domova a v menší míře i ze světa, nikoliv však zásadní politické zprávy. Navzdory žánru však šlo o závažné sdělení adresované veřejnosti (a patřičně šířené na dalších zpravodajských platformách), které prezentuje postoj čínského vedení k pokusům USA zahájit s ČLR omezený dialog. Ústy soudružky Li Tchao se veřejnost dovídá, že „postoj Číny k nespravedlivé válce USA je jednoznačný,“ že „válku proti Číně nelze vyhrát“ a že konec konců s ČLR sympatizuje lid celého světa a stojí na její straně.

Děje se tak v době, kdy prezident Biden sice pokračuje v čínské politice svého předchůdce a částečně ji ještě přitvrzuje, zároveň se ale neúspěšně snaží navázat dialog v oblasti ochrany klimatu. Měsíc před zveřejněním osobní zpovědi soudružky Li Tchao navštívila ČLR Wendy Sherman, první náměstkyně amerického ministra zahraničí Blinkena.

Jednání se uskutečnilo v přístavním městě Tiencin, neboť Peking byl v té době kvůli hrozbě nového šíření nákazy koronaviru uzavřen. Jejím hlavním partnerem v jednání byl jeden z náměstků čínského ministra zahraničí Sie Feng, setkala se však také s ministrem zahraničí Wang Im. Analytici vesměs konstatovali, že návštěva Sherman v ČLR vyzněla v neprospěch USA. Čína totiž vůči vysoce postavené diplomatce dala najevo přezíravý postoj.

Podle čínského zpravodajství Wang I udělal americké představitelce přednášku o právu ČLR na rozvoj a jejích legitimních zájmech, včetně politiky jedné Číny, a odmítl „americké pokusy bránit modernizaci Číny.“

Vyvrcholením návštěvy druhé nejvýše postavené úřednice v zahraničněpolitické administrativě USA byly dva seznamy úkolů pro americkou administrativu, které jí předložil náměstek Sie Feng. Oba dokumenty nesou výmluvné názvy: „Seznam chybné americké politiky a jednání ve vztahu k Číně, která je třeba napravit“ (v oficiálním anglickém překladu „wrongdoings that must stop“) a „Seznam zásadních konkrétních případů, nad nimiž Čína vyjadřuje znepokojení.“

Plné znění ani jednoho z těchto dokumentů nebylo zveřejněno, shrnutí dostupné v čínském zpravodajství v případě šestnáctibodového seznamu chyb americké zahraniční politiky hovoří o nutnosti bezpodmínečně zrušit omezení při vydávání amerických víz, a to zejména členům Komunistické strany Číny, zrušit sankce vůči některým čínským představitelům a uvolnit vízovou politiku pro čínské studenty přijíždějící do USA.

Seznam dále zmiňuje blíže neurčená omezování čínských firem podnikajících v USA, „perzekuci Konfuciových institutů“ a nucenou registrací čínských médií v USA coby zahraničních agentur. Konkrétně je zmíněn požadavek zrušit extradici dcery zakladatele firmy Huawei Meng Wan-čou k soudnímu řízení do USA.

Komentáře v čínském tisku tyto požadavky poněkud nelogicky (uvážíme-li, že podle zveřejněných podrobností se jedná hlavně o přítomnost čínských subjektů v USA) shrnují slovy o „zasahování do vnitřní politiky země, útocích na komunistickou stranu a vedoucí představitele Číny, útocích na socialismus s čínskými rysy, poškozování základních zájmů Číny a omezování a potlačování rozvoje Číny.“

Oba seznamy předložené jako základní podmínky čínské strany pro to, aby začala s USA seriózně diplomaticky jednat, navíc ministr zahraničí Wang I znovu připomněl během telefonického rozhovoru s Anthonym Blinkenem, který se uskutečnil z americké iniciativy na konci srpna v souvislosti se stažením amerických vojsk z Afghánistánu.

„Dialog“ o klimatu

Několik dní po odvysílání procítěného projevu soudružky Li Tchao o nespravedlivé válce, kterou vede USA proti Číně, přijel na oficiální návštěvu ČLR zvláštní vyslanec USA pro otázky klimatu John Kerry. Stejně jako před ním Sherman uvízl v Tiencinu a vedle svého hlavního partnera, zvláštního vyslance ČLR pro otázky klimatu a jinak celkem subalterního úředníka ministerstva zahraničních věcí Sie Čen-chua, s nímž jednal osobně, absolvoval další jednání formou videokonferencí.

Prostřednictvím aplikace Zoom se setkal s ministrem zahraničí Wang Im a se členem stálého výboru politbyra Chan Čengem. Promluvil s ním i další člen stálého výboru politbyra a ředitel kanceláře Komise ÚV KS Číny pro zahraniční záležitosti Jang Ťie-čch‘.

Kerryho návštěva nepřinesla žádné společné prohlášení a každá strana o jednáních referovala po svém. Kerry potvrdil snahu americké administrativy zahájit s ČLR dialog o společném postupu při snižování produkce skleníkových plynů bez ohledu na ostatní otázky čínsko-amerických vztahů.

Při té příležitosti prohlásil, že klimatická krize je problém, z něhož v zájmu budoucnosti lidstva nelze dělat zbraň geopolitiky. Podle vlastního vyjádření Kerry také kritizoval nedávné otevírání nových uhelných elektráren a rozšiřování těžby uhlí v ČLR, které označil za „významnou komplikaci pro celosvětovou snahu řešit klimatickou krizi.“

ČLR je od roku 2006 největším světovým producentem skleníkových plynů, v celosvětovém měřítku jich vyprodukuje více než jednu čtvrtinu, do roku 2030 navíc hodlá v závislosti na rozvoji své ekonomiky emise zvyšovat.

V čínských médiích se Kerryho výroky ani fakta o zvyšování produkce skleníkových plynů neobjevila. Zato se také argumentovalo budoucností lidstva, avšak s útokem namířeným proti USA. Podle čínského vedení totiž bude možné jednat o otázkách klimatu teprve až USA „napraví svou chybnou politiku.“

Jang Ťie-čch‘, který je po Si Ťin-pchingovi nejdůležitější postavou čínské zahraniční politiky, obligátně odmítl zasahování do vnitřních záležitostí Číny a mluvil o potřebě mírového soužití, vzájemném respektu a oboustranně prospěšné spolupráci. Z jeho vystoupení, jak bylo shrnuto v čínském tisku, vysvítá, že Kerrymu bezpochyby připomněl domácí úkoly pro USA shrnuté v oněch dvou seznamech, které obdržela Wendy Sherman.

Konstruktivní přístup nebo bezradnost?

Z určité perspektivy by se čínský přístup dal označit za vydírání — jestli chcete zachraňovat planetu, přistupte nejdříve na naše podmínky, otevřete nám přístup do strategických odvětví, uvolněte cestu vlivovým operacím na vašem území a přestaňte si zahrávat se sankcemi namířenými proti vykonavatelům etnické čistky v Sin-ťiangu a těm, kteří likvidují občanská práva v Hong-kongu.

Zahraniční komentátoři se proto nemohou shodnout, zda jsou pokusy Bidenovy administrativy navázat dialog pozitivním jevem americké zahraniční politiky, který může přispět k deeskalaci napětí v regionu a otevřít nové možnosti, jak se vyrovnat s klimatickou krizí, anebo zda americká administrativa neuváženě poskytuje Komunistické straně Číny příležitost demonstrativně znevažovat autoritu Spojených států a dávat najevo svou převahu.

Skeptickému názoru nahrávají takové diplomatické „facky“, jako výběr méně významných partnerů k jednání, nahrazení části osobních kontaktů videokonferencemi a třeba i načasování jednání představitele čínského ministerstva zahraničí o budoucích vztazích s Talibánem na stejný čas, kdy Kerry seděl v hotelu v Tiencinu.

Největší neomaleností čínské strany jsou ale bezpochyby seznamy úkolů požadující nápravu „chybné politiky“, které USA musí splnit, aby s nimi ČLR vůbec začala jednat. Formou i obsahem připomínají seznam, který loni dostala australská vláda a kde nechyběl ani požadavek, aby australská média neinformovala negativně o Číně. Jak vidno, diplomacie ve stylu „vlčích válečníků“ není projevem přehnané horlivosti jednotlivých diplomatů, ale součástí nového stylu „čínského pojetí diplomacie velkého státu.“

Je tu zkrátka rozehraná partie o to, kdo déle vydrží u svých postojů. A KS Číny v ní má jednu nespornou výhodu — na rozdíl od Spojených států, kde lze očekávat tlak nejen veřejnosti na urychlené řešení problému klimatické změny, a to takřka za jakoukoliv cenu, ale také některých velkých firem na uvolnění podmínek pro investice a podnikání v ČLR (bezpochyby živené přísliby čínské strany), v Čínské lidové republice podobné faktory nehrají roli. Tím spíš, že média jsou tam pod dokonalou kontrolou strany a mohou své obyvatelstvo krmit podobnými výstupy, jaký předvedla mladá soudružka Li Tchao.