Vztahy Číny a USA: odhodlání „nové mládeže“ a úkoly pro Ameriku

Olga Lomová

Joe Biden vede politiku vůči ČLR bez větší změn, pokouší se nicméně navázat kontakty a otevřít dialog o záchraně klimatu. Představitelé ČLR o dialog nestojí, požadují nápravu „chybné“ americké politiky a mobilizují domácí propagandu.

Čínský přístup vůči USA by se dal označit za vydírání — jestli chcete zachraňovat planetu, přistupte nejdříve na naše podmínky, otevřete nám přístup do strategických odvětví, uvolněte cestu vlivovým operacím na vašem území a přestaňte si zahrávat se sankcemi namířenými proti vykonavatelům etnické čistky v Sin-ťiangu a těm, kteří likvidují občanská práva v Hong-kongu. Foto Frederic J. Brown, Pool, AFP

28. srpna se mezi krátkými videy na první straně webového zpravodajství agentury Sin-chua objevil bizarní výstup jisté Li Tchao označující samu sebe za představitelku „nové mládeže na ministerstvu zahraničních věcí“ a pracovnici zodpovědnou „ze různé oblasti vztahu k USA“. Li Tchao procítěně shrnuje napjaté vztahy mezi USA a ČLR a zároveň zdůrazňuje vzájemnou náklonost lidu obou zemí. Její slova podbarvuje hudba zdůrazňující emocionalitu projevu.

Tímto způsobem Li Tchao líčí „zlovolné jednání“ (e sing) Spojených států, které prý proti Čínské lidové republice vedou válku, jejímž „prvním výstřelem“ bylo zavedení obchodních tarifů. Podrobněji hovoří o uzavření amerického konzulátu v Houstonu loni v létě, které označuje za „americkou provokaci, k níž došlo na základě ničím nepodložených obvinění.“ Uvádí, že byla na konzulátu zaměstnána a se slzou v oku vzpomíná, jak ona a „její spolubojovníci […] byli rozhněváni a pociťovali pohrdání protičínskými silami, které ničí čínsko-americké vztahy“ a chtějí „zastavit rozvoj Číny.“

Americký agresor a přátelství mezi lidem celého světa

Odhodlaný čínský boj s nepřátelskými silami a „panovačnými praktikami“ USA však podle Li Tchao nakonec donutil USA vrátit se k vyjednávacímu stolu a „prostřednictvím dialogu a vyjednávání dosáhnout první fáze čínsko-americké obchodní dohody výhodné jak pro obě země, tak pro celý svět.“ Na to pak Li Tchao navázala příklady z nedávné minulosti, kdy „čínský i americký lid“ projevily vzájemnou solidaritu v době zuřící pandemie, a zavzpomínala na studium v zahraničí (kam ji před lety vyslalo ministerstvo zahraničí), během něhož poznala, že lidé z celého světa mají o Čínu zájem a sympatizují s ní.

V závěru se objevuje lyrická scéna se stále svítícími okny v budově ministerstva zahraničních věcí. „Za těmito světly a těmito probdělými nocemi je loajalita a oddanost, která je vlastní všem členům strany a kádrům v oddělení pro vztahy s USA.“ Nakonec Li Tchao prohlašuje, že „čínská diplomacie se dokáže zocelit a kráčet vpřed ve větru a dešti a přispěje k uskutečnění velkolepé obrody čínského národa a vybudování společenství lidstva sdílejícího svůj osud.“

Širší souvislosti sehrané scénky

Svým způsobem absurdní scénka, kterou doporučuji všem studentům čínštiny k procvičení aktuální slovní zásoby — soudružka Li Tchao mluví pomalu, ve standardní výslovnosti, používá všechny důležité fráze a video je opatřeno titulky — zaslouží pozornost v kontextu vývoje vztahů mezi USA a ČLR po nástupu presidenta Bidena.

Video bylo původně uveřejněné na místě, kde se objevují zajímavosti z domova a v menší míře i ze světa, nikoliv však zásadní politické zprávy. Navzdory žánru však šlo o závažné sdělení adresované veřejnosti (a patřičně šířené na dalších zpravodajských platformách), které prezentuje postoj čínského vedení k pokusům USA zahájit s ČLR omezený dialog. Ústy soudružky Li Tchao se veřejnost dovídá, že „postoj Číny k nespravedlivé válce USA je jednoznačný,“ že „válku proti Číně nelze vyhrát“ a že konec konců s ČLR sympatizuje lid celého světa a stojí na její straně.

Děje se tak v době, kdy prezident Biden sice pokračuje v čínské politice svého předchůdce a částečně ji ještě přitvrzuje, zároveň se ale neúspěšně snaží navázat dialog v oblasti ochrany klimatu. Měsíc před zveřejněním osobní zpovědi soudružky Li Tchao navštívila ČLR Wendy Sherman, první náměstkyně amerického ministra zahraničí Blinkena.

Jednání se uskutečnilo v přístavním městě Tiencin, neboť Peking byl v té době kvůli hrozbě nového šíření nákazy koronaviru uzavřen. Jejím hlavním partnerem v jednání byl jeden z náměstků čínského ministra zahraničí Sie Feng, setkala se však také s ministrem zahraničí Wang Im. Analytici vesměs konstatovali, že návštěva Sherman v ČLR vyzněla v neprospěch USA. Čína totiž vůči vysoce postavené diplomatce dala najevo přezíravý postoj.

Podle čínského zpravodajství Wang I udělal americké představitelce přednášku o právu ČLR na rozvoj a jejích legitimních zájmech, včetně politiky jedné Číny, a odmítl „americké pokusy bránit modernizaci Číny.“

Vyvrcholením návštěvy druhé nejvýše postavené úřednice v zahraničněpolitické administrativě USA byly dva seznamy úkolů pro americkou administrativu, které jí předložil náměstek Sie Feng. Oba dokumenty nesou výmluvné názvy: „Seznam chybné americké politiky a jednání ve vztahu k Číně, která je třeba napravit“ (v oficiálním anglickém překladu „wrongdoings that must stop“) a „Seznam zásadních konkrétních případů, nad nimiž Čína vyjadřuje znepokojení.“

Plné znění ani jednoho z těchto dokumentů nebylo zveřejněno, shrnutí dostupné v čínském zpravodajství v případě šestnáctibodového seznamu chyb americké zahraniční politiky hovoří o nutnosti bezpodmínečně zrušit omezení při vydávání amerických víz, a to zejména členům Komunistické strany Číny, zrušit sankce vůči některým čínským představitelům a uvolnit vízovou politiku pro čínské studenty přijíždějící do USA.

Seznam dále zmiňuje blíže neurčená omezování čínských firem podnikajících v USA, „perzekuci Konfuciových institutů“ a nucenou registrací čínských médií v USA coby zahraničních agentur. Konkrétně je zmíněn požadavek zrušit extradici dcery zakladatele firmy Huawei Meng Wan-čou k soudnímu řízení do USA.

Komentáře v čínském tisku tyto požadavky poněkud nelogicky (uvážíme-li, že podle zveřejněných podrobností se jedná hlavně o přítomnost čínských subjektů v USA) shrnují slovy o „zasahování do vnitřní politiky země, útocích na komunistickou stranu a vedoucí představitele Číny, útocích na socialismus s čínskými rysy, poškozování základních zájmů Číny a omezování a potlačování rozvoje Číny.“

Oba seznamy předložené jako základní podmínky čínské strany pro to, aby začala s USA seriózně diplomaticky jednat, navíc ministr zahraničí Wang I znovu připomněl během telefonického rozhovoru s Anthonym Blinkenem, který se uskutečnil z americké iniciativy na konci srpna v souvislosti se stažením amerických vojsk z Afghánistánu.

„Dialog“ o klimatu

Několik dní po odvysílání procítěného projevu soudružky Li Tchao o nespravedlivé válce, kterou vede USA proti Číně, přijel na oficiální návštěvu ČLR zvláštní vyslanec USA pro otázky klimatu John Kerry. Stejně jako před ním Sherman uvízl v Tiencinu a vedle svého hlavního partnera, zvláštního vyslance ČLR pro otázky klimatu a jinak celkem subalterního úředníka ministerstva zahraničních věcí Sie Čen-chua, s nímž jednal osobně, absolvoval další jednání formou videokonferencí.

Prostřednictvím aplikace Zoom se setkal s ministrem zahraničí Wang Im a se členem stálého výboru politbyra Chan Čengem. Promluvil s ním i další člen stálého výboru politbyra a ředitel kanceláře Komise ÚV KS Číny pro zahraniční záležitosti Jang Ťie-čch‘.

Kerryho návštěva nepřinesla žádné společné prohlášení a každá strana o jednáních referovala po svém. Kerry potvrdil snahu americké administrativy zahájit s ČLR dialog o společném postupu při snižování produkce skleníkových plynů bez ohledu na ostatní otázky čínsko-amerických vztahů.

Při té příležitosti prohlásil, že klimatická krize je problém, z něhož v zájmu budoucnosti lidstva nelze dělat zbraň geopolitiky. Podle vlastního vyjádření Kerry také kritizoval nedávné otevírání nových uhelných elektráren a rozšiřování těžby uhlí v ČLR, které označil za „významnou komplikaci pro celosvětovou snahu řešit klimatickou krizi.“

ČLR je od roku 2006 největším světovým producentem skleníkových plynů, v celosvětovém měřítku jich vyprodukuje více než jednu čtvrtinu, do roku 2030 navíc hodlá v závislosti na rozvoji své ekonomiky emise zvyšovat.

V čínských médiích se Kerryho výroky ani fakta o zvyšování produkce skleníkových plynů neobjevila. Zato se také argumentovalo budoucností lidstva, avšak s útokem namířeným proti USA. Podle čínského vedení totiž bude možné jednat o otázkách klimatu teprve až USA „napraví svou chybnou politiku.“

Jang Ťie-čch‘, který je po Si Ťin-pchingovi nejdůležitější postavou čínské zahraniční politiky, obligátně odmítl zasahování do vnitřních záležitostí Číny a mluvil o potřebě mírového soužití, vzájemném respektu a oboustranně prospěšné spolupráci. Z jeho vystoupení, jak bylo shrnuto v čínském tisku, vysvítá, že Kerrymu bezpochyby připomněl domácí úkoly pro USA shrnuté v oněch dvou seznamech, které obdržela Wendy Sherman.

Konstruktivní přístup nebo bezradnost?

Z určité perspektivy by se čínský přístup dal označit za vydírání — jestli chcete zachraňovat planetu, přistupte nejdříve na naše podmínky, otevřete nám přístup do strategických odvětví, uvolněte cestu vlivovým operacím na vašem území a přestaňte si zahrávat se sankcemi namířenými proti vykonavatelům etnické čistky v Sin-ťiangu a těm, kteří likvidují občanská práva v Hong-kongu.

Zahraniční komentátoři se proto nemohou shodnout, zda jsou pokusy Bidenovy administrativy navázat dialog pozitivním jevem americké zahraniční politiky, který může přispět k deeskalaci napětí v regionu a otevřít nové možnosti, jak se vyrovnat s klimatickou krizí, anebo zda americká administrativa neuváženě poskytuje Komunistické straně Číny příležitost demonstrativně znevažovat autoritu Spojených států a dávat najevo svou převahu.

Skeptickému názoru nahrávají takové diplomatické „facky“, jako výběr méně významných partnerů k jednání, nahrazení části osobních kontaktů videokonferencemi a třeba i načasování jednání představitele čínského ministerstva zahraničí o budoucích vztazích s Talibánem na stejný čas, kdy Kerry seděl v hotelu v Tiencinu.

Největší neomaleností čínské strany jsou ale bezpochyby seznamy úkolů požadující nápravu „chybné politiky“, které USA musí splnit, aby s nimi ČLR vůbec začala jednat. Formou i obsahem připomínají seznam, který loni dostala australská vláda a kde nechyběl ani požadavek, aby australská média neinformovala negativně o Číně. Jak vidno, diplomacie ve stylu „vlčích válečníků“ není projevem přehnané horlivosti jednotlivých diplomatů, ale součástí nového stylu „čínského pojetí diplomacie velkého státu.“

Je tu zkrátka rozehraná partie o to, kdo déle vydrží u svých postojů. A KS Číny v ní má jednu nespornou výhodu — na rozdíl od Spojených států, kde lze očekávat tlak nejen veřejnosti na urychlené řešení problému klimatické změny, a to takřka za jakoukoliv cenu, ale také některých velkých firem na uvolnění podmínek pro investice a podnikání v ČLR (bezpochyby živené přísliby čínské strany), v Čínské lidové republice podobné faktory nehrají roli. Tím spíš, že média jsou tam pod dokonalou kontrolou strany a mohou své obyvatelstvo krmit podobnými výstupy, jaký předvedla mladá soudružka Li Tchao.

Diskuse