↗

K Číně přitahuje letos zraky nejen olympiáda, ale i chystaný stranický obrsjezd nebo zprovoznění nové vesmírné stanice. Foto ChMSEO

Jak tu zaznělo před pár týdny, rok 2021 ve světové politice připomínal houpačku. Nahoru a zase dolů létaly nejen covidové křivky, ale i názory Američanů na nového prezidenta, preference německých stran, vyhlídky na mír v Africe i třeba popularita předních politiků na Slovensku.

Jak tomu bude ve stávajícím roce? Zatím už za sebou máme reflexi loňského vpádu Trumpových stoupenců do Kongresu USA a rozprášené bouře v Kazachstánu, Ukrajina se stále řeší. Budou podobná dramata konstantou celého roku, nebo se nyní jen nakupila?

Globální anglojazyčná média hovoří v souvislosti s rokem 2022 nejvíce o Číně: v únoru pořádá olympijské hry, na podzim chystá veledůležitý 20. sjezd své komunistické strany, na němž se vyhlásí politika na mnoho dalších let dopředu, a ke konci roku má zprovoznit vlastní vesmírnou stanici. Očekává se další mandát pro současného prezidenta-předsedu Si Ťin-pchinga, který vládne už desátý rok a stále posiluje své postavení.

Čína dále v roce 2022 slíbila dodat miliardu proticovidových vakcín Africe a usilovat o leadership v boji s klimatickými změnami, byť poslední signály nasvědčují spíše leadershipu v klimatických technologiích, nikoliv v opatřeních.

Listy jako Economist nebo Financial Times mají za to, že rok 2022 bude právě rokem čínské sebeprezentace. Tamní režim prý chce, aby před stranickým obrkongresem vynikly všechny čínské úspěchy. Zvláště zdůrazňovat se mají pak ty, které kontrastují s problémy v USA — hospodářskými, politickými i obyčejnými otázkami vzájemného mezilidského soužití.

Ve vlastních Spojených státech bude mít prezident Biden se svojí administrativou poslední cca třičtvrtěrok, aby ukázal, že si zaslouží poslaneckou a senátní většinu. Zatím to stále neučinil a bude-li trend pokračovat, ovládnou Kongres po listopadových midterm election znovu trumpovci.

V Evropě otevírá volební rok Portugalsko, v němž se 30. ledna očekává vítězství vládnoucích socialistů. Následují prezidentské volby v Itálii, které dost možná završí politickou kariéru Silvia Berlusconiho, a 27. února referendum o změně ústavy v Bělorusku. Tam se žádný velký ohňostroj nepředpokládá.

Mimořádně zajímavé bude však jaro. Velké volby mají naplánovány Srbsko, Maďarsko i Slovinsko a vedle nich samozřejmě Francie. V září bude pak volit Švédsko parlament a Rakousko prezidenta. V každém z těchto států hrozí, že zvítězí nacionalističtí populisté, byť s různou pravděpodobností. Na druhou stranu lze ale i říci, že v každém je naděje, že budou poraženi.

Kombinované prezidentské a parlamentní volby se mají konat v březnu a květnu v Kolumbii a 2. října také v Brazílii. Zde možná nahradí stávajícího trumpistického prezidenta Bolsonara po jedenácti letech znovu legendární levičák Luiz Inácio „Lula“ da Silva.

Chile s novým progresivním prezidentem Borićem čeká snad v říjnu plebiscit, v němž se občané vyjádří k výsledku práce nového ústavodárného shromáždění. To zasedá od loňského léta a pracuje s úkolem konečně změnit rigidní postpinochetovský systém.

Německo čekají v roce 2022 celkově čtvery zemské volby (první již 27. března v Sársku), Indii šestery. V obou zemích budou tamní velmi sledované vlády pracovat na zvládnutí velkých výzev, které si předsevzaly řešit, a bojovat o udržení podpory.

Problémem celého západního světa bude i nadále inflace a globálně pak covid, snad už však poslední rok. I země jako Senegal či Rwanda plánují začít s vlastní výrobou vakcín. Turecko bude krotit své hospodářství. Mali, Súdán, Čad a Guinea budou řešit, jak dlouho ještě nechat vládnout vojáky.

Z válek roku 2021 se přelily do současného konflikty v Etiopii, v Jemenu a v Barmě, do značné míry pak také v Nigérii a Afghánistánu. Nové konflikty hrozí v tchajwanské úžině, okolo Izraele a Íránu, samozřejmě v Palestině a nyní tedy na Ukrajině.

Evropská unie jako celek by se měla dle německé Deutsche Welle soustředit na cestu k tzv. strategické autonomii, a to jak v oblasti menší závislosti na dovozu klíčového výrobního zboží (například polovodičů), tak menší závislosti na silách USA při vlastní obraně. Uvidíme, jak se jí to bude dařit za francouzského a na podzim českého předsednictví.