Afghánistán v rukou Tálibánu: Islámský stát provincie Chorásán
Fatima RahimiAfghánistánu už půl roku vládne náboženské hnutí Tálibán. Jeho moc však nepokrývá celé území. Lokálně silnou pozici má v zemi například i takzvaný Islámský stát. Co to pro Afghánistán znamená, analyzuje Fatima Rahimi.
Od doby, kdy se Tálibán chopil vlády nad Afghánistánem, uplynulo zhruba půl roku. Úředníci a úřednice, učitelky a učitelé či zdravotní personál často nadále nedostávají mzdu. V zemi roste bída, hlad, nezaměstnanost, nedostatek základních potravin a nejistota. A zima všechno ještě komplikuje. Mnoho dívek stále nemůže pokračovat ve školní docházce. Mnoho žen přišlo o možnost pracovat. Afghánská společnost má dost palčivých problémů a Islámský stát provincie Chorásán patří mezi ně.
Analýza●Fatima Rahimi
Afghánistán v rukou Tálibánu: ženy se brání, jejich pozice se však i tak hroutí
Kdo tvoří Islámský stát provincie Chorásán
Islámský stát provincie Chorásán (ISKP) je regionální odnoží mezinárodní teroristické skupiny samozvaného Islámského státu. Organizace známá také jako Dáeš představuje podle některých analytiků jednu z nejextrémnějších a nejnásilnějších džihádistických skupin v Afghánistánu.
Dáeš získal v zemi vliv již v roce 2015, kdy působil v provincii Nangarhár a Kunar, které leží v blízkosti pákistánských hranic. Některé místní skupiny Tálibánu využily mezinárodního ohlasu tehdejšího Chalífátu v Sýrii a slíbily mu věrnost. Během rozpadu Chalífátu pak do Afghánistánu utekly desítky bojovníků ze Sýrie a Iráku.
Jádro ISKP v Afghánistánu údajně tvoří především tito příchozí a bývalí členové Tálibánu, jimž povstalecké hnutí přišlo nedostatečně radikální. V době největšího rozmachu mělo prý ISKP zhruba 3000 bojovníků. Vůdce Tálibánu se později od Dáeš distancoval a vyhlásil mu válku. V důsledku toho se v některých částech Afghánistánu mezi skupinami rozhořel boj.
Řady ISKP posílil podle afghánských analytiků nucený návrat afghánských uprchlíků z Pákistánu. Tehdejší afghánská centrální vláda Ašrafa Ghaního začala před spoluprací s Pákistánem upřednostňovat partnerství s Indií, na což pákistánská vláda odpověděla v roce 2016 vyhoštěním statisíců lidí. Během posledních desetiletí totiž poskytl Pákistán útočiště milionům Afghánců, kteří ze země začali masově odcházet po propuknutí války se Sovětským svazem po roce 1979.
Jedním z důvodů úspěšného rekrutování bojovníků ISKP je chudoba a nezaměstnanost místních obyvatel. Bojovníci ISKP údajně dostávali až 400 amerických dolarů měsíčně. Dáeš v Afghánistánu ale také úspěšně lákal městskou střední třídu a konkrétně učitele a studenty i studentky univerzit, často i z technických oborů. Podle pozorovatelů jsou členy ISKP také jiná afghánská etnika, předně pak Tádžikové a Uzbekové. Po převzetí Kábulu Tálibánem na konci srpna 2021 se k ISKP navíc přidalo také několik členů afghánské zpravodajské služby a armády.
V neposlední řadě se k ISKP přidali zahraniční bojovníci především z Pákistánu či Indie. Tálibán také tvrdí, že za ISKP bojují Malajci či Bangladéšané. Podle svědectví Mohammada Dawara, bývalého oblastního policejního velitele provincie Džuzdžán na severu země při hranici s Turkmenistánem, byli někteří bojovnici ISKP také z Čečenska či Číny.
Proti komu ISKP bojuje?
Terčem útoků ISKP byla v minulosti afghánská centrální vláda, Tálibán a také náboženské menšiny Sikhů a šiítů. Mezi šíity přitom patří naprostá většina Hazárů, což je po Paštúnech a Tádžicích největší etnická menšina v zemi.
Současná vláda tálibů slíbila Hazárům, že je před ISKP ochrání, přestože v devadesátých letech byli Tálibánem diskriminováni a utlačováni. Podle Human Right Watch popravil Tálibán v Mazár-e-Šaríf v roce 1998 nejméně 2000 civilistů, většinou právě Hazárů. Současný vstřícný postoj k Hazárům zapříčinil přechod některých členů Tálibánu k ISKP. Konzervativnější a extremističtější část Tálibánu totiž Hazáry stále považuje za nepravé muslimy nebo rovnou za heretiky.
Prozatímní premiér Tálibánu Mohammad Hasan Akhúnd ve svém prohlášení uvedl, že nová afghánská vláda je „dostatečně všeobjímající a zaručuje práva všem.“ Současná vláda je nicméně složena téměř výhradně z příslušníků Tálibánu, z nichž většinu tvoří Paštuni a sunnité, a nezahrnuje žádné ženy.