Nejméně třikrát za poslední dekádu sledovali zájemci v celé Latinské Americe napjatě, jak se věci vyvinou v osmnáctimilionovém Chile: poprvé v létě 2011, kdy se v rámci celosvětové vlny rozhořčených protestů vzbouřili chilští studenti; podruhé na přelomu let 2013 a 2014, kdy se prezidentkou stala opět populární socialistka Michelle Bacheletová slibující četné změny; a potřetí na podzim 2019, kdy všichni pochopili, že Bacheletová neuspěla, a zemí cloumaly ještě větší bouře, než v roce 2011.

Nyní vzhlíží politiky chtivá Latinská Amerika k Chile počtvrté. Důvodem je další pokus přetvořit zabetonovaný postpinochetovský systém v zemi v humánnější, tentokrát skutečně důsledný, reagující právě na poslední krvavé protesty.

A jsou tu i další pohnutky. Jednak platí, že část kontinentu řeší aktuálně podobné konflikty — viz nedávný úspěch socialisty Castilla v Peru či bouře v Kolumbii —, a dále také, že pokus v Chile působí mimořádně inspirativně. Děje se v klidu a zároveň radikálně — revizí ústavy. A děje se s akceptací současnou elitou, a přitom demokraticky — v rámci ústavodárného shromáždění, jehož členové byli vybráni ve speciálních řádných volbách.

Mezi intelektuály se mluvilo o podobném procesu s takovým očekáváním naposledy za experimentů s islandskou občanskou ústavou. Na svém počátku přitom vše vypadalo spíš jako trik chilského establishmentu, jak výraznější změny zabrzdit.

Připomeňme si: dohoda na revizi ústavy vyšla z jednání hlavních chilských stran v době po kulminaci bouří podzimu 2019, a to se zjevným záměrem situaci uklidnit. Bylo stanoveno, že nejdříve proběhne za pět měsíců referendum, zda lidé vůbec chtějí něco měnit a jak. A až když se rozhodnou pro novou ústavu a pro její revizi formou svolání ústavodárného shromáždění, budou za další nejméně půlrok vypsány volby do tohoto shromáždění.

Teprve po těchto volbách se měly eventuálně začít připravovat nějaké zásadnější změny — navíc s tím, že celá revize ústavy bude muset být schválena jak dvoutřetinovou většinou shromáždění, tak prostou většinou všech dospělých Chilanů v dalším referendu, tentokrát s povinnou účastí.

Kdo by čekal, že energie vydrží? Nu, uplynulo dva a půl roku a změna je tady. V prvním referendu v říjnu 2020 — odloženém ještě kvůli covidu — hlasovalo 78 procent účastníků pro komplexní revizi ústavy, resp. sepsání nové, a 79 procent, že ji chce napsat od zvláště zvoleného shromáždění. Volby do tohoto shromáždění se konaly nyní v květnu 2021 a vyhráli je jasně kandidáti slibující zásadní změny, v podstatě nové státní zřízení.