Nehledě na to, že argumenty jsou přesné, rozhovor znovu zvedl vlnu obav z údajných Sandersových sympatií ke komunismu. Kandidát sám sebe směle označuje za „demokratického socialistu“.

Předvídatelná reakce republikánů a zástupců establishmentu z řad demokratů na sebe nenechala dlouho čekat. Obzvlášť silná kritika se snesla ze strany floridských demokratů. Tamější kongresmanka Debbie Mucarsel-Powelová, napsala na twitter: „Jako první jihoamerická imigrantka v Kongresu, hrdě reprezentující také tisíce kubánských Američanů, shledávám výroky senátora Sanderse na adresu Castrova režimu na Kubě jako absolutně nepřijatelné.“

Bernie Sanders: „Čas od času bychom se měli upřímně promluvit také o americké zahraniční politice. A faktem je, že USA svrhávaly vlády po celém světě, v Chile, v Guatemale, v Íránu.“

Pokud nakonec demokraté Sanderse nominují, může být její komentář předzvěstí toho, jak bude prezidentské klání vypadat. Má se za to, že možnost zastavit Trumpa narazí na republikány vyvolávaný strach z nové „rudé hrozby“.

Zároveň se tu ovšem Sandersovi otevírá možnost debatu od základů přerámovat. Může ukázat, že největší hrozbu svobodě dnes nepředstavuje progresivní politika ani socialismus, nýbrž kapitalistická oligarchie a militarismus.

Přejít do protiútoku

Logickou a pochopitelnou odpovědí Sandersovy kampaně bylo nahodit režim „minimalizace škod“, které jí může kauza způsobit. Bezprostředně po diskutovaném rozhovoru Sanders zopakoval své odsouzení jakéhokoliv druhu autoritářské vlády, přičemž ovšem se slovy „Pravda je pravda“ trval na přínosech, které měla Castrova politika rozšiřování gramotnosti.

Jeho oddanost liberálním ideálům přitom dokládá stoprocentní skóre, jež má u Amerického svazu občanských svobod (ACLU). A také skutečnost, že je jediným prezidentským kandidátem, který pokaždé hlasoval proti nařízení Patriot Act, jež uzákonilo možnost vlády sledovat své občany na úkor jejich ústavních práv.

Sanders se rovněž pokusil přesměrovat diskuzi k hrozbám pravicového autoritářství, jež často v minulosti podporoval a nadále podporuje americký establishment. V poslední debatě před primárkami v Jižní Karolíně uvedl, že „čas od času bychom se měli upřímně promluvit také o americké zahraniční politice. A faktem je, že USA svrhávaly vlády po celém světě, v Chile, v Guatemale, v Íránu.“

Možné důsledky takovéto taktiky zůstávají nejisté. Přesto představuje zásadní a strategicky významný pokus hledat skutečné kořeny autoritářství doma i za hranicemi.

To, že komunismus a socialismus jsou pro svobodu největšími hrozbami, se v americkém politickém diskurzu opakuje jako mantra stále dokola. Historická evidence ale ukazuje něco jiného. Ačkoli je na místě si stále připomínat utrpení a zabíjení, které mají na svědomí totalitní komunistické režimy, často se přehlíží role, kterou sehrává při šíření oligarchie, zavádění diktátorských režimů a iliberalismu volný trh.

Jestliže chce Sanders získat nominaci a prezidentské volby vyhrát, musí vykročit za rámec pouhých snah minimalizovat škody útoků proti sobě. Musí ukázat, že progresivní hodnoty a jím vyznávaná podoba demokratického socialismu jsou ve skutečnosti nejlepší obranou proti tyraniím.

Svět ohrožuje autoritářský kapitalismus

V daném ohledu představuje příliš zúžené americké pojetí ‚autoritářství‘ a ‚fašismu‘ velkým problémem — stejně tak jako tradice směšování socialismu, demokratického socialismu a komunismu. Až rostoucí obavy z Trumpových diktátorských manýrů vzbudily zájem o paralely s nástupem Hitlera a nacismu.