Rozhovor o koronaviru v Rusku: Počty nakažených nesedí, Putin má záložní plán

Petr Jedlička, Fatima Rahimi

S expertem na Rusko Karlem Svobodou o epidemii Covidu-19 v této zemi: Co je jinak než na západě Evropy, jak reaguje vláda a jak se vede v Rusku debata. Může koronavirus v posledku otřást i ruskou politikou?

Vladimír Putin na návštěvě v nemocnici, 24. března 2020. Foto WmC

Jakou podobu má zatím epidemie Covidu-19 v Rusku? V masmédiích se mluví zejména o situaci v Moskvě… Jaká je situace celkově?

Celkový dojem je zpomalený, opožděný nástup. První případy se objevily plus minus jako u nás, ale nárůst počtu pozitivně testovaných je extrémně pomalý. Oficiální čísla uvádějí k 8. dubnu 8672 nakažených, 63 mrtvých a 580 uzdravených.

Lze oficiálním číslům věřit?

Samozřejmě to vyvolává pochyby. Na jednu stranu začali Rusové velice brzo nakažené izolovat. Opatření měli v tomto ohledu razantní. Ale ta čísla jsou opravdu hodně nízká, zejména mimo Moskvu. Například Rostovská oblast, kde žije skoro 4,5 milionu lidí, uvádí k 8. dubnu 21 případů. V pětimilionovém Petrohradu je oficiálně asi 329 nakažených.

Jak se to zdůvodňuje? Vede se nad epidemií v Rusku nějaká polemická debata?

Co já pozoruji, je nejrozšířenější názor, že epidemie dorazila do Ruska se zpožděním a že hlavní nárůst počtu nakažených ještě přijde. Já osobně vidím příčinu hlavně ve velice nízkém počtu prováděných testů. Časté je ale i, že lidé nevěří uváděným číslům obecně, bez nějakého konkrétního zdůvodnění.

A pokud se ptáte přímo na polemickou debatu, viděl jsem reportáže poukazující na skokové nárůsty případů těžkých zápalů plic, například na Krymu, ale i na dalších místech. Logicky se klade otázka, zda nejsou případy nákazy skryté v tomto jevu. Řeší se také poměrně dost nakažených mezi lékařským personálem nebo problémy s dodávkami ochranných pomůcek do nemocnic. A samozřejmě politika.

Karel Svoboda vystudoval Ruská a východoevropská studia na Karlově Univerzitě v Praze, kde získal i titul Ph.D. V současné době přednáší problematiku Ruska a vztahů v postsovětském prostoru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK. Foto FSV UK

To nás zajímá. Znalci ruských poměrů v zahraničí totiž poukazují v poslední době na relativně dost velkou pasivitu centrálních orgánů i specificky prezidenta Putina. Mluví se o tom, že Putin ustupuje do pozadí. Nedávno byl za to dokonce kritizován moskevským starostou, což je vzácnost — Sergej Sobjanin přišel do úřadu jako Putinův člověk. Může epidemie zatřást i ruským politickým systémem?

Může. Ale zejména skrze dopady na ekonomiku. Rusko má za sebou krach jednání s OPEC+, sdružením převážně arabských zemí vyvážejících ropu. Původně Rusko se snažilo vyšachovat americké těžaře, dopadlo to tak, že Saudská Arábie řekla, jestliže se vy nás snažíte do něčeho dotlačit, my navýšíme těžbu, a rázem ceny spadly dolu.

×