Jaké výsledky přinesly volby do Evropského parlamentu? Byly skutečně referendem o budoucnosti Evropské unie, jak naznačoval francouzský prezidenta Emmanuel Macron (En Marche!)? Sehrálo výraznější roli v rozhodování voličů téma migrace a pomoci uprchlíkům? A je skutečně politická scéna v členských státech Unie tak polarizovaná, jak ji zhusta popisují média? Na tyto a další otázky odpověděla debata s bulharským politologem a jedním z nejrespektovanějších intelektuálů z východní Evropy Ivanem Krastevem pořádaná Masarykovou demokratickou akademií a  vídeňským Institutem pro vědy o člověku.

Moderátor diskuse, bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) na úvod připomněl Krastevovu nedávnou tezi, podle které Evropa aktuálně nečelí ani tak střetu liberálně-proevropských a nacionalistických sil, ale spíše obecnému zmatení a rozmlžení politických kategorií.

„Největší skupinou evropanů jsou ti, kteří jsou skeptičtí jak k Evropské unii, tak národním státům. To, co se děje, není pohyb voličů do krajních pozic, ale jejich posun všemi možnými směry, i od antisystémových k mainstreamovým. Probíhá neustálé překračování ideologických hranic. V roce 2018 jsme byli svědky migrační krize voličů,“ parafrázoval Krastevova slova z nedávného článku pro New York Times.

Bulharský politolog za hlavní problém analýzy probíhajících politických střetů považuje nedostatečnou obeznámenost se situací v jednotlivých členských státech. „Máme tendenci přejímat to, co víme o dění v nejostřeji sledovaných zemích, jako jsou Spojené státy či Velká Británie. Výsledkem je obecný pocit, že politická situace se ve většině států silně polarizuje. Že — stejně jako ve Spojeném království — i v nich existují jasně proevropské a protievropské politické tábory,“ vysvětlil. „Skutečné rozdělení společnosti na dvě znesvářené skupiny je patrné pouze v Polsku, kde má většina voličů jasné a nepříliš proměnlivé preference,“ dodal.

Naopak v sousedním Rakousku vykazují krajně pravicoví voliči překvapivě často ochotu ve volbách hlasovat i pro středové strany, respektive podpořit středově-konzervativního kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP). Mezi centristickými voliči ovšem opačný trend nefunguje. „Z našich výzkumů vyplývá, že evropská politika funguje jako město, které z ničeho nic vypnulo dopravní signalizaci. Lidé se pohybují různými směry a nelze odhadnout, kde se ocitnou,“ poznamenal Krastev.