Čas dominance Jarosława Kaczyńského stále trvá

Polské vládnoucí straně Právo a spravedlnost se podařilo v evropských volbách vyhrát, protože je postavila jako referendum o stávající vládě, zejména co se týká pokračování jejích sociálních programů.

Celý uplynulý půlrok byla narace polských eurovoleb zhruba takováto: v květnu proběhne první kolo rozhodujícího střetnutí mezi opoziční Evropskou koalicí a vládnoucím Právem a spravedlností. Pokud opozice uhraje dobrý výsledek (těsná prohra, remíza, těsná výhra), má šanci zvítězit v parlamentních volbách na podzim. Volební průzkumy, kromě vyslovených extrémů, potvrzovaly těsný výsledek, většinou pro PiS. Všechny tyto opoziční naděje vzaly zasvé v noci z neděle na pondělí. Exit poll ještě dával opozici naději, konečné výsledky nikoliv.

Volby výrazně ovládlo Právo a spravedlnost, získalo 45,4 procenta hlasů (27 mandátů). Evropská koalice opozičních stran, která pokrývala většinu hlavních evropských frakcí – Občanská platforma a Polská strana lidová v EPP, Moderní (Nowoczesna) v ALDE, Zelení v G/EFA, Svaz demokratické levice v S&D – získala úctyhodných, ale zcela nedostatečných 38,5 procenta a 22 mandátů.

Posledním „úspěšným“ byl Robert Biedrón a jeho strana Jaro (Wiosna) s 6,06 procenta a třemi europoslanci. Ani on nemůže být spokojený vzhledem k ambicím stát se polským premiérem. Exit poll se nenaplnil v případě koalice národovců, libertariánů a klerikálů – Konfederace získala 4,5 procenta. Vyhořelo také hnutí Kukiz’15 (3,7 procenta) a Levice společně (1,2 procenta). Volební účast také výrazně vzrostla (z 23 na 45 procent).

404a7884-8f7d-4e83-8047-7d5987769784Jarosław Kaczyński při projevu krátce poté, co strana Právo a spravedlnost zvítězila v evropských volbách. Foto TVN24

Celá volební kampaň byla až obtěžující, permanentní kulturní válka – jeden týden vládní orgány odstranily z muzea lascivní fotografie ženy, která jí banán (a tak opozice protestovala pomocí selfie s jezením banánů), druhý týden opoziční aktivistka polepila okolí kostela obrázkem čenstochovské Panny Marie s duhovou svatozáří.

Řešila se sexuální výchova ve varšavských školách, v poslední chvíli možnost návratu majetku Židům, pedofilie v katolické církvi. Zkrátka kulturní válka s cílem urazit protivníka, pobouřit ho, donutit k další eskalaci a mobilizovat tak vlastní voličstvo. Každý týden nové téma, předchozí téma každý týden zcela zmizelo, aniž by se rozvinula smysluplná diskuse. I česká kampaň s dvojí kvalitou potravin nebo snahou zdanit globální korporace byla více světová než polské preludium voleb do Sejmu a Senátu.

V evropských volbách, které jsou i v Polsku lehce výhodnější pro liberální strany, se podařilo lépe mobilizovat Právu a spravedlnosti – kromě velkých liberálních center, jako je Varšava a Gdańsk, byla nejvyšší volební účast na venkově v jihovýchodním Polsku, tradičních volebních baštách PiSu.

Této straně se podařilo vyhrát naraci o důležitých volbách – a postavilo je jako referendum o stávající vládě, a především o pokračování sociálních programů. Zatímco opozice neúspěšně strašila tím, že PiS usiluje o polexit, PiS úspěšně strašil tím, že opozice zlikviduje například program 500+. Právo a spravedlnost také ostře a přesně napadalo Evropskou koalici jako nesourodý programový slepenec – ztotožňovala opozici s nejprogresivnější agendou (témata spojená s LGBT, potraty, odlukou církve od státu) a cílila na konzervativní voliče lidovců – ostatně PiS už v loňských komunálních volbách úspěšně dobýval PSLovský venkov ve středním Polsku. Remízu tehdy zachránila mobilizace liberálů ve velkých městech. Ta však nyní nestačila.

Výsledek voleb má ale i bezprostřední vliv na polskou politiku – do Bruselu se stěhuje vicepremiérka Beata Szydłová, ministr vnitra Joachim Brudziński a ministryně školství Ewa Zalewska. Opačný směr stěhování se teď komplikuje pro Donalda Tuska, který si v poslední době vytvářel půdu pro návrat do domácí politiky.

I přes předchozí ujišťování, že se nebude angažovat ve vnitřních problémech členských států EU, podpořil Evropskou koalici a 4. června (30 let od polosvobodných voleb) měl ohlásit svůj nový projekt. Spekulovalo se o kandidatuře na prezidenta nebo vytvoření kandidátky do Senátu z oblíbených polských primátorů.

Mentální stav opozice a jejích perspektiv den po porážce shrnují slova předsedy Občanské platformy Grzegorze Schetyny na otázku, zda existuje způsob, jak porazit PiS: „Ano. Jen je potřeba ho nalézt.“ Hledání bude těžké – volební účast v eurovolbách dosáhla téměř úrovně parlamentních voleb (45 procent oproti hladině 50 procent) a ani další rozšíření Evropské koalice o stranu Jaro by nesmazalo ztrátu oproti PiSu.

Volební účast mladých lidí (do 29 let) byla 30 procent, mezi nimi by tedy bylo možné získat další hlasy (ženy podporují levicové Jaro, u můžu je silná podpora krajně pravicové Konfederace), ale zřejmě ani zde by jich nebylo dost. V šoku z porážky bude programem opozice zřejmě nevzdat se a počkat si, až se Právo a spravedlnost opotřebuje a vyhoří. Koneckonců PiS v letech 2007 až 2015 šel od jedné porážky k druhé. Čas dominance Jarosława Kaczyńského ale stále trvá.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.