V Polsku určí evropské volby i směřování domácí politiky

V sousedním Polsku berou volby do Evropského parlamentu mnohem vážněji než u nás. Budou zde mít totiž vliv na následné volby parlamentní. Kdo v nich kandiduje a jaké má šance?

Na rozdíl od České republiky se v Polsku se evropské volby těší výrazné pozornosti politiků, médií, ale také voličů. Důvodem není důležitost evropské problematiky, ale logika domácího volebního cyklu. Eurovolby se totiž konají necelý půlrok před volbami parlamentními a výsledek parlamentního klání do značné míry předurčí.

To si alespoň myslí většina politiků a napovídají tomu i jejich zkušenosti. Minulé evropské volby u našich severních sousedů, které se konaly ke konci druhého volebního období koalice Občanské platformy (PO) a Polské strany lidové (PSL), skončily remízou právě mezi Platformou a Právem a spravedlností (PiS).

Obrat v polské politice pokračoval i v následujícím roce. V květnu 2015 málo známý europoslanec za PiS Andrzej Duda porazil obhajujícího prezidenta za PO Bronisława Komorowského a na podzim vše zpečetily parlamentní volby, kdy předvolební koalice vedená Právem a spravedlností dosáhla ve volbách na těsnou většinu v Sejmu.

Dnešní opozice tak doufá, že v evropských volbách se přehodí výhybka polské politiky zpět k liberalismu. Chápe tedy evropské volby jako počátek volební kampaně do domácího parlamentu, což naznačuje i nedávný sněm pod heslem Budoucnost Polska – Velká volba.

Důležitost voleb pro domácí politiku nepodceňuje ani vládnoucí koalice. Jeden z jejich lídrů, Adam Bielan, to na konci února přímo potvrdil v rozhovoru pro bulvární Superexpres: „Přirozeně, důležitou roli hraje volební kalendář… Dobrý výsledek v květnu bude znamenat, domnívám se, podzimní volební vítězství.“

Pod vedením nejsilnější opoziční strany Občanské platformy vznikla silná koalice opozičních stran – Evropská koalice. Ta bude obsahovat strany tří frakcí europarlamentu: lidovecké (Občanská platforma, Polská strana lidová, Unie evropských demokratů), liberální (Nowoczesna, Teraz!), sociálnědemokratické (Svaz demokratické levice, Iniciativa Polsko) a zelené (Strana Zelení). Z ostatních důležitějších stran nalevo od Práva a spravedlnosti se k Evropské koalici odmítlo připojit sociálnědemokraticky afiliované hnutí Wiosna (Jaro) a také strana Razem (Spolu), která by byla v (post)komunistické frakci GUE/NGL.

Wiosna-1-735x400Proti „politickým dinosaurům“ staví hnutí Wiosna většinou lidi bez větších politických zkušeností, ale se zázemím v aktivismu a občanské společnosti. Foto Radio Radom

Těžké váhy na startu
Evropská koalice staví do voleb „těžké váhy“. Stejně jako v případě Práva a spravedlnosti jsou na čelných pozicích nejen stávající europoslanci, ale také bývalí premiérové a ministři.

Sedm lídrů je spojeno s Občanskou platformou, tři s PSL (v baštách strany ve středním a východním Polsku) a tři s SLD (bývalí premiéři Cimoszewicz ve Varšavě a Belka v lodžském vojvodství).

Občanská platforma staví bývalého premiéra Buzka ve Slezském vojvodství, expremiérku Kopaczovou ve Velkopolsku, bývalý ministr obrany (za PiS) a zahraničí (za PO) Radosław Sikorski je jedničkou v kujavsko-pomořském volebním obvodu. Ve Velkopolsku bude jako dvojka kandidovat bývalý premiér za SLD Leszek Miller, dvojkou na Pomoří bude vdova po zesnulém primátoru Gdaňska Magdalena Adamowiczová.

Výrazné tváře do voleb staví i Právo a spravedlnost – kandiduje současný ministr vnitra Brudziński, vicepremiérka a bývalá premiérka Beata Szydłová, ministryně školství Zalewska nebo bývalý ministr zahraničí Waszczykowski a velká řada poslanců a zastupitelů vojvodství.

U PiSu je nejzajímavější jejich přináležitost ke skupině v evropském parlamentu. Už poměrně dlouhou dobu patří k Evropským konzervativcům a reformistům, ovšem její zástupci v minulosti neúspěšně sondovali, zda vstoupit do Evropské lidové strany, což narazilo na veto Občanské platformy. 

Jarosław Kaczyński se ve Varšavě sešel s Mateem Salvinim (ale také s představiteli španělské VOX a Bratrů Itálie), nicméně PiS mezi zakladateli jeho nové frakce European Alliance of Peoples and Nations chybí. Polská konzervativní strana oprávněně nevěří politikovi, který se na Rudém náměstí fotí v tričku se samovládcem Putinem. Dalším problémem je polexit – ačkoliv o něm může snít část politiků PiSu, polská společnost včetně voličů Práva i spravedlnosti je výrazně prounijní a angažmá v protievropském projektu by mohlo straně ve volbách uškodit.

Proti setrvání ve frakci Evropských konzervativců a reformistů stojí zase argument oslabení této frakce. Tu opouští Dánská lidová strana a Praví Finové (přestupují k Salvinimu), otazník snad také visí nad britskými konzervativci.

Zatím tedy PiS zůstává ve frakci Evropských konzervativců a reformistů, definitivní rozhodnutí padne zřejmě až podle výsledku voleb a povolebního vyjednávání.

Ve světle kandidatury ostřílených politiků vypadá kandidátka nové strany Jaro (Wiosna) Roberta Biedroně jako chudý příbuzný. Proti „politickým dinosaurům“ tak budou kandidovat většinou lidé bez větších politických zkušeností, ale se zázemím v aktivismu a občanské společnosti. Kromě Roberta Biedroně kandiduje například bývalá zástupkyně ombudsmana Sylwia Spureková, herec Olgierd Łukaszewicz či politolog Maciej Gdula. Téměř paritně jsou zastoupeny ženy.

Pokud se antiklerikální strana do evropského parlamentu dostane, její zástupci zasednou ve Straně evropských socialistů, což stvrdila i návštěva Franse Timmermanse ve Varšavě.

Ačkoliv protestní hnutí Kukiz’15 spoléhá na stabilní podporu okolo pěti procent voličů, má problémy se sběrem podpisů pro kandidaturu. I u tohoto subjektu jsou známí lídři kandidátek. V polovině případů kandidují současní poslanci, mimo jiné také bývalý náměstek primátora Lodži. Hnutí chce v budoucím europarlamentu spolupracovat s dalšími antisystémovými stranami, jako je italské Hnutí 5 hvězd, chorvatský Živi zid a jiné menší strany. Mezi jejich cíle patří mj. posílení práv spotřebitelů proti „banksterům“, boj proti korupci, posílení pravomocí Evropského parlamentu na úkor Evropské komise.

Šanci uspět ve volbách do Evropského parlamentu má také koalice národovců, euroskeptiků a libertariánů nazvaná Konfederace. Toto uskupení se v průzkumech pohybuje mezi 3–4 procenty, pomoci mu může především nižší volební účast a případné problémy Kukize. Páteří koalice je libertariánská strana KORWiN bývalého europoslance Janusze Korwina-Mikkeho a národovecké Národní hnutí (Ruch Narodowy). Do koalice se připojily projekty poslanců odpadlých od hnutí Kukiz'15 a také jiné menší organizace, které zastupuje třeba protipotratová aktivistka Kaja Godeková nebo ultrakatolický režisér Grzegorz Braun.

Nezbývá než se podívat na to, co ukazují volební průzkumy měsíc a půl před volbami. Ve většině panuje shoda, že o první místo se budou těsně přetahovat Právo a spravedlnost a Evropská koalice s více než třicetiprocentní podporou. Na třetí příčce se umisťuje strana Jaro, která ovšem v průzkumech ztrácí. Zatímco před měsícem se mohla radovat ze stabilních 10 procent (efekt nového hnutí), nyní spadla spíše k pěti procentům. Podobně si stojí i hnutí Kukiz’15. Národovecká Konfederace se pohybuje okolo čtyř procent, ostatní strany mají zanedbatelné šance.

Evropské volby v Polsku proběhnou v neděli 26. května, země je rozdělena do 13 volebních obvodů. Zatím není jisté, zda se bude volit 51 nebo 52 europoslanců.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Kam patří Razem Pátek, 12.Dubna 2019, 15:00:14

Tvrzení, že strana Razem (Spolu) „by byla v komunistické frakci‟ je poněkud nepřesné až zavádějící, a to hned dvojnásob.

Za prvé žádná komunistická frakce v Evropském parlamentu, přesně vzato, neexistuje. Několik komunistických nebo postkomunistických stran, včetně KSČM, je členy frakce GUE/NGL, tedy Evropské sjednocené levice a severské zelené levice. GUE/NGL sdružuje všechno nalevo od sociálních demokratů, zdaleka nejen komunisty, a je to i jedna z frakcí, o nichž uvažují čeští Piráti (vedle ALDE, tedy Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, k níž v současnosti patří české ANO).

Osobně považuji za jeden z důvodů, proč v evropských volbách hlasovat pro komunisty, právě to, že v GUE/NGL se čeští komunisté dostanou do výrazně lepší společnosti, takže čím víc jich tam bude, tím větší šance, že si odtamtud přinesou domů něco, co jejich stranu promění aspoň trochu k lepšímu.

Za druhé Razem je součástí panevropské koalice Evropské jaro, sestavené DiEM25 (ta v Česku nekandiduje, Piráti nejsou její součástí, jakkoliv to v A2 7/2019 Tomáš Schejbal tvrdí). Snahou Evropského jara bude vytvořit frakci vlastní, a ke komu se připojí, pokud na založení frakce nebude mít sílu, to bude teprve řešit. GUE/NGL se nabízí jako vcelku logická volba, nicméně není mi známo, že by takové rozhodnutí padlo. Stejně tak mi není známo, že by proběhla jakákoliv jednání mezi Evropským jarem a Piráty o případné spolupráci po volbách, jakkoliv značná programová shoda — sami Piráti, pokud vím, mluví o asi 80 % programu — dává důvod považovat takovou spolupráci za logickou přinejmenším stejně jako vstup Evropského jara do GUE/NGL.

Zařadit tedy Razem dopředu do některé z frakcí Evropského parlamentu je značně ukvapené. S větší či menší jistotou lze na základě programu některá uskupení vyloučit, zejména ta nacionalistická, jejichž cílem je rozbití EU. Teprve až se zástupci Razem do Evropského parlamentu dostanou, jestli se tam dostanou, se ovšem bude rozhodovat nejen o tom, do které frakce zamíří, ale i o tom, z jakých frakcí vlastně budou mít na vybranou.

__fotka

Jan Kuliš - Praha

Odpověď redaktora na kritiku od Honzy Macháčka Úterý, 16.Dubna 2019, 11:47:30

Souhlasím, že psát o GUE/NGL jako o komunistické frakci je celkem zavádějící, proto jsem označení opravil na "(post)komunistické", jak se běžně uvádí. Byť uznávám, že stále je to označení celkem dost zjednodušující.

Co se týče Pirátů, ti vedle ALDE, pokud vím, nijak neuvažují o vstupu do frakce GUE/NGL, nýbrž do regionalisticko-zelené frakce s pirátským zastoupením Greens/EFA.

A u strany Razem bude nakonec stejně nejspíše jedno, do jaké frakce by se po volbách vydali, jelikož jejich preference jsou jen mizivé.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Omluva Pirátům Úterý, 16.Dubna 2019, 18:20:59

Podle mých měřítek není na spojení s GUE/NGL nic špatného, právě naopak, nicméně Pirátům by mohlo mé tvrzení, že právě tam chtějí vstoupit, odradit významnou část voličů, podobně jako tvrzení Tomáše Schejbala, že jsou součástí Evropského jara/DiEM25. Takže se jim za svůj omyl omlouvám. A pro jistotu tedy i za tvrzení, že jestli se povede Evropskému jaru vytvořit vlastní frakci, mohli by se Piráti přidat k ní.

Na Greens/EFA jsem úplně zapomněl. Také proto jsem uvažoval, že sem ještě připíšu, že svou chatakteristiku GUE/NGL jako všechno nalevo od sociálních demokratů (frakce S&D, Socialisté a demokraté) bych vlastně mohl vzhledem k dědictví Blaira a Schrödera zkrátit na jediné slovo: levice. Právě o Greens/EFA se dá, tváří v tvář globální klimatické změně a dnes už naprosté jistotě, že kapitalismus ji jedině urychluje, že zelený kapitalismus neexistuje, uvažovat jako o druhém levicovém uskupení v Evropském parlamentu (zatímco S&D čeká zpátky přes střed tam, kam kdysi dávno původně měli patřit, cesta ještě notně dlouhá).

Ale abych se Pirátům nemusel hned znovu omlouvat, musím dodat, že s tou levicovostí Greens/EFA to vůbec není jisté — významná část pirátských voličů je přece jenom na slovo levice alergická.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.