Anketa DR: O co jde v letošních polských volbách a co při nich sledovat?

Podle průzkumů vyhraje nedělní parlamentní volby v Polsku jasně Právo a spravedlnost. Podle pozorovatelů budou přesto mimořádně zajímavé. Jan Škvrňák, Patrik Eichler, Václav Skořepa, Aleksandra Hołubowicz a Petr Janyška přibližují proč.

V1

Petr Jedlička

12.10.2019 08:00


Spoluautor: Jan Kuliš

A3

Poslanci Sejmu se v Polsku volí ze stranických kandidátek, senátoři v jednomandátových obvodech. Volba do Senátu je na rozdíl od ČR jednokolová, vítěz zde bere vše. Grafika ITL

Poláci volí tuto neděli všech 460 poslanců Sejmu a zároveň všech sto senátorů. Volby má podle průzkumů vyhrát jednoznačně s až 47 procenty konzervativně-populistická strana Právo a spravedlnost (PiS) v čele s Jaroslawem Kaczyńským, která v Polsku aktuálně vládne.

Druhá má přitom skončit stejně jednoznačně s 27 procenty Občanská koalice kolem tradiční středopravicové strany Občanská platforma (PO) a třetí s 13 procenty nově utvořený levicový blok.

Pětici respondentů sledující soustavně polskou politiku jsme proto položili následující složenou otázku:

Pokud je vítězství PiS dopředu jasné a umístění dalších stran v podstatě rovněž, o co vlastně v těchto volbách jde? Proč jsou důležité a co bude zajímavé při nich sledovat?

Odpovídají Jan Škvrňák, Patrik Eichler, Václav Skořepa, Aleksandra Hołubowicz a Petr Janyška.


Jan Škvrňák, odborník na Polsko
Právo a spravedlnost hraje o potvrzení voliči toho, co dělalo minulé volební období -- na jednu stranu štědré sociální transfery a opravdu navracení důstojnosti méně vydělávajícím lidem, na druhé straně rozklad trojpodílu moci. Po volbách chce PiS pokračovat jak ve výměně soudcovských kádrů, tak v tlaku na odkup opozičních médií.

Nejsilnější opoziční strana Občanská platforma denodenně hromuje o konci demokracii v Polsku. Ale chová se tak, jako kdyby čekala na to, až se PiS aférami omrzí, smete ho hospodářská recese nebo se rozpadne po odchodu Kaczyńského.

Zajímavé bude sledovat lidovce (PSL), kteří vytvořili koalici s antisystémovým hnutím Kukiz'15 a jejich program připomíná mix agrarismu a přímé demokracie. Tato formace bude balancovat na hraně pěti procent, ale bude jazýčkem na vahách v případě těsného výsledku. PiS se bude snažit přetáhnout voliče hlavně jim.

Nejzajímavější bude výsledek levice, která se téměř celá sjednotila a pokud dobře uchopí témata jako zdravotnictví, školství, veřejná doprava, může dosáhnout dobrého výsledku hlavně na úkor Občanské platformy.

Patrik Eichler, politický komentátor

Jeden z důkladnějších předvolebních průzkumů říká, že volební potenciál Práva a spravedlnosti je 55 procent, Občanské platformy 47 procent a Levice 20 procent. Voliči koaliční Levice jsou nejmobilizovanější, nejčastěji chtějí hlasovat právě pro ni, jelikož se s ní identifikují. Právo a spravedlnost má voliče tradiční, kteří v osobní zkušenosti nesou opozici periferie proti velkoměstským elitám, a nové, kteří přijímají sociální opatření PiS, jako jsou třeba často připomínané plošné dětské přídavky.

PiS vyhraje díky spojení dvou zmíněných voličských skupin a díky tomu, že jeho sociální politika nepřivedla Polsko ke krachu, jak prorokovali neoliberálové. Levice se vrátí do Sejmu, protože nabízí sociální politiku společně s liberální hodnotovou orientací a otevřeností Evropské unii. Občanská platforma své nebezpečí zleva správně identifikuje a – protože je pořád na polské politické scéně catch-all-party – neváhá ani krátce před volbami zdůrazňovat, že s sebou nese „také“ levicové akcenty.

Po volbách mě budou zajímat dva pohyby. Za prvé, zda a jak se projeví mobilizace hnutí LGBT+ a spřízněné občanské společnosti, jaká se v doposud nevídané míře rozvinula po násilných protestech polské pravice a spřízněných skupin fotbalových fanoušků během letních pochodů hrdosti. A zda se předvolební spojení Svazu demokratické levice, strany Wiosna (Jaro) a strany Razem (Spolu) formující koalici Levice promění ve spojení institucionální a novou samostatnou politickou formaci spojující tři generace polské levice, jak o tom v kampani lídři zmíněných stran rádi hovoří.

Václav Skořepa, publicista zaměřený na Polsko
Volební průzkum pro Radio Zet z 3. října potvrzuje obecně předpokládané vítězství vládního Práva a spravedlnosti (PiS) v nedělních volbách. Výrazný náskok přes 15 procentních bodů před druhou Občanskou koalicí (v čele s Občanskou platformou, PO) s 25 procenty není překvapivý, když se ohlédneme za čtyřmi roky sociálních reforem, rozhodné obrany Polska „proti celému světu“ a „nápravy“ postkomunistické éry.

Nelze protipisovskou optikou zpochybňovat vůli voličů, jejichž poptávku PiS značně naplnil. Na reálné kroky vlády občané slyší a reagují. A to jak na ty pozitivní v sociální sféře, tak negativní proti standardům liberálně demokratického státu. Vzpomeňme si na série masových protestů části občanů ne proti řádně zvolenému vítězi z roku 2015, ale proti jeho konkrétním politickým krokům. Demonstrace za „wolne sądy“ (proti kontroverzním reformám soudnictví), „černé protesty“ proti omezení potratů, letošní pochody za rovnost napříč celou zemí či iniciativy Výbor na obranu demokracie a KonsTYtucJA. Jsem zvědavý, jak se tento intenzivní a vytrvalý aktivismus projeví na volebním výsledku opozičních stran, který by mohl narušit alespoň ty nejdivočejší plány PiSu, například státní registraci novinářů.

Bude zajímavé vidět, jak obstojí Małgorzata Kidawa-Błońska coby kandidátka na premiérku za Občanskou koalici, která nejspíš strategicky vystřídala nepopulárního předsedu PO Grzegorze Schetynu. Za sledování stojí také umístění letos založeného politického projektu Wiosna (Jaro) Roberta Biedroně v bloku Levice. Nakolik zmobilizuje mladé voliče, aby hlasovali pro její liberálně-levicový program a coby neokoukanou stranu, a ne pragmaticky, ve prospěch tradičního opozičního hráče PO.

V těchto volbách jde o to, aby dosavadní vládní politika nezískala „orbánovskou“ většinu a aby v Sejmu zásadním hlasem promlouvaly a konaly jiné názorové proudy. To je ovšem otázka povolební reality, nakolik zvládnou nevládní strany kandidující ve třech blocích vzájemně spolupracovat a shodnout se navzdory odlišným postojům na praktickém hájení (nejen) základů liberální společnosti.

Vývoj podpory polských stran od posledních voleb v roce 2015. PiS (modrá) si drželo po celou dobu vedení, následované Občanskou platformou (oranžová). Jasně třetí je od svého ustavení levicový blok (červená). Zdroj WmC

Aleksandra Hołubowicz, členka strany Razem žijící v Praze
Dle všeho má vyhrát volby PiS a je frustrující sledovat průzkumy, když straně přiznávají i 50 procent. Blok proti PiS včetně levice se obává výsledků, může se měnit ústava, může přijít další kontrola soudů, a to nejen omezení jejich nezávislosti jako doposud, ale už normální „stalinismus“. Už se to začíná odehrávat, opozice může mít právní problémy bez důkazu za jakoukoliv maličkost, jak jsme viděli na případu přemalování svatozáře na svatém obrázku na duhovou.

I pokud by PiS prohrál, následující vláda by musela řešit přicházející ekonomické problémy, nemožnost placení všech sociálních služeb, obzvlášť těch schválených těsně před volbami. Osobně podporuji navýšení sociálních služeb. Změny, které v tomto PiS udělal, mi přijdou jedinečné, ale aby to náš systém ustál, potřebujeme daňové reformy. Konkrétně progresivní zdanění -- nejvyšší daně by měly platit korporáty a všichni s vysokým příjmem. Mezinárodní firmy přitom často neplatí vlastně nic.

Polské levici se nedaří v současné době mít úspěchy takové, že by mohla pohlížet na místa ve vládě, ale přála bych si poslance za Razem (Spolu). Koalice se Svazem demokratické levice a a Wiosnou (Jaro) je spíše nutností, než preferovanou situací. Ale je skvělé, že budeme moci ovlivňovat veřejnou a politickou debatu. Razem je nyní celkem v úzkých, nemá příliš financí a u liberálních médií není strana oblíbená. Nicméně jak řekl redaktor Terlikowski, katolický fundamentalista, který je ovšem nyní proti PiSu: Razem je nebezpečnější pro konzervativce, protože opravdu chce změnit systém.

Petr Janyška, publicista, bývalý diplomat a novinář
Nadcházející volby budou pro Polsko klíčové pro mnoho dalších let. Nebudou to volby jako jinde a jindy, kdy lze vždy předpokládat, že aktuální výsledek je dočasný a při příštích volbách ho bude možné změnit. Prozatím má Kaczyńského PiS spolu s malými spojenci v dolní komoře lehkou většinu pěti poslanců, i většinu v Senátu. Pokud tentokrát vyhraje, při příštích volbách za čtyři roka už žádná výraznější opozice nebude. A pokud teď vyhraje, bude to také velkým povzbuzením pro krajně konzervativní síly v ČR, jistě pro Trikolóru, SPD, i část ODS.

V případě jeho vítězství lze s jistotou předpokládat, že výrazně prohloubí svoji kontrolu nad státem, médii a politikou. Že bude pokračovat v rozdělování společnosti hlubokým příkopem a vytvářet z menšinových skupin obyvatel nepřítele. Že bude pokračovat v proměňování myšlení národa ohledně dějin, Evropy a katolické církve směrem k národovecko-klerikálnímu státu, který nezná nic menšinového a jiného než katolickou polskost, a který klade obyvatelům a mládeži před oči vybrané příběhy a vybrané postavy přikrášlené minulosti a ostatní příběhy gumuje. Dokoná potlačování liberálních elit, které stály u zrodu Polska po roce 1989 a jeho sbližování s Evropou.

Z velké části už je vytlačil z vedoucích pozic v nejrůznějších kulturních institucích, muzeích, kulturních fondech. Ovládl už soudy, veřejná média, veřejnou správu. Odolávají mu dosud velká města, soukromá média a opoziční strany.

V předvolebních průzkumech je jeho strana zdaleka na prvním místě, to vede často k povrchním formulacím, že vyhraje volby. To ale není jisté. Obdrží nejvíc hlasů, ale to neznamená, že bude mít nadpoloviční většinu a sestavovat vládu. Rozkročil se velmi široce od centra po téměř okraj pravice, tím pádem se připravil o možného koaličního partnera. Podle průzkumů se do parlamentu dostanou spolu s PiS tři, možná čtyři strany. Z toho tři opoziční, a možná maximálně jedna krajně pravicová, pokud se jí vůbec podaří zdolat pětiprocentní práh. A ta by byla jediným možným partnerem PiS pro koalici.

Opozice jde do voleb rozdělená na tři koalice: liberální pravici vedenou ženou, lidovce heterogenně spojené s pravicovým populistou a bývalým rockerem Kukizem, a levici včetně Biedrońova Jara (Wiosna). Do evropských voleb šla jako jeden blok, ukázalo se to ale jako ne nejlepší strategie, a teď doufá, že jako tři různě definované síly osloví víc voličů. Pokud by se jí podařilo získat v součtu většinu, bude se Polsko od listopadu vyvíjet jinak než dosud.

Zároveň s poslanci budou Poláci volit i senátory. Minimálním vítězstvím pro opozici by bylo, kdyby se jí podařilo dobýt aspoň většinu v horní komoře, což by jí umožnilo blokovat další nové zákony jdoucí v dosavadní linii PiS a hlavně neumožnit Kaczyńskému ústavní většinu. Netají se totiž tím, že by chtěl změnit i ústavu.


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Polské výsledky Pondělí, 14.Října 2019, 08:26:9

K dispozici je zatím jsou zatím jen exit polly a dílčí výsledky od sčítacích komusí, v zásadě ale odpovídají výsledkům průzkumů.

PiS dostalo 43-49 procent a bude mít jednobarevnou většinou
Občanská koalice 23-27 procent
Levicová koalice 11-13 procent
Koalice lidovců a Kukise 9 procent
V Sejmu bude ještě koalice krajněpravicových stran Konfederace, v níž jsou i fašizující strany. Zíkala okolo šesti procent hlasů

Volební účast přesáhla 61 procent, což je o deset procent více než při minulých volbách. Mobilizace se tedy stranám povedla, ovšem všem zároveň -- PiS si oproti minulým volbám polepšíl, liberálové zůstali na svém, levice je zpátky v parlamentu... jednobarevná většina PiS je nicméně hlavní zprávou.

Více již brzy ve zvláštní zprávě.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pondělí, 14.Října 2019, 10:24:46

Volební zpráva pak zde:

http://denikreferendum.cz/clanek/30280-volby-v-polsku-kaczynkskeho-pis-smeruje-k-jednoznacne-vetsine

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.