Polské volby poukazují na mobilizaci liberálního voličstva

Jan Škvrňák

V Polsku se o víkendu volilo do obecních zastupitelstev, okresních rad a vojvodství. Komunální volby zde obvykle bývají doménou liberálů. Bude tomu tak i tentokrát?

V neděli v 21 hodin se uzavřely volební místnosti v Polsku, a skončily tak volby do několika těles — do obecních zastupitelstev (někde jednokolově většinovým systémem, jinde poměrným systémem), okresních rad (poměrným systémem) a sněmiků čtrnácti vojvodství (také poměrným systémem). Vedle toho jsou přímo voleni také starostové a primátoři, stejným systémem jako v České republice senátoři. Pokud kandidát získá více než 50 procent hlasů, stává se vítězem už v prvním kole. Druhé proběhne za dva týdny. Volí se na pět let (před novelou volebního zákona v roce 2015 na čtyři roky).

Dalším výrazným rozdílem oproti českým volbám je daleko rozsáhlejší volební moratorium — od páteční půlnoci platí zákaz volební agitace po celém Polsku, včetně internetu. O průběžné volební účasti (ta byla v minulých volbách 40 procent) informuje pouze komise. Přísná a poměrně tvrdě trestaná nařízení jsou různě sofistikovaně obcházena, například levicové noviny Gazeta Wyborcza o víkendu na titulce zveřejnily heslo „Ty víš, jak hlasovat“ ve stejné grafické úpravě jako opoziční protesty proti soudním reformám. Pravidelně po uzavření volebních místností zveřejňují internetoví trollové „změny cen ovoce“, přičemž třešně znázorňují postkomunistickou SLD.

Kampaň tradičně klidná nebyla. Opozice po celou kampaň bila na poplach, že samosprávy jsou poslední oblastí, kterou nedobyla koalice kolem Práva a Spravedlnosti (Sjednocená pravice). Vládní národně-konzervativní tábor v určitý moment vedl věcnou a poměrně nudnou kampaň — která se věnovala výstavbě mostů, silnic a jiné infrastruktury.

V průběhu posledních týdnů se stále výrazněji objevoval jiný motiv — možnost dobré spolupráce mezi vládou a samosprávou v rukách PiSu (mít číslo na premiéra zřejmě fascinuje marketéry všude). Pár dní před volbami ovšem Sjednocená pravice vytasila volební klip pro své voličské jádro — vizi Polska v roce 2020, kdy opoziční komunální politici do země zvou imigranty, kteří znásilňují ženy a zakládají požáry.

Z českého hlediska se polské komunální volby mohou jevit netransparentně a těžkopádně. Foto PHYS

Komunální volby v Polsku jsou doménou liberálů, PiS dokáže zvítězit pouze ve svých baštách na východě Polska, naposledy ve volbách do sněmíků zvítězil v 5 vojvodstvích (ze 16), vládnout dokázal ovšem jen v jednom, kde získal nadpoloviční většinu mandátů. Vládní tábor v těchto volbách posílí, otázka je ovšem, jestli získá primátora v některé z polských metropolí nebo aspoň kontrolu nad polovinou sněmíků, což by jí umožnilo poměrně dobře vládnout. Úspěch opozice jí může dát dobrý předpoklad pro úspěch v evropských a celostátních volbách příští rok.

V posledních komunálních volbách v roce 2014 bylo těžké bránit se podezření z manipulace, v lepším případě neschopnosti. Nejprve Státní volební komisi spadl informační systém, později zveřejnili špatné volební výsledky (výrazně v nich uspěla agrární PSL), konečné výsledky byly známé po týdnu od voleb a obsahovaly výrazné procento neplatných hlasů (až 17 procent v případě voleb do sněmiků vojvodství a okresních rad).

Z českého hlediska se mohou polské volby jevit netransparentně a těžkopádně. I přes novelizaci volebního zákona se předseda Státní volební komise Wojciech Hermeliński nechal slyšet, že výsledky prvního kola určitě nebudou v pondělí, ale spíše v úterý večer nebo ve středu. Druhé kolo přímé volby starostů a primátorů proběhne 4. listopadu.

V 21 hodin nedošlo k uzavření volebních místností, kvůli rekordní volební účasti se čekalo, až odvolí lidé čekající ve frontě. Zároveň ale padlo volební moratorium a objevily se exit polly. Ve sněmicích vítězí Sjednocená pravice s 32 procenty následována Občanskou koalicí s 24 procenty, nečekaně úspěšnými agrárníky s 16 procenty, Nestraníky i Kukizem s 6 procenty a postkomunistickou SLD s 5 procenty.

Nová levice propadla, jak Zelení, tak i Razem (Společně) se pohybují kolem jednoho procenta. Sjednocená pravice by tak vyhrála v devíti vojvodstvích, sestavovat koalice bude ale těžko. Mobilizace liberálního voličstva se projevila i ve volbách primátorů — kandidáti Občanské koalice mohou v prvním kole zvítězit ve Varšavě, Lodži, Vratislavi, Poznani, Bělostoku a Katovicích. Chytřejší budeme do týdne, zatím se ale zdá, že AntiPiS nabírá sílu a začíná pochod na Sejm.