Polská společnost zůstává rozdělená

Druhé kolo polských komunálních voleb nepřineslo žádnou velkou změnu. Výsledek zůstává vyrovnaný na obě strany, alternativa je stále na okraji. Posunou se preference v roce 2019, kdy budou Poláci volit do europarlamentu i Sejmu?

V Polsku proběhlo v neděli 4. listopadu druhé kolo voleb primátorů zbývajících 44 statutárních měst. Žádný výrazný zvrat zde ovšem nenastal. Oproti prvním exit pollům pro volby do sněmiků vojvodství ještě posílilo Právo a spravedlnost, které rozšířilo svoji základnu. Polské politické scéně sice nedominuje, ale i nadále je výrazně nejsilnější formací.

Ve volbách do sněmiků následovaly PiS, Občanská koalice a Polská strana lidová. Kolem pěti procent se pohyboval Svaz demokratické levice, Kukiz'15 (toto uskupení nezískalo žádný mandát) a Nezávislí. Propadli nacionalisté, libertariáni a nová levice. V těchto volbách lze sledovat zvětšování rozdílů mezi velkými městy, kde vyšší volební účast pomohla Občanské koalici a nezávislým kandidátům na primátora, a venkovem, kde PiS bral voliče a mandáty na úkor opoziční PSL.

5b853b509cffc_pVoliči rozdali karty pro příští volební rok poměrně vyrovnaně. Foto Gazeta pomorska

Ve městech dominovali liberálové. Převaha Občanské koalice je tu rozhodující, neboť její kandidáti vyhráli v prvním kole v sedmi z deseti největších polských měst. Ve sněmicích získal nejvíce mandátů PiS – 254 (v minulých volbách 171), následovaný Občanskou koalicí – 194 (Občanská platforma v roce 2014 dosáhla na 179 křesel), Polskou stranou lidovou – 70 (157 před čtyřmi lety), Svazem demokratické levice – 11 (dříve 28).

Menší regionální strany získaly 25 mandátů (v roce 2014 20 křesel). V druhém kole byla převaha různě pojaté opozice ještě výraznější, kandidát Práva a spravedlnosti uspěl až v 61. největším polském městě, v Zamości, na konzervativním jihovýchodě Polska.

Podobně jako v českých komunální volbách se mohou za úspěšné prohlásit skoro všichni. Právo a spravedlnost oproti posledním komunálním volbám posílilo (oslabilo ale vůči parlamentním), má většinu v šesti vojvodstvích (před volbami pouze v jednom), v jednom vojvodství je patová situace. Vládní strana naopak i přes bombastickou kampaň propadla ve Varšavě a v drtivé většině statutárních měst – ve svých baštách často prohrávala s konzervativci (i bývalými členy PiSu), ale nestraníky.

Zde je nutné přiblížit logiku primátorských voleb. Polský politický systém zakazuje kumulaci funkcí, pozice primátora s sebou nese poměrně velkou míru moci i finančních prostředků. To primátorům zvoleným za politickou stranu (ať už za PiS, nebo PO) umožňuje emancipovat se od ní, vybudovat zázemí a v dalších volbách zvítězit jako nezávislý.

Strany Občanské koalice (liberální strany Občanská platforma a Moderní) také mírně zvýšily svůj zisk, podařilo se jim mobilizovat část městských středových a levicových voličů, kteří k volbám nechodí, a zřejmě i přetáhnout voliče nové levice. Společně s Polskou stranou lidovou (případně Svazem demokratické levice) budou liberálové ovládat 9–10 sněmíků.

Občanskou platformu může mrzet špatný výsledek v dolnoslezském vojvodství a neúspěch v Gdaňsku, kde do druhého kola postoupil stávající primátor a kandidát PiSu. Jarosław Wałęsa se poměrně těsně nedostal dál. V druhém kole voleb primátorů se ovšem široce pojaté opozici podařilo neutralizovat vládnoucí PiS, ale jen část zásluh (viz výše) jde za Občanskou koalicí.

Své pozice částečně ztratila Polska strana lidová (v exit pollech 16 procent, reálně 12 procent). Zvláště je může mrzet ztráta Svatokřížského vojvodství, stranické bašty. Ztráta je dána především dvěma faktory – v minulých volbách jim zřejmě nahrával složitý volební systém a volební číslo 1. Kromě toho se ukázala jako úspěšná kampaň PiSu, která mířila právě na venkov a voliče PSL.

Postkomunistický Svaz demokratické levice přesáhl výsledek 6 procent a může být spokojený, má dobrou výchozí pozici pro návrat do Sejmu příští podzim.

Podobnou perspektivu může mít hnutí Kukiz‘15, ačkoliv nezískalo žádný mandát. Problémem jsou ale vnitřní spory a postupný rozpad hnutí (nyní 28 poslanců z původních 42). Minulý týden stranu opustil mluvčí poslaneckého klubu (a poměrně úspěšný kandidát na primátora Lublinu). Dočkal se zastání od poslance Jakubiaka, jenž kandidoval na primátora Varšavy. Do obou se na Twitteru dost nevybíravě pustil Paweł Kukiz – evidentně nemá stále svůj poslanecký klub pod kontrolou. Marek Jakubiak oznámil, že zvažuje založení vlastní strany.

Kukiz může bojovat o podporu voličů s Nezávislými (Bezpartyjni samorządowcy). V rámci této strany se Paweł Kukiz dostal v roce 2014 do jednoho ze sněmiků, později se s regionální stranou rozešel a založil vlastní hnutí. Strana zatím parlamentní ambice neprojevila.

Volby skončily fiaskem pro národovce, libertariány (to ale zvyšuje pravděpodobnost vzniku antiunijní koalice ve volbách do europarlamentu, což může uškodit PiSu) a novou levici – všechna tato hnutí dostala od voličů kolem 1,5 procenta hlasů.

Nová levice doplatila na svoji roztříštěnost – do sněmiků kandidovali jak Zelení, tak i strana Razem (Společně). Podobně se ve varšavských volbách vzájemně vyautovala dvě lokální sdružení Město je naše (5,7 procenta, mandát jim unikl o 83 hlasů) a Zvítězí Varšava (3,9 procenta). Část jejich voličů zřejmě vsadila na jistotu a svůj hlas hodila Občanské koalici, která má v postavě Barbary Nowacké svůj levicový element, případně levicové SLD.

Nejistota ohledně elektorátu může dělat vrásky Robertu Biedrońovi, který chce na jaře příštího roku zakládat nové levicové hnutí, zřejmě na strukturách či spolupráci se stávající nekomunistickou levicí a lokálními hnutími. V mezičase mezi prvním a druhým kolem proběhla neoficiální oťukávací schůzka mezi SLD, Razem i lidmi Roberta Biedroně.

Voliči rozdali karty pro příští rok, kdy proběhnou v Polsku volby do europarlamentu i Sejmu, poměrně vyrovnaně. Výsledek je otevřený, polská společnost stále nesmiřitelně rozdělená, alternativa na okraji.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.