Evropské volby v České republice skončily bez velkého překvapení, přesto mohou přinést pohyb v domácí politice, v důsledku historického propadu ČSSD. Politické hnutí ANO získalo podstatně méně než ve sněmovních volbách před dvěma lety, ale 21,18 % mu i tak stačí na šest mandátů. Druhá ODS za 14,54 % bere mandáty čtyři. Jeden z nich získal bývalý ministr a senátor Saša Vondra, který předskákal z patnácté pozice.

Mírně zklamaní budou zřejmě Piráti, kteří doufali v zisk čtyř či dokonce pěti mandátů, ba dokonce v to, že by mohli ohrozit dominantní pozici politického hnutí ANO. Nakonec skončili třetí, se ziskem 13,95 % berou tři mandáty, stejně jako koalice STAN a Top 09, které 11,65 % stačilo na čtvrté místo. Na obou kandidátkách se evropskými poslanci stanou první trojice kandidátů.

Jistým zklamáním je páté místo krajně pravicové SPD Tomia Okamury, která brala dva mandáty za 9,14 procenta. Europoslancem se vedle bývalého ministra zdravotnictví za ČSSD Ivana Davida stane generálmajor ve výslužbě Hynek Blaško, který předskákal z osmého místa. Zisk dvou mandátů KDU-ČSL za 7,24 % zanechá jistou hořkost v lídrovi kandidátky Pavlu Svobodovi, kterého předskákali z druhého místa Tomáš Zdechovský a trojka Michaela Šojdrová.

Pro levici jeden mandát

Jediný mandát pro levicové strany získala jednička kandidátky KSČM Kateřina Konečná, která stranu dovedla k zisku 6,94 %. Jedná se o historicky nejhorší výsledek KSČM v eurovolbách. K druhému mandátu, který by získali na úkor politického hnutí ANO, chybělo komunistům 2824 hlasů.

To je možná zklamání, KSČM obhajovala tři mandáty, ale jistě ne takové jako v ČSSD, která utrpěla historický debakl a poprvé od roku 1990 nepřekročila v celostátních volbách pětiprocentní hranici. Lídr Pavel Poc kandidátku dovedl k 3,95 procentům a i kdyby ČSSD získala mandát, brala by ho dvojka kandidátky Olga Sehnalová, které získala více preferenčních hlasů. Česká republika se tak stane zřejmě jedinou zemí EU bez zastoupení v klubu Strany evropských socialistů.

Výsledek je třetím volebním debaklem, k němuž stranu dovedl předseda Jan Hamáček. Historické porážky v loňských komunálních a senátních volbách ho k rezignaci nepřiměly, ba naopak z hradeckého sjezdu odjel s posíleným mandátem. Je tak možné, že ani výsledek v evropských volbách jeho pozici neohrozí.

V každém případě kritika, že mizerné výsledky strany jsou přímým důsledkem účasti ČSSD v Babišově vládě, se mu bude odrážet mnohem obtížněji. A je možné, že tlak na odchod z Babišovy vlády se vystupňuje před krajskými volbami, které se budou konat v příštím roce a které začínají dostávat pro ČSSD v dané situaci existenční rozměr, protože státní dotace za mandáty krajských zastupitelů jsou zásadním zdrojem stranických příjmů. A také mocenskou základnou krajských organizací.

Volby skončily neúspěchem všech kandidátů s ekologickým profilem. Propadl lídr kandidátky ČSSD Pavel Poc, neuspěla čtyřka u Pirátů Lukáš Blažej, ani dvojka u komunistů Andrej Bóna, bez šance byl i předseda Strany zelených Petr Štěpánek, kandidující jako pětka na společné kandidátce STAN a Top 09.

Z jednadvaceti zvolených europoslanců je sedm žen, tedy třetina. Volební účast 28,72 % byla historicky vůbec nejvyšší, byť jen těsně a nadále zůstává hluboko za evropským průměrem.

Výsledky v řadě evropských zemí se teprve sčítají. Jejich shrnutí, rozbory a analýzy přineseme v Deníku Referendum v následujících dnech.

Výsledky českých eurovoleb 2019 přehledně:

• ANO 21,2 %, 6 mandátů: Dlabajová, Hlaváček, Charanzová, Knotek, Kovařík, Maxová
• ODS 14,5 %, 4 mandáty: Tošenovský, Vondra, Vrecionová, Zahradil
• Piráti 14,0 %, 3 mandáty: Gregorová, Kolaja, Peksa
• STAN/Top09 11,7 %, 3 mandáty: Niedermayer, Polčák, Pospíšil
• SPD 9,1 %, 2 mandáty: Blaško, David
• KDU-ČSL 7,2 %, 2 mandáty: Šojdrová, Zdechovský
• KSČM 6,9 %, 1 mandát: Konečná